Chytit býka za rohy: Prohnali jsme ohromující Lamborghini Huracán Tecnica po italských okreskách

Je čtvrteční ráno, blíží se šestá hodina a v Sant'Agatě Bolognese začíná každodenní rutina. Jsem na zapadlé silničce za městečkem, koukám se vstříc zlatému východu slunce a užívám si přítomnost volnoběžícího ještě oroseného supersportu s legendárním rozzuřeným býkem. Dnes jsem nemohl spát, takže jsem si přivstal, abych tohle mohl zažít. Jsem na okreskách, kde se psala historie kultovní automobilky, která tohle město zapsala na mapu automobilového světa. Je to nezapomenutelná chvíle, byl to životní sen. A připravuji se na to, že se půjdu dál svézt.

Znovu jsem ve sportovní karbonové sedačce v Lamborghini, v rukách mám alcantarový volant, na čumák není sebemenší výhled a do karbon-hliníkového monokoku přicházejí jemné vibrace nastartovaného desetiválce. Je těsně za mnou, jen kousek za titanovým bezpečnostním rámem. Huracán je pravověrný supersport, jeden z těch, jimiž se letos šedesátiletá značka založená Ferrucciem Lamborghinim, nespokojeným klientem konkurenčního Ferrari, proslavila. A teď vyrážím na velkou snídani a cappuccino, abych si jej následně mohl užít. Už za pár hodin ho budu muset vrátit do továrny, odkud jsem si auto včera za soumraku vyzvedl. Než ale budu pokračovat, chtělo by to snídani…

Je o hodinu později, jsem po snídani a znovu probouzím k životu vysokootáčkový desetiválec. Okamžitě přitahuje zájem okolí svým impozantním vyštěknutím i zlověstným volnoběhem. Sportovním režimem otevírám výfukovou klapku, z šestiúhelníkových koncovek začíná vycházet zabarvenější zvuk a s atraktivním Huracánem odjíždím z parkoviště. Jedu vstříc kopcům na obzoru, tady v průmyslovém Terra dei Motori (Údolí motorů) začíná provoz a je tu jen minimum zajímavých silniček. Až romantičtější Toskánsko slibuje zatáčky a příjemnou zábavu.

Teď je nejlepší příležitost, abych vás seznámil. Italská placka se jmenuje Lamborghini Huracán Tecnica a je posledním čistokrevným supersportem značky, tedy bez elektrifikace. Lamborghini jej představilo přibližně před rokem jako dokonalý kompromis mezi hravějším Huracánem Evo RWD a okruhovějším Huracánem STO (Super Trofeo Omologato). Z prvního má technický základ s pohonem zadních kol, z druhého nejostřejší srdce pro nejmodernější „baby lambo“. V Lamborghini jím spojují každodenní „praktičnost“ s řidičskou nirvánou.

Díky modernější aerodynamice s agresivnějším designem má o 35 procent vyšší přítlak a o 20 procent nižší odpor vzduchu než výchozí Evo. A dokonce zaujme technickými kouzly, kterých si okem ani nevšimnete. Tecnica - stejně jako zběsilejší STO - je o 6,1 centimetru delší než Evo. Hlavním cílem inženýrů byla lepší stabilita ve vysokých rychlostech. A začínám to poznávat, jakmile přijíždím na okresky v kopcích, kde jsem doslova sám. Zrychluji a začínám se seznamovat s nejvýkonnějším Huracánem při dynamičtějším tempu. Projíždím zatáčkami, za nimiž mě zastavují místní. A dávají mi poznat italský entuziasmus.

Nepochybně o mně věděli už z dálky. Je fuk, jestli jedete s Lamborghini, Ferrari, nebo sportovní Alfou Romeo. Italové jsou na domácí motorismus hrdí a užívají si okouzlujícího šarmu Huracánu stejně jako já. Zastavuji, vyřazuji na neutrál a 5,2litrový atmosférický desetiválec vytáčím do stratosférických otáček. Když v osmi tisících sundávám nohu z plynu, pronikavý řev přechází v práskání do kratičkých výfuků. Slovně bychom se asi nedomluvili, ale cestářova gesta a naše úsměvy říkají jediné – je to boží, má ohromující charakter!

Když odjíždím za dalšími zážitky, tak rovnou v nejsportovnějším režimu Corsa. Odezva desetiválce je ještě intenzivnější a reakce sedmistupňové dvouspojkové převodovky „Doppia Frizione“ jsou ještě bleskovější. Zejména ostrým podřazováním s chirurgicky přesnými meziplyny mi vytváří úsměv na tváři. Moderní Lamborghini jsou konečně supersporty, se kterými se řidičsky bavíte i v nižších rychlostech. Současně zdejší okresky jsou především na dvojku a trojku, maximálně čtyřku. A pod plným plynem se vám spolu s akcelerací zrychlí i tep. Adrenalin můžete doslova krájet.

