Kvalitní skútr do města za rozumné prachy: Yamaha RayZR je levnější než některé neznačkové stroje

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Skútry, na které smíte i s řidičákem jen na auto (takže si nemusíte dělat extra „papíry“ na motorku), jsou u nás velmi oblíbené. Nejen laciné čínské, ale i zavedené japonské a evropské značky se snaží na rostoucí poptávku reagovat. Každý výrobce se tak snaží v této kategorii nabídnout atraktivní motorku.

Jenže když přijde na řadu otázka ceny, začne to být složitější. Plnohodnotné skútry totiž stojí až tak od necelých devadesáti tisíc korun, zcela běžně se pak pohybují i nad 120 000 Kč. Stylové vespy jsou i za více než 140 tisíc, a to už se dostávají na dostřel normálním motorkám kategorie A2. Takže si člověk říká, jestli by si fakt neměl ty „velké papíry“ udělat a rovnou si koupit pořádnou motorku.

Přesto i zavedení výrobci myslí na lidi s omezeným rozpočtem a pár skútrů za nižší cenu koupíte. Jenže teď do této kategorie vletěla japonská Yamaha a začala prodávat „stopětadvacítkový“ skútr za necelých 55 tisíc korun. To je dokonce ještě levněji, než co stojí některé skútry od čínských značek. V rámci zavedených výrobců „značkových“ motorek je to jednoznačně nejlevnější stroj.

Na první pohled se ale RayZR netváří jako laciná pixla slepená z plastových zbytků kanagomem. Sice z něj nebudete mít takový ten dojem prémiovosti jako z některých jiných motorek, ale ukažte mi skútr v kategorii 125 cm3, který na sobě nemá jediný kus lacinějšího plastu. Navíc u motorky za 54 990 Kč je důležitější funkce, celkové zpracování a provozní spolehlivost.

RayZR od Yamahy spíše jen šetří tam, kde to není moc vidět anebo to nevadí. Motor je jednoduchý „vzducháč“, vzadu je bubnová brzda a nejsou tady „kraviny“, které na motorce nikdo nepotřebuje. Naproti tomu dostanete naprosto jednoduchou motorku s docela velkým sedlem, kam se vejdete i ve dvou. Displej je přehledný a čitelný i na sluníčku, naopak v tunelu nebo v noci neoslňuje jezdce jako fotonové dělo. Kéž by aspoň takto čitelný displej měly některé motorky za dvě stě tisíc!

Technika RayZRu se v principu od ostatních skútrů neliší. O pohon se stará velice jednoduchý vzduchem chlazený jednoválec s dvouventilovým rozvodem OHC. Má kompresní poměr 10,2 : 1 a zajímavé je, že motor zvládne spalovat benzin s oktanovým číslem jen RON 90, což je požadavek asijských a rozvojových trhů, kde je toto palivo běžně rozšířené.

I proto je výkon „jen“ 6 kW v 6 500 otáčkách a točivý moment až 10,3 Nm v 5 000 otáčkách. RayZR tak nedosahuje maximálních tabulkových výkonů, které dovoluje zákon (11 kW v případě motocyklů do 125 cm3, pokud nemáte řidičák na motorku a máte jen „béčko“ na auto).

Takže vás asi hned napadne, že tato stopětadvacítka moc nepojede, když má tak malý výkon. Jenže Yamaha vymyslela nenápadnou drobnost, která tomuto skútru pomáhá upalovat docela pěkně, hlavně při rozjezdu. Motor totiž dostal místo klasického startéru vložený elektromotor, který slouží nejen ke startování, ale také jako „booster“ při rozjezdu. Tento malý a levný skútr je tak vlastně hybrid.

Když vezmete při rozjezdu za plyn, elektromotor si sáhne do baterie a krátkodobě dodá trochu výkonu, aby se motorka odpíchla od startu. A to stačí na to, abyste vystřelili od světel jako na mnohem výkonnějších skútrech za dvojnásobnou cenu. Na padesátce jste za chvilku, do 60 km/h zrychluje malá Yamaha naprosto s přehledem. Pak je teprve cítit, že akceleraci byl zřejmě podřízen i zkrácený stálý převod variátoru, při vyšších rychlostech už motor narazí na své limity a za 70 km/h se skútru moc nechce.

Přiznejme si, že od 6 kW nikdo nemůže čekat zázraky, takže po dálnici s Yamahou RayZR asi jezdit nebudete. Trochu zamrzí, že už i na 80 km/h na Jižní spojce se tento skútr nadře a autům budete spíše překážet. Kdekoli jinde, kde se jezdí do 60 km/h, ale budete králem. Rozjezdy jsou svižné a nezdá se, že by měl tento skútr tendenci se unavit. I mnoho opakovaných rozjezdů z místa zvládá s pomocí elektrické asistence. Její aktivaci vždycky signalizuje nenápadná kontrolka.

