Nastal čas dospět: Nové Polo GTI od Volkswagenu má dost zátahu, radost ale chybí

Ten boj je nekonečný – manuál, nebo automat? Fanoušci manuálů teskní nad tím, že je automat obírá o kontrolu, příznivci automatů si zase nemůžou vynachválit pohodlí, které jim za volantem přináší, jak fyzické, tak psychické. Nemusí neustále kvedlat šaltpákou a šlapat na spojku, nemusí bez ustání sledovat otáčky a přemýšlet, co tam mají dát za kvalt.

A upřímně když se takhle v pátek odpoledne Polem GTI prodírám hustou pražskou dopravou, jsem hodně rád, že nemusím kvůli poskočení o pár metrů řadit jedničku, ladit spojkou a plynem otáčky, pak zase odřazovat na neutrál – a takhle pořád dokola následující půl hodinu, kterou uvíznu v příšerné zácpě. Automat to všechno oddře za mě, stačí jen povolit brzdu a zase přišlápnout, do toho se můžu věnovat telefonování, poslouchání hudby a ukusování ze svačiny. V tuhle chvíli bych fakt neměnil.

Jenže pak přišlo nedělní ráno a klíčky ke kapesní střele našeptávají: „Vstávej, jdeme se projet!“ Má oblíbená okreska zela prázdnotou, takže mi nic nebránilo si ji pěkně užít. A to má Polo GTI rádo – jeho dvě stě koní představuje dost početné stádo, ale protože pochází z foukaného dvoulitru, mám k dispozici ještě zajímavějších 320 Nm zátahu v širokém spektru, takže malé GTI peláší po silnici jako splašené.

Naštěstí to není žádný divoký hřebec, ale pěkně vydrezírovaný plnokrevník, takže se chová slušně, je plně koncentrovaný a pohyb má zcela pod kontrolou. Lehoučké Polo snadno v nájezdu ubrzdíte a lehce ho nasměrujete do zatáčky, kterou se jen ladně prosmýkne. Osmnáctipalcové gumy jsou zakousnuté do asfaltu a při povolení plynu jen mírně utáhne stopu, na výjezdu pak i bez mechanického samosvoru (místo něj je tu elektronická uzávěrka XDS) dokáže přenést všechen výkon. Prostě skvělý nástroj na řezání okresek. Akorát ta radost v tom trochu chybí.

Problém částečně je, že Polo GTI je tak trochu studený německý čumák, který se snaží precizně splnit zadaný úkol a na žádnou legraci při tom nemá čas. Ale všimnete si toho o dost víc právě proto, že za vás kus řidičské práce odvede automatická převodovka.

Kdybyste si kromě čtení silnice a ladění stopy museli ještě sami řadit kvalty, hlídat otáčky motoru, ladit prokluz spojku a občas si tam pro radost lípnout meziplyn, vtáhlo by vás to do hry mnohem víc. Mačkání pádel pod volantem (samozřejmě můžete řadit i pákou voliče převodovky, ale má opačnou logiku – dopředu se řadí nahoru a dozadu se podřazuje – takže vás to asi taky nenadchne) se tomu prostě nevyrovná…

To ale nedělá z Pola GTI špatné auto. Je totiž docela prostorné (dozadu se vmáčkne i dospělák a kufr má solidní 351 litrů), promyšleně ergonomické (sedne vám jak domácí papuče), velmi slušně vybavené (Matrix LED světlomety, asistenční systémy, parkovací kamera, audio Beats nebo ambientní osvětlení) a smysluplně digitalizované (digitální přístrojový štít se hodí, velký dotykový infotainment stále doplňuje panel klimatizace). Pro každodenní použití je tedy perfektně připravené.

Přitom jeho sportovnost to nijak nekazí, anatomické sedačky jsou pohodlné, podvozek není uskákaný, motor není kousavý a automat řadí hladce. S těmi koníky pod kapotou se navíc vážně moc hezky a svižně svezete. Zkrátka skvěle se používá, skvěle se s ním jezdí a skvěle se s ním žije. Jen se víc soustředí na dobře odvedenou práci a za své peníze nedostanete zase tolik rozpustilé zábavy.

Když jsme u těch peněz, automatická převodovka spolu s rozsáhlou základní výbavou znamenají, že Volkswagen si za základní Polo GTI řekne o 749 900 Kč, plně vybavená testovací verze pak stála bez pár tisícovek rovný milion, což je na takhle malé auto opravdu hodně – zvlášť když vezmete v úvahu, kolik té zábavy za to dostanete. Věděli bychom o zábavnějších autech za výhodnější cenu…