Článek
Reálnou spotřebu paliva ovlivňuje řada faktorů, přičemž jedním z nich je také hmotnost vozu úzce související se zastavěnou pohonnou jednotkou a jízdním stylem. Sami dobře víte, že každé kilo navíc je ve vozu znát, ale faktem také je, že současná auta se s nimi díky moderním konstrukčním řešením vyrovnávají daleko snáz.
Na druhou stranu víme, že dnes populární litrové tříválce nadopované turbem už mají při zátěži trochu problém, obzvláště v kopcích se zadýchávají a potřebují pořádný palivový nášup.
O vozidlech s vysokoobjemovým motorem se zase říká, že je můžete klidně naložit a ona pojedou víceméně stejně a za podobnou spotřebu. Tedy nezbývalo než to vyzkoušet.
Vzali jsme proto Mercedes-AMG CLS 53 4Matic+, jehož dvakrát přeplňovaný třílitrový zážehový šestiválec podporuje ještě 48voltový mild-hybridní systém. Výsledkem je výkon 435 koní a síla 520 Nm přenášená skrze chytrý devítirychlostní automat na všechna čtyři kola.
Tento reprezentant s cenovkou od necelých 2,7 milionu korun platí za technologickou špičku ve své třídě, nicméně nikdo zatím neví, jak si poradí s několikasetkilovým nákladem.
Jeho parťákem v boji proti hmotnosti bude opačný pól automobilismu, model nižší střední třídy Škoda Scala, který do vínku dostal litrový přeplňovaný zážehový tříválec s výkonem 110 koní a točivým momentem 200 Nm.
Scala s automatem DSG a předním pohonem tedy představuje příklad klasického rodinného hatchbacku, jehož startovní cena se zmíněným agregátem začíná na částce 560 tisíc.
Nejde však o přímý souboj spotřeby mezi mercedesem a škodovkou, nýbrž o souboj obou vozů s hmotností. Na podobném principu jsme minule testovali navýšení spotřeby při jízdě po dálnici rychlostmi od 100 km/h do 130 km/h.
Testování v praxi
V jednoduchosti je síla, proto jsme zvolili naprosto snadný postup. Nejprve se oba vozy (bez i včetně řidičů) zvážily na přesné certifikované mechanické váze v areálu firmy HOFR Metal, která se zabývá výkupem druhotných surovin. Tímto chceme majiteli společnosti poděkovat za vstřícnost a ochotu.
S výchozími hmotnostmi jsme se přesunuli na start a ujasnili si pravidla jízdy i trasu, s níž vás seznámíme také.
Pravidla hry
Aby byl test co nejpřesnější a vozy podmínkově vyrovnané, nastavili jsme v rámci testovacích kol následující základní pravidla:
- Klimatizace na AUTO a 22 stupňů
- Dodržování rychlostních limitů bez loudání
- Na trasu jen s motorem v provozní teplotě
- Bez výhřevu sedaček nebo otevřených výfuků
- Na dálnici 130 km/h na tempomat
- Aktivní multimédia včetně mapových podkladů
- Oba řidiči znalost trasy zpaměti
- Oba vozy obuté na zimních pneu
- Loudat/ztratit se mohl výhradně fotograf
- Jízdní režim i režim podvozku na výchozí tovární nastavení
- Stop/start systém aktivní
Pro tento test jsme zvolili kombinovaný testovací okruh o délce necelých 80 km, začínající v jedné malebné vesničce na východu Čech a směřující skrze menší obce až do města jménem Hořice, kde se jezdí slavný podnik 300 zatáček Gustava Havla a kde je rovněž známé motorkářské muzeum.
Abychom si užili stoupáky, část trasy jsme směřovali právě po vinuté silnici, která se na pár dní do roka změní v závodní dráhu. Z Hořic pak cesta vedla silnicí první třídy až k hradecké dálnici D11, odkud se pokračovalo až ke sjezdu lokalizovanému nedaleko policejního dálničního oddělení Pravy. Zbytek trasy pak cílil opět do výchozího bodu.
První kolo tedy Mercedes-AMG CLS 53 s řidičem a výchozí hmotností 2150 kg zajel za 8,4 l / 100 km, zatímco Škoda Scala vážící s řidičem 1317 kg to zvládla za 6,3 l / 100 km.
Přišla na řadu druhá fáze, a to dorovnání zátěže tak, aby byl nasimulován plný počet pasažérů ve vozidle, tj. pět osob včetně řidiče. Jako metodu jsme použili homologační výpočet dle směrnice EU, která každého pasažéra počítá na 75 kg.
