Hlavní obsah

Ford Puma po faceliftu jezdí pořád hezky, navíc ale dostal modernější výbavu. A prodává se za zajímavé ceny

Foto: Lukáš Kukla

Puma, aktuálně nejmenší a nejdostupnější model v české nabídce Fordu, nedávno prošla zajímavou modernizací. Ta přinesla poměrně decentní úpravu vzhledu, několik velkých novinek v interiéru a podepsala se také na paletě pohonných jednotek.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na první pohled omlazenou verzi prozradí nové světlomety s odlišným světelným podpisem, které při denním svícení vypadají, jako by měly řasy – i když jen dolní. Lampy nově mohou být vybaveny technologií Matrix LED, takže umí vykrývat ostatní vozy v provozu. Funguje to skvěle.

Za tmy opravdu můžete nechat aktivovaná dálková světla, když se před vámi objeví jiné auto, část světlometů se ztlumí, aby neoslňovaly řidiče. Všude okolo se však můžete spolehnout na plnohodnotný „šajn“ dálkových.

Velký volant, velký displej

Více změn se odehrálo v interiéru. Nejprve mě zaujal nový dvouramenný volant, který není kulatý, nýbrž nahoře i dole zploštělý. V tomto malém crossoveru navíc působí skoro až nepatřičně mohutně, má totiž docela velký průměr. V praxi to však asi ničemu nevadí, na jeho tvar jsem si v pohodě zvykl.

Další novinku představuje nasazení většího displeje infotainmentu. Má 12palcovou úhlopříčku a běhá na něm systém Sync 4 s připojením 5G a bezdrátovým rozhraním pro Apple CarPlay a Android Auto.

Foto: Lukáš Kukla

Omlazená Puma má nový volant a větší displeje - jak ten středový, tak digitální přístrojový panel.

Tato změna si samozřejmě vyžádala přepracování palubní desky, kterou ale bohužel odnesla fyzická tlačítka. Nyní se drtivá většina funkcí ovládá právě přes dotykovou obrazovku, nastavuje se tu třeba i klimatizace. Stále si stojím za tím, že tlačítka jsou lepším, přívětivějším a bezpečnějším řešením, současně ale musím dodat, že mě vlastně ovládání Fordu Puma výrazně neštvalo. Palubní systém je totiž vcelku přehledný a poměrně svižný. Nejotravnější funkci v podobě povinného upozornění na překročení povolené rychlosti, které ani tady nefunguje vždy správně, lze navíc deaktivovat jedním tlačítkem na volantu.

Zvětšil se také digitální přístrojový panel, jenž má nyní úhlopříčku 12,8 palce. Je hezky přehledný i dobře čitelný.

A za zmínku stojí i výbava. Na test k nám dorazilo provedení ST-Line X s několika příplatkovými prvky, které z Pumy dělají velice zajímavě vybavené auto. Jde například o povedený audiosystém s 10 reproduktory a subwooferem od Bang & Olufsen, 360stupňovou kameru nebo třeba vyhřívání volantu, předních sedadel a čelního skla.

V oblasti prostoru se samozřejmě modernizací nic nezměnilo, takže počítejte se zadními sedadly, která jsou určena spíše pro děti nebo dospívající – moc místa vzadu prostě není. Kufr pobere 409 litrů a nabízí jednu specialitku - takzvaný MegaBox, což je 80litrová schránka s vypouštěcím otvorem.

Už jen s litříkem

Pokud vynecháme plně elektrické provedení, zúžila se po modernizaci nabídka motorizací jen na litrový tříválec. Sportovní verze ST totiž přišla o 1,5litrový motor o výkonu 147 kW, místo něj spoléhá právě na „litřík“ o výkonu jen 125 kW. A zmizela i manuální převodovka, „es-téčko“ si můžete pořídit pouze se sedmistupňovým dvouspojkovým automatem.

Foto: Lukáš Kukla

Infotainment je přehledný a docela svižný. Absence fyzických tlačítek však mrzí.

To je ale jiný příběh. K nám totiž dorazilo provedení s nejslabším motorem poskytujícím 92 kW (pak už v ceníku najdeme jen verzi o výkonu 114 kW).

