Hlavní obsah

Našli jsme jednu motorku pro všechno: Yamaha Tracer 9 GT+ zvládne vlastně cokoliv

Foto: Dana Strejčovská

Velký luxusní cesťák FJR 1300 už u nás nekoupíte. Ale devítistovka Tracer GT je velmi slušný zástupce sportovně-cestovních motocyklů, se kterým se moc pěkně svezete. A je jedno, jestli jedete sami nebo ve dvou a táhnete tři narvané kufry a spacák.

Článek

Měl bych od Ministerstva zemědělství dostávat dotaci na boj se suchem. Pokaždé, když si domluvím nějakou motorku na test, tak celé dny lije jako z konve. Vlastně lije tak, že jsou z toho vyšší stupně povodňové aktivity. Být správcem Vltavské kaskády, tak bych začal preventivně upouštět, protože jsem si na prázdniny domluvil ještě pár testovacích motorek. Tak aby se pak zas někdo netvářil překvapeně, že v červenci a srpnu pršelo „trochu víc“ a pražský Karlín je pod vodou.

Tracer od Yamahy není žádná velká novinka a pod tímto označením koupíte dvě motorky. Univerzální dvouválcovou sedmistovku a tento silnější tříválec 0,9 l s přece jen propracovanější technikou. Základní Tracer 7 je příjemný univerzál pro nenáročné motorkáře, případně i pro ty, kteří mají jen řidičák A2. Ale pokud máte „otevřené“ papíry, asi není důvod se příliš omezovat. Kupte si „plnotučné“ devítikilo. Jede parádně a já pochybuji, že budete někdy v životě potřebovat silnější a rychlejší motorku.

Popularita univerzálních sportovně-cestovních motorek roste. Začínají se prosazovat i místo cestovních endur a hlavně velkých luxusních cestovních strojů. Je to s nimi trochu jako s auty třídy SUV, kdy se na vlastnosti v terénu už moc nekouká, hlavně aby to dobře jezdilo na silnici. Můžete mít více cesťák, nebo více sporťák. Tracer se řadí spíše k těm sportovnějším cestovním motorkám, což ale neznamená, že by nepamatoval ani na pohodlí. Dalo by se říci, že je to duchovní nástupce známých sportovně-cestovních modelů Fazer a pokračovatel legendární řady FZ z 80. let.

Tříválec, který budete milovat

Tříválcová devítistovka CP3 je známá z jiných modelů Yamahy. S objemem 849 cm3 debutovala už v roce 2014 a dostala se do několika motocyklů od populárního naháče MT-09 po podivný tříkolový motocykl Niken. V průběhu roku 2020 byl motor modernizován na zdvihový objem 890 cm3 a trochu posílil. Tracer 9 tak má tento tříválec o výkonu moc pěkných 119 koní v 10 000 1/min a točivém momentu 93 Nm v 7 000 1/min, což je na sportovně-cestovní motorku pro průměrného jezdce ažaž.

Foto: Dalibor Žák

Testovaná verze Yamaha Tracer 9 GT+ je vlastně luxusní vrchol nabídky, ale můžete mít i mnohem levnější a stále stejně rychlý Tracer 9, pokud neplánujete dovolenkování ve dvou a se zavazadly.

Foto: Dalibor Žák

Motor CP3 po modernizaci zvýšil objem na 0,89 l a vzrostl mu výkon i točivý moment. Přestože plní nejpřísnější emisní normy, má charakteru dost. Vydává i pěkný zvuk.

Jelikož mám starší verzi devítistovky ve svém XSR 900, tak tento motor moc dobře znám, ale modernější verze je zase o něco lepší. A to jak v před nějakým časem testovaném XSR nové generace, tak v Traceru 9. Podstatnou změnu cítím při popojíždění a nízké zátěži, kdy je motor mnohem plynulejší v nízkých otáčkách, neškube tolik při šimrání plynu, a dokonce si teď i yamahy umí při rozjezdech v koloně pomoci modulováním plynu, takže řidič nemusí za plyn tahat vůbec a jen pouští spojku. Motorka sama trochu přidá a stroj nechce hned „chcípnout“. Velký Tracer si asi nekoupíte na ježdění po Praze, ale když už se ve městě ocitnete, tak tu překvapivě funguje přívětivě a motání se v koloně je mnohem snazší, než by se na docela velkou motorku s bočními kufry mohlo zdát.

