Hlavní obsah

Elegantní luxus s otazníkem: Hybridní Audi A7 pořád vypadá fantasticky, ale mohlo by být pohodlnější

Video: Honza Koubek

Už to není úplně nejnovější auto, ale pořád se za ním lidé otáčejí. Elegance nízkého dlouhého Sportbacku je ve světě bachratých crossoverů nezpochybnitelná a nese s sebou spoustu neoddiskutovatelných výhod. Je ovšem otázka, zda o ně zákazník vlastně stojí.

Článek

Nízké auto s nízkým těžištěm a dlouhým rozvorem má čistě z hlediska fyzikálních zákonů lepší předpoklady mít vytříbené jízdní vlastnosti než o půl tuny těžší auto na vysokém podvozku. Zároveň se však nemusíme tvářit, že co je nízké, musí hned být sportovní. Audi A7 Sportback se vlastně ani sportovní být nesnaží, je totiž zástupcem kategorie grand tourerů - tedy aut, která umí jezdit svižně, ale jejich doménou by mělo být rychlé a pohodlné cestování, překonávání dlouhých vzdáleností. A pokud mám být úplně upřímný, A7 v některých ohledech tomuto zadání úplně nestačí. Umí sice jezdit krásně tiše - v téhle plug-in hybridní verzi především ve městě - jenže jízdní komfort bych si uměl představit lepší. Ve snaze zamezit bočním náklonům je tu trochu tužší odpružení a těžká dvacetipalcová kola příliš nepomáhají v eliminaci vysokofrekvenčního chvění, například od spár nebo hrubého asfaltu. Na 19" kolech je to lepší, ale co si budeme povídat, Audi na nich zdaleka nevypadá tak pěkně.

A je třeba říct, že design je opravdu jeho silnou stránkou. Vůbec nevadí, že už má na hřbetě pár let v prodejnách. Za tímhle autem se na ulici pořád otáčí víc lidí, než je zvykem, a podle mě je to z velké části zásluha tmavě šedé metalízy a černého paketu, který masku i další ozdobné prvky zbavil lesklého hliníku a nahradil černými leštěnými povrchy. Audi A7 s nimi vypadá trochu zlověstně a velmi cool. Pomáhají tomu i bezrámová okna ve dveřích. No, a interiér jde neomylně ve šlépějích všech větších modelů Audi v poslední dekádě: tedy ve znamení prvotřídních materiálů a téměř bezchybné dílenské kvality.

Plug-in hybridní pohon složený z dvoulitrového benzinového čtyřválce a elektromotoru napájeného 14kWh akumulátorem jde ovšem maličko proti smyslu grand toureru - nejlépe totiž funguje ve městě a při kratších jízdách. Na rozdíl od moderních PHEVček, jež už dnes na jedno nabití ujedou čistě elektricky 80-100 km, je tahle A7 ještě ze starší líhně, elektřina jí stačí přinejlepším na 40 km, pak už musí spoléhat na benzin. I to by ale většině běžných zákazníků mohlo na každodenní jízdu stačit, za předpokladu, že mají přes noc kde nabíjet.

A7 Sportback s PHEV pohonem není dokonalé auto, všechny nedostatky bych však označil za víceméně nevýznamné, s výjimkou zmíněného jízdního komfortu. U auta téhle kategorie, a navíc tak pěkného designu bych zkrátka čekal, že si to Audi ohlídá trochu lépe a dopřeje zákazníkovi skutečně konejšivě pohodlnou jízdu, klidně i na úkor dynamičtějších jízdních vlastností. Možná mám jen příliš citlivý zadek a majitelé si na tyto drobné nedostatky rychle zvyknou, stejně jako na mírně obtížnější parkování dlouhého auta v městských centrech. Co dalšího jsem na Audi A7 kritizoval a co se mi naopak líbilo, uvidíte ve videu.

Načítám