Okresková přestřelka: Souboj sportovních hot hatchů Hyundai i20 N a i30 N

Martin: Prásk-prásk-prásk! Za volantem i20 N letím na plný plyn zavěšený za i30 N po klikaté okresce v Krušných horách a střelba z jeho výfuku mi naznačuje, že Tomáš právě povolil plyn, prosmýkl se zatáčkou, zase za to vzal a – prásk! – přeřadil o kvalt výš. Moje i20 N je výkonnostně o třídu níž, vždyť jí na většího bráchu schází 80 koní, takže jsem se upřímně bál, jestli budu Tomášovi s i30 N stačit, ale zatím visím kousek za ním a divadlo dělá i20 N stejné: Prásk, prásk, prásk při povolení plynu a další prásk při přeřazení. Mám tě na mušce, Tomáši, kryj se!

Tomáš: Moje i30 N proletí zatáčkou zakousnutá do asfaltu a na výjezdu mě vystřelí na rovinku bez jediného zaváhání, ale když kontroluji zpětné zrcátko, nemůžu se zbavit té malé bleděmodré věci. A hlavně jasně rozpoznám, jak se Martin v i20 N střídavě soustředí a usmívá.

Martin: S i20 N je totiž ohromná sranda. Sice cítím, že nemám tolik síly, abych se Tomáše udržel na rovinkách, ale vynahradím si to nasazením na brzdách a ve vinglech – tenhle prcek je totiž o tři metráky lehčí, a to je sakra znát. Ve finále tak s Tomášem dokážu držet krok.

Tomáš: Nezávodíme, nejsme šílenci. Ostatně důvod, proč miluju některé silnice v Krušných horách (kromě toho, že je mám přímo za barákem), je právě ten, že tady není potřeba bláznit. Zakroucené úseky s více či méně utaženými zatáčkami ani nedovolí nelegální tempo. Tady tolik nezáleží na výkonu, jako spíš na přilnavosti, vyváženosti, obratnosti, odezvě na plyn a schopnosti auta využít svou sílu. A pochopitelně na brzdách. Navíc se tu mění pasáže s dokonale hladkým asfaltem s místy, kde je povrch horší, krátké a ostré horizonty někdy střídají vyloženě rozbité úseky. Tady se prostě hezky pozná, jak vůz funguje jako celek.

Martin: A právě tady na silničkách v Krušných horách dokonale vyniká všestrannost obou „enek“. Škola Alberta Biermanna se zkušenostmi z BMW divize M je tu jasně patrná na komplexnosti přístupu – nikdo tady nic neodflákl, nikdo nic nepodcenil. Mám strašně rád drobné detaily, na kterých je to vidět, třeba postupně zhasínající diody v otáčkoměru i30 N signalizující zahřívání motoru nebo tlačítka N-režimů a přepínání automatických meziplynů na volantech. Hned poznáte, že jde o auta vytvořená nadšenými řidiči pro nadšené řidiče.

Tomáš: Baví mě také hloubka jejich charakteru. Zatímco v „normálním“ jízdním režimu i30 N působí jako běžný hatchback, který je sice rychlý, ale současně tak pohodlný a kultivovaný, že s ním budete rádi trávit každodenní cesty, ve sportovním nastavení se mění v ostré okreskové náčiní.

Ohromující je hlavně způsob, jakým drtí zatáčky. Auto okamžitě následuje pokyny od přesného a poměrně strmého řízení, přední náprava nabízí takovou přilnavost, až máte pocit, že se vůz do oblouku tak nějak zlomil. Nedotáčivost je tady hodně vzdálená. Pak se i30 N spolehlivě opře o mimořádně tuhé tlumiče a prakticky bez náklonu vykrouží oblouk přesně tak, jak jste si ho před zatáčkou narýsovali. A protože na přední nápravě pracuje samosvor, nemusíte se bát práce s plynem. Přidáte, v řízení pocitově škubne a přední náprava vás obdivuhodným způsobem vytáhne z vinglu ven.

Martin: To z i20 N cítíte nadšení pro rychlou jízdu pořád – bohužel ve městě a na dálnici díky hlučnější a neposednější jízdě (na rozdíl od sofistikovanější i30 N nemá adaptivní tlumiče). Jenže to k malému hot hatchi už tak nějak patří, a když se silnice začne kroutit, hned to oceníte. Motor dychtivě vrčí a prská a i20 N letí po hrbolatém asfaltu jako splašené. Ale do kopce už je nižší výkon znát a Tomáš mi v i30 N ujíždí… Čas na výměnu zbraní!

Tomáš: Tady máš klíčky od i30 N a já se už těším, co předvede menší i20 N. A hned od začátku je cítit, že jsme v nižší lize – i20 N je více kompromisní, není tak ostrá a přesná. Jenže díky tomu působí hravěji, zábavněji. Měl jsem pocit, že ji víc řídím: Slabší motor musím častým řazením držet ve varu, podvozek mi pod zadkem víc pracoval. Ale nejvíc mě bavila ta lehkost ve všem, co dělá.

Martin: To i30 N je těžký kalibr. Výkon mi hned začne tahat za volant, jak se přední kola snaží pod plynem roztrhat asfalt na kusy. Zvlášť v téhle speciální Drive-N edici s poctivým mechanickým samosvorem je z i30 N cítit ta „předokolkovost“ – všechno se tu odehrává na předních kolech a zbytek auta je oddaně následuje. Je to rozhodně ohromující zážitek, vždyť rychlosti má na rozdávání a brzdy ji skvěle krotí, podvozek je přisátý k asfaltu a řízení a řazení jsou úžasně přímé, jenže… je to tak nějak jednodimenzní zážitek. Tomáši, můžu mít zpátky klíčky od i20 N, prosím?

Tomáš: Jasně, rád ti je vrátím, protože mě i30 N prostě baví víc. Je rychlejší, drsnější, dospělejší. A právě v Krušných horách dokonale vyniká jeho všestrannost – už od prvního svezení s ním tvrdím, že jde o nejuniverzálnější kompaktní hot hatch, jaký si můžete koupit. Myslím si to pořád.

Martin: A já zase na menší a slabší i20 N oceňuji to nadšení, s jakým se do všeho vrhá. Zatímco i30 N musíte řídit obezřetně a s pevnou rukou, i20 N prostě hodíte na okresku a ždímáte ji jako citron. Je to jednodušší přístup, ale nepostrádá své kouzlo.

Ale jestli něco tohle setkání ukázalo, tak především to, že Hyundai sportovní auta umí. Hned první pokus se zařadil mezi legendy segmentu hot hatchů a jeho menší bráška následuje v jeho stopách – Hyundai i20 N a i30 N jsou zkrátka těmi nejlepšími sportovními auty pro každý den, které si aktuálně můžete koupit. Navíc za ty prachy…

A když už jsme u těch cen, menší i20 N startuje na částce 639 990 Kč, větší i30 N je v základu aktuálně o sto tisíc dražší (739 990 Kč), jenže vy chcete až vyšší verzi Performance (280 koní, e-LSD, výkonnější brzdy, ventil ve výfuku a výztuha v zavazadlovém prostoru) a na tu musíte přihodit dalších devadesát tisíc (829 990 Kč). To je ale ve světě dospělých hot hatchů pořád skvělá nabídka.