Hodně dělá i fakt, že Tracer dobře maskuje svoji velikost, hmotnost je celkem nízká. S náplněmi váží Tracer 9 jen 213 kg, verze GT s kufry a výbavou 223 kg. Není to tedy těžký cestovní autobus jako třeba třímetrákové „policejní“ RT od BMW, blíže má právě ke sportovním motorkám. Jasně, na místě člověk pozná, že sedí na motorce, která s naloženými kufry a plnou nádrží váží přes 250 kg, ale jakmile se rozjedete, najednou je to jen takový větší skútr. Od rychlosti chůze je stroj stabilní, dobře řiditelný, čitelný a nezákeřný. Není problém se s ním motat mezi auty na jedničku a dvojku, aniž by bylo potřeba balancovat s nohama trapně šourajícíma o zem.

Foto: Dana Strejčovská

Tracer 9 GT má v základu dva velké boční kufry, ale zvažte příplatek za horní třetí kufr o objemu 50 litrů, kam se vejdou dvě helmy. Pokud jezdíte často ve dvou, je to nezbytnost.

Člověk jen nesmí zapomenout, že veze dva velké a široké kufry, když se hned pustí do proplétání se mezi auty dopředu ke světlům. Ano, já vím, že se to „nesmí“, ale jak už jsme si řekli - buď můžete po silnicích jezdit normálně, nebo podle předpisů. A každému přijde normální, když motorkáři jedou v koloně dopředu a pak zmizí na zelenou pryč, než aby se někomu motali půl metru za zadním nárazníkem.

Ale už pojeďme z toho pirátského dopravního pekla, kterému se říká Praha, pryč. Do té fakt člověk jezdí jen za trest. Za cedulí se hned Tracer cítí jako ryba ve vodě. Velkou cestovní motorku tu vlastně připomíná jen ten trochu lacině vypadající rozměrný nastavitelný štítek vpředu. Jinak by člověk řekl, že sedí na MT-09 nebo nějakém jiném naháči. Do zatáček se tahle Yamaha vrhá hladově a snad jako by ani neznala limit trakce.

Foto: Dana Strejčovská

I s věcmi je Tracer 9 GT skvěle ovladatelná, mrštná a zábavná motorka. Blázni si asi koupí ostrou MT-09, Tracer je pak hlavně pro ty, kteří už chtějí určitou úroveň pohodlí a použitelnosti.

Ačkoli jsem byl vždycky k cizím motorkám dlouho opatrný a trvalo mi, než jsem našel nějaký bezpečný limit, tady jsem měl hned pocit, že jsem si obul ty své obnošené kecky, na které jsem už zvyklý. Motorka do zatáček nepřirozeně nepadá, naopak čeká na pokyn a nechá se velmi přesně nasměrovat, drží ochotně zvolenou stopu a reaguje na jemné korekce. Získal jsem ve stroj hned důvěru a poměrně brzy jsem si dovolil i docela odvážné náklony.

Šílenci, co rvou každou motorku v zatáčce na koleno, až drhnou stupačky a odletují jiskry, by vám asi jízdní dynamiku Traceru popsali přesněji, ale já se spokojím s tím, že se Tracer moc příjemně řídí a vůbec nepřipomíná nějaký velký nemotorný cesťák, s nímž se musíte trochu prát a přemlouvat ho, nebo naopak měkké terénní enduro, které se pod zadkem kroutí jako gumová hadice. Skoro to vypadá, jako bych seděl na svém XSR, jen s větší kapotáží.

Pohodlný, praktický, ale pořád zatraceně rychlý

Líbí se mi přirozená poloha v sedle, aniž bych měl nohy zalomené někam za hlavu. A ruce jsou zároveň do široka a celkem vysoko, ne ohnuté dolů. Zas se ale nesedí jak na cruiseru. Mám tuhle klasickou pohodlnou polohu moc rád. Nestěžuje si ani spolujezdec. Tomu se bude líbit široké sedlo a rovněž ne tak zlomené nohy. Vzadu jsou také rozměrná madla a lze dokoupit ještě třetí horní kufr, který může mít opěrku. Na cestování ve dvou je příplatek necelých osm tisíc korun za třetí padesátilitrový kufr s opěrkou asi nezbytný komfortní doplněk.

