Mini John Cooper Works se změnilo jen minimálně, ale bohužel ukazuje, jak důležité jsou pneumatiky

Začíná podzim, na asfaltu se objevují první napadané listy a navlhlé lesní okresky už jsou řidičsky náročnější. V posledních dnech každou chvíli prší a zatáčky ve stínech stromů zůstávají mokré. Když jimi projíždím rychlejším tempem, sportovní Mini začíná jemně nedotáčivě klouzat. Děje se to přirozeně, všímám si toho skrze řízení a zjišťuji tak největší slabinu nejnovějšího ikonického zábavného Mini.

Na světě jsou jen dva hlavní druhy sportovních aut. Jedna ohromují nejrychlejšími časy na světových závodních okruzích i zdrcující přilnavostí, jiná jsou hlavně o zážitku z řízení. Nejsou nejrychlejší, ale umí vás nadšeně bavit i v menších rychlostech, to vše jen proto, abyste si to užili. Jakým z nich ale je nejnovější Mini John Cooper Works?

Upřímně se přiznávám, že na „JCW“ jsem se v našem redakčním kalendáři vážně těšil. Naposledy jsem se sportovní stylovkou, oslavující britského inženýra Johna Coopera, otce sportovních Mini, trávil podzimní čas na okreskách před třemi lety. Vzpomínám si, jak mne tehdy vedle veselých jízdních vlastností okouzlilo i přídavnými „dálkovkami“ inspirovanými závody rallye. Každou chvílí jsem si jej užíval a vzpomínal na slavnou Rallye Monte Carlo.

Jenže Mini John Cooper Works se od těch dnů decentně změnilo. Britská značka provedla malou modernizaci, avšak viditelných vylepšení je jako šafránu. Nejnovější Mini JCW je lehce agresivnější a s faceliftovaným designem spojuje charakteristické kulaté světlomety, větší hexagonální mřížku chladiče, výraznější nasávací otvory se štěrbinami navíc pro chlazení motoru i brzd a nový zadní difuzor s unikátním nerezovým výfukem. A maličko osvěžené jsou i specifické plakety.

Dokonce i v interiéru si po přesednutí ze staršího předchůdce budete připadat jako doma, protože velkých odlišností je jen minimum. S lehce modernizovaným volantem v rukách se koukáte na nový oválný digitální přístrojový štít, doplněný novým 8,8" infotainmentem s modernější grafikou a přehledem nejdůležitějších informací díky funkci Live Widgets. Pořád tu jsou i parádní přepínače, inspirované letectvím. Tím červeným probudíte k životu stále stejné srdce pod kapotou.

I po modernizaci má Mini John Cooper Works přeplňovaný zážehový dvoulitrový čtyřválec s TwinScroll turbodmychadlem, nejvyšším výkonem 231 koní (170 kW) a vrcholným točivým momentem 320 newtonmetrů. Stále má i šestistupňovou manuální, nebo osmistupňovou dvouspojkovou automatickou převodovku. A pochopitelně si zachovává pro sportovní hatchbacky charakteristický pohon předních kol.

Technicky tak je i nejnovější Mini JCW starým známým. A znovu budu upřímný, když řeknu, že mu rychlost nechybí. S dvouspojkovým automatem totiž zvládá sprint z 0 na 100 km/h za 6,1 sekundy, přičemž s manuálem je o 0,2 sekundy pomalejší. Ještě důležitější je však ochota motoru zrychlovat při předjíždění nebo mezi zatáčkami.

S nejsilnějším středním pásmem, díky turbodmychadlu, jej totiž ani nemusíte zběsile točit, abyste jeli rychle. A když už odoláte přeřazení a rozhodnete se vytočit motor až na hranici červeného podle, odmění vás syntetickým zvukem, který s trochou představivosti připomíná nejmodernější přeplňovaná osmiválcová Ferrari. S lehce jedovatým nástupem maximálního točivého momentu navíc musíte být citlivější na vodou nebo vlhkem pokrytých silnicích.

Během ostré akcelerace má Mini JCW slabost pro protáčení odlehčených předních kol, přičemž v zatáčkách se vás snaží tahat za ruce. V tu chvíli si navíc musíte hlídat přilnavost i nedotáčivost, jakou až nepříjemně ovlivňují tovární pneumatiky Pirelli P Zero. Je bohužel zklamáním, jak špatně je JCW obuté už z výroby. V lehkém dešti s ním v mých oblíbených zatáčkách zažívám situace, kdy vzpomínám i na méně sportovní auta, která mi tu umožňují jistější i rychlejší průjezdy.

Stačí jet svižněji, agresivněji zatočit a Mini až nezvykle brzo ztrácí přilnavost všech čtyř kol. Nejnovější Mini John Cooper Works je tedy jedním z těch nových sportovních aut, jaká bych si já osobně okamžitě přezul na lepší obutí. A možná současně přemýšlel i o praktičtějších kolech, protože zatímco se výrobci pneumatik snaží drahá hliníková kola chránit před poškozením od obrubníků, Mini na svět vyjíždí na vypouklých příplatkových 18" kolech. Doslova si říkají o šrámy z života ve městě.

To je ale pouze subjektivní kritika, protože pokud i tovární kola obujete do kvalitnějších sportovních pneumatik, budete mít překvapivě schopné a dynamické auto, se kterým navíc zvládnete i každodenní provoz. I tuhým podvozkem a řízením je Mini JCW přijatelné pro normální soužití, při němž vás bude limitovat jen vyšší spotřeba benzinu. I s klidnějším jízdním tempem totiž JCW jezdí za přibližně 8 l/100 km a s těžší nohou je ještě hladovější.

Takže je Mini John Cooper Works zábavné auto pro nadšené řidiče i po decentní modernizaci? I když si z dřívějšího setkání před lety nepamatuji všechny drobnosti, během celého testovacího týdne mi vrtá hlavou dojem, že je umírněnější než předchůdce. I když se zdá, že technika je pořád stejná, relativně silný čtyřválec má přepracované sání i výfuk, což si pochopitelně vyžádalo i nové nastavení motoru s ohledem na dnešní evropskou emisní legislativu.

Jenže stylové sportovní Mini JCW s úspěšnou závodní minulostí svých předchůdců má jisté osobité kouzlo, díky kterému mu jednoduše odpustíte i tohle menší zklamání. V dnešním usedlém světe je sportovní stylovkou, která si z ničeho nedělá hlavu a přitahuje pozornost svou ikoničností i nápadnou červenou střechou. A jak se tu s ním proháním po mých oblíbených okreskách, opět se ve mně probouzí nostalgické vzpomínky na slavného vítěze legendární rallye nad Monte Carlem.

Standardní nejnovější Mini John Cooper Works se v Česku prodává se základní cenou od 971 100 Kč. Pokud byste si chtěli užívat hlavně léto s větrem ve vlasech, můžete sáhnout i po kabrioletu za cenu od 1 086 799 Kč.