Nissan Navara se vrací na náš trh! Dříve japonský pick-up dostal čínský rodný list i atraktivní cenu

Je pochopitelné, že mladé čínské modely na našem trhu mohou vzbuzovat určitou nedůvěru, ovšem co když se za asijským oděvem skrývá dobře známý japonský vůz? Tak přesně s tímto osudem vstupuje do českých vod další kůň automobilky Dongfeng – pick-up Rich 6, což je přestrojená Navara.

Nissan totiž s „fengem“ aktivně spolupracuje už nějakých 20 let, proto není s podivem, že jsou oba výrobci vzájemně propojeni i na poli sdílení technologií. No a protože Dongfeng chtěl vlastní moderní pick-up, nabízelo se vypůjčit si odsvědčené základy a udělat si to po svém, tedy levněji.

Této příležitosti se chopil oficiální importér Dongfengu (slovenská firma Plastonic) a pro český, slovenský a maďarský trh začal dovážet právě převlečenou Navaru (Rich 6). Nám se do rukou dostal v době testování dosud neschválený kus (homologační prototyp), proto jsme s ním jezdili na zvláštních registračních značkách F.

Nemá asi smysl polemizovat o tom, že nejde o Navaru v jiném provedení. Vždyť už samotná silueta, kliky dveří, dvě víčka nádrží (palivo, močovina), tvary přídě, světel, masky, ale i samotné kabiny doslova křičí „já jsem nissan“.

Ono to ale není úplně na škodu, jelikož vůz staví na osvědčených základech kdysi populárního pick-upu. A když jsme u té přední části, tak tady si postěžujeme akorát na halogenová světla s dvouvláknovou žárovkou. Jejich svítivost je docela slabá, takže doporučujeme zvolit lepší/silnější zdroje osvětlení.

Z boku auto ničím nepřekvapí, snad jen kliky s tlačítky pro komfortní odemykání/zamykání dají opět nostalgicky vzpomenout na Navaru.

Podíváte-li se zezadu, že neuhodnete, který dříve populární pick-up v zádi poznáváme? Opakovat se nebudeme, ale jde přesně o ten model, jaký myslíte. V rámci korby zmíníme ještě nosnost, která je prozatím předmětem schvalovacího procesu.

Základní užitečné zatížení by mohlo být přes 700 kg, nicméně proslýchá se, že importér půjde spíše do vyšších hmotností. Jestliže se dobere užitečné tuny a tažného na 2,5–3,5 tuny, pak tu máme regulérního soupeře pro Hilux, Ranger, L200 potažmo i pro D-Max od Isuzu.

Vnějšek lze tedy ohodnotit jako solidní s tím, že slabým místem jsou v podstatě jen přední lampy ve smyslu svítivosti. Exteriér tedy není tím místem, kde by se významněji šetřilo, zatímco uvnitř…?

Jó, tak tady jsou úspory vidět, a to hned na sedadlech. Ty sice na pohled působí jako kožená křesla, nicméně čalounění je umělé, ovládání mechanické a celkové provedení poněkud obyčejné.

Další zkoumání opět odhalí prvky známé od Navary (ovladač světel, zrcátka, tlačítka aj.), nicméně takový volant nebo budíky jsou Dongfeng „economy“. No a taky je to na nich znát. Na druhou stranu jde do přístrojovky integrovaný palubní počítač přepnout z čínštiny do angličtiny, takže při vypalování filtru pevných částic nemáte ze zobrazené hlášky pocit, že jste vyvolali zlého ducha tradičního jihočínského náboženství.

Na přezkum přišel i infosystém, z něhož komentář „made in china“ doslova srší. Jde o poměrně pomalé rozhraní, které sice vypadá, že nabídne mnoho funkcí, ale ve finále zvládá více méně jen přehrát multimédia, zrcadlit obraz ze zadní kamery a pořešit pár nastavení.

K dispozici je také aplikace pro konektivitu s mobilem, něco jako ořezaný Apple CarPlay po Čínsku, nicméně stejně jak děsivě popis zní, tak stejně děsivě aplikace funguje. Ne, ne, nepoužitelné a importérovi jsme už psali, aby čínské manažery poprosili o kompatibilitu s regulérním Android Auto/Apple CarPlay.

Na to, že je auto výbavově docela chudé, mu nechybí digitálně ovládaná klima. Dále má elektricky ovládaná okna, elektricky ovládaná zrcátka bez výhřevu, zadní okno bez výhřevu nebo mechanicky stavitelné sedačky bez výhřevu.