Foto: Dalibor Žák

Dva boční kufry můžete samozřejmě sundat a odemykají se originálním klíčkem k motorce. Jsou trochu těžší než látkové tašky, ale samozřejmě poskytují mnohem lepší ochranu před deštěm pro věci uvnitř.

Přední štítek tu není jen na parádu. V základním nastavení kapotáž funguje celkem slušně a chrání před nejhoršími vlivy počasí. Když štítek vysunete do horní polohy, už na vás skoro nic nelétá. Proud větru dostává jen horní část helmy a tělo je chráněné úplně. Osobně bych tam chtěl ještě kousíček plexi navíc, ale i tohle je dobré řešení. Turbulence za plexi jsou slabé, některé motorky to mají mnohem horší. Kryty rukojetí zas chrání prsty před nejhorším počasím, ale také hmyzem a kamínky. Vlastně bych tu snad dokázal žít i bez vyhřívaných rukojetí, ale kdo jezdí skoro celoročně i v jednociferných hodnotách venkovní teploty, bude za vyhřívané gripy rád.

Foto: Dalibor Žák

Na uschování helem to chce horní třetí kufr o objemu 50 l (za příplatek necelých osm tisíc), tyto boční ale pojmou všechno, co můžete na týdenní dovolenou ve dvou potřebovat.

Když už jsme u těch užitných vlastností, tak pevné boční kufry toho pojmou opravdu dost, ale na odložení integrálních helem si kupte třetí horní padesátilitrový kufr. Do odnímatelných postranních kufrů naložíte dost věcí na několikadenní dovolenou ve dvou, vejde se sem i větší nákup. Nádrž na 19 litrů stačí při normální jízdě na skoro 400 km dojezdu. Spotřeba se dá udržet mezi 4,5 a 5 litry na 100 km, aniž by se člověk v dynamice omezoval. Zajímavé je, že tenhle tříválec při snaze o úsporné ježdění bere 3,8 l / 100 km, a když za to taháte, pořád se vejdete na normální silnici do pěti litrů. Na spotřebu tak asi jezdit nebudete. Dlouhé přesuny ale motorka v pohodě zvládne a 350 km mezi zastávkami by i ve dvou dát měla.

Foto: Dalibor Žák

Luxusní cesťáky mají elektrická plexi, toto se nastavuje rychle a jednoduše ručně. Funguje dobře, zamrzí ale docela laciné zpracování některých plastů. V těchto detailech by se mohla Yamaha trochu zlepšit, zejména u motorek za 400 tisíc korun.

Převodovka je tu klasická šestistupňová sekvenční. Yamaha k tomuto provedení Traceru dodává i oboustranný quickshifter, tedy možnost řazení bez mačkání spojky a pouštění plynu. Osobně jsem měl vždycky ke quickshifteru trochu rezervovaný postoj, ale když si to pak člověk vyzkouší, zjistí, že je to naprostá paráda. Hlavně, když za motorku pořádně vezmete, k čemuž jadrný tříválec 0,9 l od Yamahy pořád vybízí. Kvalty to tam seká jedna báseň bez prodlevy, zrychlení je pak velmi plynulé. Jak kdyby motorka měla dvouspojkový automat. U cesťáku to má ještě jeden příjemný bonus, že když jedete ve dvou, tak si se spolujezdcem při řazení pořád neťukáte helmami o sebe.

Foto: Dalibor Žák

Kryty rukojetí jsou v dešti skvělá věc. I v chladnějším počasí se pak dá přežít s tenkými rukavicemi bez vyhřívaných rukojetí, které ale samozřejmě tento Tracer má v základu.

Nejlépe ale quickshifter funguje zhruba nad 4 000 otáčkami motoru, až když za plyn víc vezmete, což spolujezdci ne vždy vítají. Při šolichání plynu a v nízkých otáčkách to motorkou trochu škubne. Při podřazování dolů tam občas rychlost ani nezapadne, je potřeba vyvinout větší sílu. Osobně jsem to ale při podřazování nepoužíval, jen jsem si to vyzkoušel. Řadit nahoru s rychlořazením je ale příjemné a zvykl bych si na to rychle. Mimochodem, quickshifter jde dodělat na většinu motocyklů Yamaha s tímto motorem.

