Mercedes oživil auto z muzea a oblékl jej do opulentní zlaté. Ukazuje, že třída S nemusí být nudná

České zastoupení značky Mercedes-Benz se rozhodlo ukázat, že vrcholná třída S nemusí být nutně nudná, stříbrná nebo černá. Inspirovaní muzejním kouskem Mercedes-Benz 280 SE z roku 1972 ve zlatém hávu s modrým interiérem zadali obdobnou specifikaci do současné třídy S v dlouhém provedení s plug-in hybridním šestiválcem a pohonem všech kol.

Ve virtuálním konfigurátoru takové auto vypadá poněkud zvláštně, ovšem teprve naživo na vás dýchne ta pravá opulence spojená s individuálním programem Mercedes Manufaktur. To se najednou z „tuctového“ S stane něco, co minimálně poutá pozornost a vyvolává různé názory.

Ačkoli jde o generaci třídy S představenou v roce 2020, nejde o autě napsat, že by stárlo. Jestli je nějaký Mercedes evergreenem, tak to rozhodně platí právě o „esku“.

Zaoblená karoserie sedanu je pochopitelně laděná do elegance (všimněte si, že nemá viditelné antény ani ploutve), osvětlení kompletně diodové, kliky dveří výsuvné, skla tónovaná a vzadu chráněná clonami, maska široká a příď ozdobená ikonickým vzpřímeným logem třícípé hvězdy.

Ještě větší nášup opulence najdete uvnitř, kde se snoubí záplava modré kůže se zlatými prvky. K tomu si přidejte na údržbu vysoce nepraktické klavírově černé dekory, černé čalounění stropu a měkké polštářky hlavových opěrek. Je tak nanejvýš jasné, že pojem „luxus“ v tomhle S platí za slabý.

Navzdory aktuálním trendům v podobě zástavby dotykového displeje u spolujezdce v současném S nic takového nenajdete. Dokonce i hlavní dotyková obrazovka není vyvýšená, ale zkosená, níže položená a blíže k vaší pravé ruce. Že by v Mercedesu nemysleli na ergonomii? Kdepak. Hlavní displej má řadu suplování.

Tak třeba head-up displej s rozšířenou realitou obsahuje jízdní i navigační data, která doplňuje konfigurovatelný digitální přístrojový štít s trojrozměrným zobrazením dat včetně mapových pokladů.

Centrální displej tak potřebujete pro prvotní nastavení, ladění navigace nebo pro aktivaci jedné z několika masážních funkcí zahrnujících rovněž programy pracující s výhřevem sedadel. Ta jsou mimochodem aktivní, takže se v zatáčkách nafukují bočnice, aby se vaše tělo nehýbalo sem a tam.

Mimo toho můžete řadu funkcí ovládat hlasem (nejde však o plně integrovanou umělou inteligenci), kdy stačí říct jen „hej, Mercedesi“ a zadat adresu navigace, aktivovat ventilaci sedadla nebo třeba zvýšit teplotu v kabině. A to je jen jeden z mnoha detailů, který dělá třídu S tím, čím je.

Máte tu totiž ještě palubní lednici, displeje pro posádku vzadu, příjem televizního signálu, vyjížděcí výškové repráky, dvě panoramatická okna, nápisy Manufaktur odkazující na individualitu daného kusu, upozornění na mobil v bezdrátové nabíječce při vystupování, vícebarevné ambientní osvětlení s varovnými funkcemi (když je jiné auto ve slepém úhlu a vy máte aktivní blinkr, daná strana zčervená), výdechy ventilace regulovatelné tlačítkem, podsvícené zámky pásů, vyhřívané područky opěradel a další prvky.

Asi netřeba dál popisovat, jak moc je třída S luxusní, odhlučněná, reprezentativní a objektivně skvělá. Je to pravý Mercedes, je to (skoro) vrchol, nad kterým najdete už jen Maybach pro ty nejnáročnější nebo AMG pro sportovce.

Ovšem! Během řízení třídy S jsme přece jen narazili na dvě věci, které se dají považovat za negativní. Prvně jde o obraz souboru výdechů ventilace umístěný uprostřed, který se nepříjemně odráží v čelním skle a vizuálně ruší.

Druhou věcí je posez v limuzíně samotné, která se pyšní dlouhou kapotou, takže máte jakožto řidič ztížený výhled do stran, zejména do pravé přední. Tehdy pomůže několikaúhlový panoramatický kamerový systém nebo vizualizace dat od předních parkovacích senzorů promítaná na head-up displej.