No vlastně ještě kromě připojitelného pohonu 4×4 a redukce tady žádná další výbava není. Dobře, zapomněli bychom na ABS, ESP nebo na přepínač jízdních režimů eco, sport, snow. Ale to je fakt vše.

Pohonné srdce nepřekvapí, neb jím je čtyřválcová vznětová jednotka Renault M9T o objemu 2,3 litru, výkonu 120 kW (163 k) a síle 380 Nm. V testované verzi jsme dostali osmirychlostní automat, který se ovládá pomocí velmi levně zhotovené, avšak na pohled pěkné řadicí páky.

Ta sice na první dojem evokuje přímé spojení s převodovkou, nicméně po přeřazení jen uslyšíte práci servomotorku. Páka je tedy zbytečná, resp. mohla zde být řadicí tlačítka nebo třeba otočný volič.

Pokud jde o ruční brzdu, tak ta je tradiční mechanická, účinná na zadní kola s bubnovými brzdami.

Tím se ladně dostáváme na nápravy, přičemž přední osazená kotoučovými brzdami je nezávisle zavěšená s vinutými pružinami, zatímco zadní je tradičně tuhá a s listovými péry. Naprostá klasika, sázka na jistotu.

Samotná jízda se však nese v poměrně komfortním, avšak obyčejném duchu. Díky osmi kvaltům jsou převody relativně krátké, zátah dieselového motoru slušný, zvuk vysoce traktorový. Nečekejte žádnou velkou dynamiku, všechno je zde podřízeno spíš do pomala, do síly. Vlastně ani řízení není kdovíjak přesné, zpětná vazba od kol do volantu takřka žádná.

Kdekomu se tedy může zdát, že je celé tohle auto špatné, protože nemá to, nemá ono, tady je vrtkavé, tahle funkce zbytečná, jinde zase nedostatečná. Jenže pojďme úplně na začátek, ještě vlastně do dob, kdy byl pick-up zejména na práci a ta hrála první housle…

Hallelujah! Podívejte se na Rich 6 očima někoho, kdo chce auto na robotu. Odvoz materiálu, převoz různých věcí, zásobování, práce v lese, na poli, na horách, za deště, bláta, sněhu. A co takhle střídání řidičů, různé styly jízd, vlečení přívěsu?

Nebo průjezd lehkým až středně těžkým terénem, sem tam nějaké to křoví, větve, možná lov, myslivost či prostě jen obyčejná stavba?

No jasně, tady je to gró – Rich 6 totiž přijíždí jako Navara ve své holé formě v nejžádanějším provedení doublecab. Tedy žádné zbytečnosti, jen základní prvky, potenciálně snadná údržba, hodně vykonané práce, málo očekávaných investic. Bingo.

Tohle auto je prostě pro všechny, kteří potřebují pracanta se sedmiletou garancí takřka v holobytu a nechtějí za něj platit příliš vysokou sumu. Schválně mrkněte na částky, jaké chce konkurence za základní provedení pick-up doublecab.

Už tušíte, co tím chceme říct? Jasně, že Ranger nebo Hilux budou v základu lépe vybavenější, nicméně Rich 6 je druhý nejlevnější a cílí na všechny, kteří zkrátka chtějí nízkou cenu, osvědčenou techniku a především pracovní vůz.

Velkým rivalem čínské šestky tedy bude jihokorejský SsangYong, který má cenu stlačenou hodně dolů a výbavově nabídne pár prvků navíc. Nicméně vůz jako takový může utrpět kvůli několikrát pošramocené pověsti automobilky samotné.

V teoretickém výhledu je i uvedení varianty Rich 6 s manuálem, kde je předpokládaná cena 849 990 Kč s DPH, nicméně vzhledem k minimálnímu rozdílu oproti automatu o mechanice nemá smysl ani uvažovat.

Pick-up Dongfeng Rich 6 tedy není kdovíjak komfortně vybavený a uvnitř ani nikterak načančaný, nicméně na to on ani nesází. S jeho příchodem se na českém, slovenském i maďarském trhu otevírá možnost pořídit si klasického dělníka s dieselem a korbou za rozumné peníze, jehož základem je léty osvědčený užitkový Nissan.

Kdo chce něco víc, ten nejspíše skončí u konkurence. Pokud však někdo hledá solidního pracanta na dřinu, tak tady jednoho, co navíc nestojí svět, Dongfeng má. Jo a pokud byste ve značce větřili obchodní potenciál, víme, že oficiální importér hledá nové české dealery. Prý se jen stačí kouknout na příslušný web dfmotor.cz do sekce prodejci a servis.