Článek
CVT převodovky fungují nejlépe na papíře. Podle konstruktérských příruček automat s plynule měnitelným převodem slibuje držet motor v ideálních otáčkách vzhledem k poměru výkonu a spotřeby, navíc při řazení necuká, protože jednoduše neřadí (k tomu je konstrukčně poměrně jednoduchý a odolný)… Jenže v praxi vás při akceleraci zahrne velkým hlukem trvale vytočeného motoru a jen vlažnou akcelerací (představte si skútr rozjíždějící se od semaforů), což je dráždivé pro uši zvyklé na pravidelně rostoucí a padající otáčky.
Dacia však při implementaci CVT automatu do Sandera udělala všechno pro to, aby potlačila jeho nevýhody, a naopak využila jeho výhod. Předně ho spojila s přeplňovaným motorem (mluvíme tu o známém 90koňovém benzinovém tříválci 1,0 TCe), což CVT svědčí – může se při akceleraci opřít o silný točivý moment dostupný v nižším spektru otáčkoměru, a nemusí tak drtit motor ve vysokých otáčkách. A kdyby to nestačilo, umí využít řazení „virtuálních kvaltů“, tedy předdefinovanových pevných převodových poměrů simulujících klasické rychlosti, takže ostrá akcelerace působí přirozeněji.
Díky tomu jezdí Sandero CVT hladce a neobtěžuje hlukem, navíc akceleruje příjemně svižně a hezky jde za plynem. Což je paradoxní, protože v reálných číslech verze s CVT za variantou s manuálem zaostává – má o 18 Nm snížený točivý moment (kvůli ochraně vnitřností automatu), na stovku se prokouše o 2,2 sekundy později a dosáhne o 9 km/h nižší maximálky. Ale při běžné jízdě působí verze s CVT živěji, protože se nemusíte zdržovat řazením a převodovka drží motor v ideálních otáčkách, takže nikdy nečekáte na zátah.
To, že z něj snáz dostanete vyšší výkon, se bohužel odráží i na spotřebě, která se pohybuje kolem sedmi litrů, ve městě se snadno dostanete přes osm. K šesti se propracujete jen s lehkou nohou na běžných okreskách, případně po přepnutí do ekonomického jízdního režimu, který upraví reakce motoru a převodovky do letargického stavu „je pondělí ráno a ještě jsem neměl kafe“. A to vážně nechcete. Radši si pocvičte jemnější motoriku pravé nohy…
Nové Sandero je tak příjemným autem s automatem i bez něj – bohatě plní základní potřeby motorismu a nabízí slušnou bezpečnostní a komfortní výbavu, slušně jezdí, slušně se řídí a slušně se v něm cestuje. Kabina je citelně propracovanější než u předchůdce jak ergonomicky (ačkoliv řidičská pozice je kvůli menšímu rozsahu nastavení volantu stále kompromisem), tak i kvalitativně (všude jsou stále tvrdé plasty, ale jsou lépe zpracované a precizněji spasované, pěkným detailem jsou látkové dekory nebo barevné detaily), potěší také chytré nápady jako 8“ infotainment s integrovaným držákem na telefon s USB konektorem nebo šikovné střešní lišty, ze kterých prostým otočením uděláte příčníky.
Do terénu za dobrodružstvím |
---|
Verze Stepway si poměrně úspěšně hraje na crossover – je patřičně oplastovaná, aby vypadala jako drsňák, především má ale větší kola s pneumatikami o vyšším profilovém čísle a zvýšený podvozek, takže světlá výška má velmi slušnou hodnotu 201 mm, což konkuruje některým pravověrným čtyřkolkám. Automatická převodovka má také redukovaný převod „L“, díky kterému můžete Sandero Stepway vést v terénu přesněji. Pořád se bavíme o autě s pohonem pouze předních kol, ale na chalupu u lesa s ním určitě dojedete. |
Nejvíc se vám bude líbit, jak se Sandero vypořádá s českými silnicemi. Nehraje si na žádnou falešnou sportovnost ani netrpí houpavostí silničních korábů, je naladěné na pohodlí s přihlédnutím k horšímu stavu silnic na cílových trzích. A to se bavíme o zemích, kde je vyasfaltování hlavních tahů ambiciózním cílem příští pětiletky. Takže když na poslední chvíli uvidíte kráter v asfaltu a zatnete zuby s očekáváním rány, Sandero vás překvapí tím, jak nenuceně se přes něj převalí. Jasně, pořád se bavíme o laciném autě, takže občas se nějaké té rány dočkáte, na roletách si užijete i odskočení a na skutečně rychlou jízdu si raději nechte zajít chuť, jenže na to, co Sandero stojí, jezdí po čertech dobře.
A to vlastně platí pro celé auto. Současná generace je totiž skutečně moderním autem s moderní platformou bez recyklovaných zastaralých dílů, takže vám za vaše tvrdě vydělané peníze nabídne skutečně vysokou hodnotu a solidní úroveň motorismu. Pokud tedy pokukujete po nižších specifikacích dražších modelů, určitě se zkuste svézt i se Sanderem, které za dané peníze budete mít moc hezky vybavené a klidně i s automatem.
A kolik to tedy koštuje? Obyčejné Sandero pořídíte již za 270 900 Kč, respektive o 20 tisíc dráž s přeplňovaným 90koňovým motorem, protože atmosféru s pouhými 65 koni fakt nechcete, pokud jezdíte dál než do sousední vesnice pro rohlíky. Za verzi Stepway si připlatíte, začíná až na částce 329 900 Kč (ale dohání to výbavou a vyšší užitnou hodnotou). CVT stojí 35 tisíc, za to za úspornou variantu na LPG nepřiplácíte ani korunu (!), takže podle nás jasná volba (akorát nelze kombinovat s automatem).
Technické údaje | |
---|---|
Motor | řadový tříválec, turbo, uložený vpředu napříč |
Zdvihový objem | 999 cm3 |
Výkon | 67 kW (91 k) při 4 500 - 5 000 ot./min. |
Točivý moment | 142 Nm při 1 750 - 4 500 ot./min. |
Převodovka | automatická, plynule měnitelný převod |
Pohon | předních kol |
Pohotovostní hmotnost | 1 197 kg |
Akcelerace 0-100 km/h | 14,2 s |
Maximální rychlost | 163 km/h |
Spotřeba (kombinace) | 6,2 l/100 km |
Objem palivové nádrže | 50 l |
Kola a pneumatiky | 205/60 R16 |
Rozměry (délka/šířka/výška) | 4 099/1 848/1 535 mm |
Rozvor | 2 604 mm |
Objem zavazadlového prostoru | 410 l |