Vzali jsme tedy naváženou hmotnost auta bez řidiče, přičetli (5 × 75 kg) 375 kg a odečetli tuto hmotnost od hmotnosti testovaného vozu s řidičem. Výslednou zbylou váhu plus váhu spáleného paliva bylo třeba doplnit. Na místa spolujezdců a zadních cestujících tedy přišly kalibrované vaky, jaké používají automobilové zkušebny pro testy zátěže.
Tímto jsme nasimulovali optimálně plná auta, vynulovali počítadla spotřeby a vyrazili na stejný okruh do druhého kola. Zpět dojela „posádka“ mercedesu vážícího celkem 2385 kg se spotřebou 9,2 l / 100 km. Scala v plném obsazení o hmotnosti 1595 kg pak dorazila s výsledkem 7,2 l / 100 km.
Na poslední kolo zbývalo vozidla doložit do maxima (náklad), tedy do nejvyšší technicky přípustné hmotnosti. Do každého vozu do kufru jsme naložili patřičná kila, dotankovali spotřebované palivo, vynulovali palubní počítače a naposledy vyrazili do provozu.
Potřetí dorazil plně zatížený Mercedes-AMG CLS o hmotnosti 2550 kg se spotřebou 9,7 l / 100 km následovaný Scalou vážící 1670 kg, jež to zvládla za 7,5 l / 100 km.
Obutí do zimy
Na dosažené hodnoty měly vliv rovněž zimní pneumatiky, přičemž Mercedes-AMG CLS 53 4Matic+ byl obut na Continental WinterContact TS 860 S o rozměrech 245/35 R20 vpředu a 275/30 R20 vzadu. Škoda Scala měla na všech čtyřech kolech bačkory Continental WinterContact TS 850 P o rozměrech 205/50 R17.
Souboj s hmotností
Znovu opakujeme, že nešlo o přímé porovnání zimní spotřeby mezi mercedesem a škodovkou, nýbrž o vysledování procentuálního nárůstu spotřeby při nárůstu hmotnosti (plné obsazení, plná zátěž). Posbíraná data jsme dali do přehledné tabulky a tady jsou finální výsledky.
Mercedes-AMG CLS 53 4Matic+ | ||
---|---|---|
Okruh a hmotnost | Průměrná spotřeba | Nárůst spotřeby |
(1) 2 150 kg | 8,4 l/ 100 km | 0 % |
(2) 2 385 kg | 9,2 l/ 100 km | 9,5 % |
(3) 2 550 kg | 9,7 l/100 km | 15,5 % |
Tímto testem jsme vlastně ještě přišli na to, že navýšení výchozí váhy o 400 kg u tohoto vozu nás stálo 15,5 % pohonných hmot navíc. Tedy každých naložených 100 kg znamenalo zvýšení průměrné spotřeby o 0,325 litru benzinu na sto.
Kdyby měl mercedes ve druhém kole doloženou stejnou zátěž jako Scala (278 kg), ujel by trasu za cirka 9,33 litru na sto, takže by jeho spotřeba od té výchozí stoupla o 11,07 %.
Škoda Scala 1,0 TSI DSG | ||
---|---|---|
Okruh a hmotnost | Průměrná spotřeba | Nárůst spotřeby |
(1) 1 317 kg | 6,3 l/100 km | 0 % |
(2) 1 595 kg | 7,2 l/100 km | 14,3 % |
(3) 1 670 kg | 7,5 l/100 km | 19 % |
U škodovky se bavíme o navýšení 353 kg, které nás stálo 19 % paliva navrch. Scale navíc dost pomáhalo turbodmychadlo, proto jsme se dostali na zvýšení průměrné spotřeby na 100 km o přibližně 0,342 litru benzinu na 100 kg zátěže. A to není špatné, jelikož takový atmosférický litr (bez turba) by pravděpodobně spálil daleko více naturalu.
Výsledek zkoušky tedy jasně potvrzuje, že silné motory mají v rámci zatížení (obvykle) výhodu nad slabšími. Zvládnou zkrátka uvézt víc kil s nižším procentuálním nárůstem spotřeby, navíc kolikrát i v daleko větším pohodlí a jistotě, že když je potřeba, výkon a síla jsou ihned k dispozici.
Na druhou stranu nelze z hlediska dynamiky hanit ani litrové tříválce, jelikož ty díky přeplňování turbodmychadlem umí nejen kompaktní městské automobily docela solidně rozhýbat.
Jejich nevýhoda se většinou projeví až ve stoupání, při předjíždění ve vyšších rychlostech nebo právě při hmotnostním zatížení. Ovšem český člověk v autě častokrát jezdí sám a průměrně najede 30–60 km denně, proto kdekomu ony tři písty a turbo bohatě postačí. Pokud jim chcete práci ještě ulehčit, tak vyházejte z kufru tu spoustu zbytečných krámů, které s sebou vozíte – jen vám zbytečně zhoršují spotřebu.