Zajdeme-li do detailů, pak se můžeme bavit o tom, že nám u auta chybělo třeba elektricky ovládané víčko nabíjecího portu, uvítali bychom větší kufr (kvůli baterce má objem jen 350 litrů), elektricky ovládané boční dveře nebo o něco přívětivější ovládání nastavení hlavové opěrky na fyzickém voliči na dveřích.

Na druhou stranu jde o prodloužené provedení, takže pokud by vám z toho bylo smutno, můžete se královsky rozvalit vzadu a poslouchat sentimentální písničky.

Na začátku jsme nakousli, že jde o plug-in hybridní provedení, což v mnoha lidech může vyvolat osypky a představy o tom, jak je auto kabelem připoutáno na nabíječku, jinak nefunguje tak, jak umí.

Nutno říct, že Mercedes přeskočil fázi plug-inů s malými akumulátory a rovnou šel do provedení plug-in hybrid verze 2.0. Co to znamená?

Základem agregátu (tj. motor + převodovka) je třílitrový zážehový řadový šestiválec sám o sobě naladěný na výkon 367 koní. K jeho devítirychlostní samočinné převodovce je pak připojen ještě elektromotor o výkonu 150 koní.

Dohromady má tento systém výkon 510 koní a krátkodobý točivý moment až 750 Nm. Navzdory tomu, že si zastavěný šestiválec v akci vesměs jen sametově ševelí, tak stejně neumí nabídnout tu absolutní hladkost a lineárnost elektropohonu. Tedy, pokud po ní toužíte.

Zkrátka jestli si chcete techniku plug-in hybridní třídy S vychutnat plnými doušky, jezdíte většinu času na elektřinu. Má to za následek železnou kouli na noze v podobně věčného nabíjení? Vůbec ne.

Trakční akumulátor vozu označeného S 580 e má kapacitu 28,6 kWh, což je mimochodem více, než měl například první Nissan Leaf 24 kWh. Navíc má soustava volitelné rychlonabíjení výkonem až 60 kW, takže z nuly na 100 % máte nabito za nějakých zhruba 30 minut.

A dojezd čistě na elektřinu? Když nepojedete jen po dálnici, tak klidně přes 100 kilometrů. Jestli míříte někam dál nebo jsou do plánované trasy více zapojeny dálnice, navolíte do navigace adresu, auto přepne na hybridní režim a využívá oba pohony.

Náš průměr v rámci testu s pravidelným nabíjením pak vyšel na krásných 2,4 litru benzinu na sto a 18,2 kWh elektřiny k tomu. Většinu cest s třídou S do zásuvky tedy skutečně obsloužíte elektropohonem, takže na pumpu pro benzin jezdíte jen na velké církevní svátky.

A jak tedy zkoušená třída S jezdí? Nadmíru komfortně, ačkoli ani u plug-inu nečekejte nějaké brutální zrychlení hodné Tesly. Bezmála 2,5tunový gentleman ve zlatém smokingu je svižný, dynamický, ale především a za každých okolností pohodlný. Přetížení, závratě, šílenosti tu po plném sešlápnutí pedálu plynu nečekejte.

Odpružení je vzduchové, takže jízda jako po obláčku, ovšem volitelně má Mercedes pro ostatní pohony přichystaný prý ještě lepší hydraulický podvozek. Dalším technickým pomocníkem je natáčení zadní nápravy o 4,5 stupně, kdy se tahle 5,3 metru dlouhá limuzína umí „lámat“ podobně jako kompaktní auto. Navíc to posádkám vzadu přináší menší působení sil (přetížení) v zatáčkách.

Mercedes-Benz S 580 e 4MATIC L tak platí za takřka perfektní automobil své třídy a jakožto plug-in hybrid je rovněž na velmi vysoké úrovni. Díky puncu Manufaktur si můžete být jisti unikátností kusu a vědomí, že si v tomto programu můžete vymýšlet, poroučet, konfigurovat a proměnit jinak běžné S (a další modely) v atraktivní podívanou, která bude vyvolávat obdiv, úžas, opovržení, posměch i kontroverzi. Ale vám to jakožto uživateli bude úplně jedno, protože S = váš klidný svět.

A kolik za to? Základní plug-in hybrid S 580 e stojí 3 605 800 Kč, prodloužený 3 717 120 Kč, testovaná prodloužená specifikace z individuální série Manufaktur 5 182 419 Kč.