I když má Yamaha RayZR malá skútrová kola (90/90-12 vpředu a 110/90-10 vzadu), není vyloženě nestabilní. Malá kolečka oceníte při manévrování na místě a pomalém popojíždění. Jen je to trochu horší s přirozenou stabilitou ve vyšších rychlostech, kdy prostě vnímáte, že sedíte na malém skútru. Skútry na větších 16" kolech se chovají více jako normální motorka. Ale dobré gumy i tento skútr podrží a ani mimo město se nezdálo, že by byl RayZR s plynem na doraz při maximální rychlosti a ve větším náklonu nebezpečný.

Nemusíte se bát ani o účinek brzd. Přední kotoučová brzda stačí, zadní bubnová není kousavá potvora. A Yamaha dokonce i tento levný skútr vybavila duálním brzdovým systém, takže stačí mačkat zadní brzdu a budou brzdit obě kola. Je to pomůcka pro lidi, kteří mají mentální blok sáhnout na motorce pořádně za přední brzdu. Když pak pořádně vezmete za obě páčky, RayZR ochotně zastaví bez tendence blokovat kola na suché vozovce. Pochybuji, že v běžném provozu tyto brzdy někdy unavíte.

A ani se nezdálo, že by měl v letním horku skútr problémy s výkonem. Vzducháč je evidentně odolný motor s velkou rezervou. Když tohle musí fungovat v jihovýchodní Asii a Indii, asi se nemusíme bát, že by to nefungovalo u nás. Motor na své přirozené technické limity narazí jen za městem.

Samozřejmě se s ním dá jet mezi vesnicemi, skútr udrží rychlosti mezi 70 a 80 km/h. Ale to pojedete s plynem otevřeným naplno a pak se můžete rozloučit se spotřebou do 2 l / 100 km. Na tachometrovou stovku to vymáčknete jen z kopce a zalehnutí. Ale na delší cesty mimo město si snad pořídíte jiný stroj. To by bylo jako nadávat při volných jízdách na okruhu, že Škoda Citigo 1.0 MPI moc nejede.

Naopak ve městě tento skútr jezdí skoro zadarmo. Při normální jízdě lze zobrazit hodnoty spotřeby do 2 l / 100 km (výrobce udává 1,8 l / 100 km), takže nádrž na 5,2 l vystačí na zhruba 250 až 280 km. Lze využívat i systém stop/start, neboť k restartu se nepoužívá klasický startér, ale právě motor-generátor. Motor naskočí okamžitě bez toho zdlouhavého kašlání startéru. Řídicí jednotka při pomalém popojíždění a častých rozjezdech sama stop/start vyřadí.

To, že se RayZR nejlépe cítí ve městě, nijak nesnižuje jeho použitelnost. Naopak je orientace výhradně na městský provoz v některých ohledech výhodou. Motorka je malá, takže ji nacpete i do dveří. A je lehoučká, váží jen 99 kg. Pro drobnější postavy menšího vzrůstu to může být neocenitelná výhoda.

Jedinou drobnou pihou na kráse jsou poněkud citelnější vibrace motoru pod zátěží a při vysokých otáčkách. Rušivé jsou však jen tehdy, když se s RayZR letí mimo město, co to jde. V těch městských rychlostech to tak hrozné není a aspoň víte, že pod vámi motor běží. V běžném městském hluku totiž na volnoběh motor skoro neslyšíte. Sice dokážeme vyjmenovat kultivovanější a ještě tišší skútry, jenže ty jsou mnohem dražší. A také by to chtělo, aby Yamaha doplnila příslušenství o pár praktických věcí, třeba aspoň nosič a kufr. Kryty rukojetí, jakkoli jsou praktické, nestačí.

Za tuhle cenu je RayZR od Yamahy naprostá pecka. Právem ho můžeme označit za krále značkových městských skútrů v nejnižší cenové relaci. Za bezkonkurenční cenu dostanete naprosto funkční motorku, která se jednoduše ovládá, od semaforu vyrazí s urgencí silnějšího stroje, všude se vejde, jezdí za necelé dva litry na 100 km a má image a zázemí hodnotnější značky, takže vám nebude dělat ostudu ani komplikovat život. Pokud plánujete jezdit jen uvnitř ucpaného města, je tenhle stroj od zavedeného japonského výrobce skvělou volbou. Chtělo by to jen doplnit katalog příslušenství o pár užitečných věcí. Třeba horní kufr by se hodil.