A s vysokootáčkovou atmosférou, nezáludným vyvážením a elektro-mechanickým řízením je Huracán Tecnica příjemně ovladatelný a řiditelný. S obrovskou mechanickou přilnavostí a silnou zpětnou vazbou je překvapivě přátelský, nadšeně hravý a obratný v těsných vlásenkách. Lamborghini mu k tomu dopomohlo také až neuvěřitelně skvělým podvozkem s magnetoreologickými tlumiči a zvýšením světlé výšky pro přejíždění městských nástrah. Standardem jsou i výkonné karbon-keramické brzdy, na jejichž počáteční kousavou reakci si nejprve zvykám.

Jenže teď jsem mezi vinicemi a mimo městečka, takže si to pojďme užít. Atmosférická V10 se sekvencí zapalování válců 1-6-5-10-2-7-3-8-4-9 má sílu i v nejnižším otáčkovém spektru, avšak nejvíce si ji užijete, když ji začnete ždímat. Už ve středních otáčkách ožívá brutální silou a jakmile ji vytočíte k vrcholným 8500 otáčkám za minutu, zaryje se vám do srdce a nikdy vás nepustí. Hlavně poslední dva tisíce otáček jsou strhujícím zážitkem, o to silnějším, když jedu podél skalních stěn a soundtrack desetiválce se mi odráží zpět do karbonového kokpitu.

Desetiválec se suchou klikovou skříní vyvine 640 koní (470 kW) při 8000 otáčkách za minutu a 565 newtonmetrů. S pouhými 2,15 kilogramu na jednoho koně pak zrychluje z nuly na stovku za 3,2 sekundy, na dvoustovku za 9,1 sekundy a jezdí nejvyšší rychlostí 325 kilometrů v hodině. Ale na technické parametry při jízdě jednoduše zapomenete, protože všechen zážitek je o tom být tady a teď. A zrovna teď s Tecnicou zase projíždím vrcholky kopců, odkud je fascinující výhled na krásnou Itálii. Začíná tu léto, zrovna teď je venku pětadvacet.

Je to ideální chvilka na to, abych zastavil v ospalém městečku na espresso. Parkuji před kavárničkou a tlačítkem pod krytkou připomínající bezpečnostní ochranu zbraňové spouště vojenských stíhaček zhasínám motor. V uličce je absolutní ticho, jsem venku vedle Huracánu a přemýšlím o historii, současnosti i budoucnosti Lamborghini. Setkávám se se svým hrdinou na konci čistě benzinové éry značky. Životní cyklus Huracánu se blíží ke konci, prodalo se jej přes dvacet tisíc vozů a nástupce se zřejmě rozloučí s jedinečným desetiválcem. Už teď je tohle auto beznadějně vyprodané.

Lamborghini Huracán Tecnica mi současně ukazuje, že ne všude je elektromobilita budoucností. Je v Itálii doma a v tuhle chvíli jsem asi 50 kilometrů od továrny, kde jej vyrobili. A Italové jsou z něj doslova nadšení. Otáčejí se za ním, zvedají palce a hecují mne, abych jim dal poslechnout jednu z emočně silných italských symfonií. Ukazuje to realitu, o čem jsou supersporty. A já jim to rád dopřeji, protože je to až dechberoucí pocit, jak se vám řev desetiválce zarývá pod kůži.

Huracán Tecnica je pravověrné Lamborghini, jakým se po šedesáti letech existence automobilky uzavírá jedna éra. Jenže já už vím, že ani ta nastávající nebude špatná, protože i nové Revuelto má atmosférický vidlicový dvanáctiválec, i když plug-in hybridní. A jak jsem při včerejší prohlídce továrny pochopil, má ho jen proto, aby bylo ještě rychlejší. Až jej také uvidíte a uslyšíte naživo, zamilujete si ho. Můj hrdina je však kompaktnější desetiválcový sourozenec, s kterým se už za chvilku budu muset rozloučit. A teď už se odmlčím, protože si chci užít poslední momenty za jeho volantem.

Lamborghini Huracán Tecnica je nejmodernější desetiválcový supersport značky, ale už je beznadějně vyprodaný až do konce produkce. Základní cena začínala přibližně od 4 575 000 korun.