Výbava jak u luxusního auta

Testovaný Tracer 9 GT+ je vrcholná verze této řady a vlastně i vlajková loď standardních motorek Yamaha, když vynecháme okruhové rakety R1 a její deriváty včetně naháče MT-10. Statusu odpovídá i vlastně maximální výbava včetně adaptivního tempomatu, asistenčního systému nouzového brzdění, adaptivního podvozku, a dokonce systému pomáhajícího se stabilitou.

Foto: Dalibor Žák

Yamaha Tracer 9 GT+ má pokročilý infotainment, na kterém můžete zrcadlit svůj telefon a zobrazit navigaci. Nastavíte si pak mnoho funkcí, jak u moderních aut. Jen je potřeba se s tím naučit pracovat. Možností nastavení jsou tu mraky.

ABS už mají dneska motorky povinně. Nechybí tu ani palubní displej s možností propojit si s motorkou telefon. Nevím, kdo všechno v motorce potřebuje tu záplavu elektronických hraček. Propojení telefonu s infotainmentem motorky je asi to poslední, co bych potřeboval, ale někteří cestovatelé určitě ocení možnost zrcadlit si navigaci na displeji, aniž by si museli někam na řídítka přidělávat držák na telefon a řešit jeho nabíjení.

Skvěle funguje adaptivní podvozek, který svou tuhost upravuje automaticky podle zatížení, takže pro jízdu se spolujezdcem nemusíte ladit předpjetí zadní pružiny a podobně. Charakteristiku podvozku a motoru si můžete upravit i v palubním počítači v několika jízdních režimech, případně si jednotlivé funkce nastavit individuálně. Dneska jsou motorky už opravdu hodně „chytré“.

Foto: Dalibor Žák

Základní údržbu usnadní hlavní stojan. Řetěz dokazuje, že Tracer se pořád řadí spíše mezi lehké sportovní motorky než robustní cesťáky, které mívají častěji kardan.

I ten tempomat je vlastně příjemná věc, když chcete rychle překonat pár set kilometrů rovně a nechcete mít křeč v zápěstí. Jen bych uvítal, kdyby šla adaptivní funkce vypnout. Hezky funguje i přisvícení do zatáček. Dnešní motorky (a i obyčejné skútry) už nesvítí tou malou bludičkou jako dříve. Tracer „pálí“ svými LEDkami jak moderní auto, takže jízda v noci není problém, ale zážitek.

Kdo by nutně nemusel mít motorku nařachanou zmíněnou luxusní výbavou až po strop, klidně si může vzít obyčejný Tracer 9. Za těch 299 990 Kč dostanete skvělý motor, dobře odladěný podvozek a o hlavní přednosti modelové řady nepřijdete. Jestli neplánujete cestovat s věcmi a ve dvou, bude vám stačit.

Model Tracer 9 GT za 364 990 Kč pak už přináší zmíněné elektronické hračky včetně adaptivního podvozku a hlavně dvou originálních pevných kufrů na originální klíček od motorky. Verze 9 GT + za 409 990 Kč k tomu dodá hlavně ten pokročilý displej s možností zrcadlení telefonu a adaptivní tempomat. Shodou okolností má Yamaha teď v červnu akci, kdy na vybrané modely (včetně Traceru) dostanete slevu 20 000 korun a další rok záruky navíc. Takže i plně vybavený Tracer 9 GT + se vejde do 400 tisíc korun.

Celkové hodnocení: Yamaha Tracer 9 GT+

Tento výbavou nabušený Tracer je opravdu skvělá univerzální motorka. Nejenže ji můžete používat každý den na dojíždění do práce, abyste si pak cestu odpoledne domů pořádně užili, ale můžete s ní klidně vyrazit i na dovolenou ve dvou. Skvělá je samozřejmě i na ty krátké odpolední výlety kolem komína, když si potřebujete trochu vyčistit hlavu a být chvíli sami. Kompromisů v pohodlí nedělá Tracer moc, a i když velký luxusní cesťák FJR 1300 přece jen ty dlouhé a nudné dálniční kilometry polykal s větší chutí, s lehkým a obratným Tracerem si pak horské průsmyky v Alpách užijete mnohem víc.

Já vím, můžete si koupit Multistradu V4 S GT od Ducati za 800 tisíc, ale Tracer od Yamahy za polovic zas o tolik horší motorka není.

Související témata:
Načítám