Tříválec 1.0 EcoBoost má u všech tří výkonových variant dodatek Hybrid, což v tomto případě pokaždé znamená přítomnost mild-hybridní techniky. Spalovací motor tak doplňuje kombinovaný startér/generátor a přídavný 48V akumulátor. V našem autě byl litřík spojen s šestistupňovou ručně řazenou převodovkou.

Ve srovnání s koncernovými litrovými tříválci sice EcoBoost vychází jako ten méně kultivovaný, v nízkých otáčkách trochu vibruje a klepe, ale jinak se s ním pracuje dobře. Jen mu musíte vyjít trochu vstříc a nebát se pracovat s pákou manuálního řazení - což ještě podtrhuje delší zpřevodování.

Motor totiž ožívá nad dvěma tisíci otáček a nejlépe se cítí ve středním pásmu. Proto když od něj potřebujete výraznější zátah, musíte ho dostat právě do těchto otáček. A to většinou znamená podřadit. Samozřejmě se ani pak nedočkáte žádného kopance, ale i s nejslabším motorem umí Puma akcelerovat vcelku důstojně.

Na okreskách pobaví

Manuální převodovka má naštěstí přesně vymezené dráhy, takže se s řadičkou manipuluje sakra příjemně. Parádní dojem doplňuje precizní chod spojkového pedálu.

Foto: Lukáš Kukla

Na zadních sedadlech není moc místa. Ale u malého crossoveru o moc víc očekávat nejde.

Nejlepší na malém crossoveru je ale jeho jízdní projev. Puma ve verzi ST-Line X (a ST-Line) se chlubí tvrdším podvozkem, který má – navíc ve spojení s 18palcovými koly - sice jisté limity třeba ve městě (na rozbité městské dlažbě například působí maličko prkenně), ale zato zajišťuje vyloženě hravé chování na kvalitních cestách. Auto se mimořádně ochotně stáčí, úžasně následuje pokyny od přesného řízení a celkově působí krásně pevně a utaženě. V obloucích dokonale drží stopu, a když budete Pumě důvěřovat, zjistíte, že dokáže měnit směr až nečekaně lehce a že snad nezná nedotáčivost. Občas si dokonce u podobného manévru rozpustile nadzvedne zadní vnitřní kolo. Na malý a vlastně obyčejný crossover jezdí tahle věc vážně úžasně. A dokáže to i se základním motorem – jen ho tedy musíte držet v otáčkách.

Slušná je i spotřeba. Přestože jsem občas Pumu ždímal, po týdnu jsem vůz vracel s průměrem 6 l / 100 km.

Ford Puma se po faceliftu změnil i nezměnil. Záleží na tom, jak auto vnímáte a co od něj očekáváte. Jestli vám jde o moderní výbavu a technologie, pak se malý crossover díky novým obrazovkám a infotainmentu posunul o kus výš – i když to současně znamená méně intuitivní ovládání způsobené eliminací tlačítek.

Pokud vás zajímá hlavně jízdní projev, pak zůstává vše při starém. Puma je stále auto se zábavným charakterem, jež se moc hezky řídí. A které – pravda - hravosti maličko obětovalo komfort.

Hodně interesantní je pohled do ceníku. Ford totiž aktuálně vůz prodává za zvýhodněné ceny. Základní provedení Titanium s testovaným motorem startuje na 499 900 Kč (standardně 629 900 Kč) a naše výbava ST-Line X začíná na 579 990 Kč (standardně 709 900 Kč). Testovaný exemplář s výše uvedenými příplatky stojí 651 400 Kč.

Technické údaje
Motorzážehový řadový tříválec, turbodmychadlo, mild-hybrid
Zdvihový objem999 cm³
Výkon92 kW (125 k) při 6 000 ot./min.
Točivý moment210 Nm při 1 750 ot./min.
Převodovkamanuální, 6 stupňů
Pohonpředních kol
Pohotovostní hmotnost1 316 kg
Akcelerace 0–100 km/h9,8 s
Maximální rychlost191 km/h
Spotřeba WLTP (kombinace)5,4 l/100 km
Objem palivové nádrže41 l
Kola a pneumatiky215/50 R18
Rozměry (délka/šířka/výška)4 207/1 805/1 550 mm
Rozvor2 588 mm
Objem zavazadlového prostoru409 l
Načítám