Dodge Durango s mocným V8 je prostorné SUV pro všechny praktické řidiče, kteří nechtějí dospět

Seznamte se. Hledíte na 5,1 metru dlouhé, 1,9 metru široké a 1,8 metru vysoké americké SUV s třímetrovým rozvorem náprav. Pokud netušíte, k čemu Durango rozměrově přirovnat, pak dáváme v plac BMW X7.

V kuloárech se už ovšem proslýchá o přípravě další generace, protože se současná třetí sportovně-užitková „dočka“ vyrábí už od roku 2010! Facelift byl sice odhalen v roce 2013, ovšem od té doby žádné větší designové změny. Tedy mimo pravidelných vylepšení v rámci modelových roků.

Navzdory stáří to na autě není tolik znát, což je dané i tím, že ve státech vozy vizuálně stárnou pomaleji a v Evropě je Durango spíše exotika. Designem tak stále jde o moderní a hlavně brutálně muskulární SUV. Stačí se podívat na předek, blatníky, nafouknutou kapotu.

Zatímco na takových ostrých bavorácích X5 M/X6 M jsou jejich svaly vyrýsované důmyslným designovým dopingem, tak Durango je „americkej arnold“ z oldschoolové posilovny, co denně spořádá dvě kila masa.

A díky tomu má auto pořádnou páru, protože jeho hlavním tahákem je zážehový 5,7litrový atmosférický vidlicový osmiválec o 364 koních a síle 529 Nm.

Ta putuje standardně na zadní, volitelně stále na všechna čtyři kola (testovaný model) skrze osmirychlostní automatickou převodovku.

Důvody, proč jsou tyhle „pětsedmičky“ v Česku tak oblíbené, jsme našli čtyři. Prvně jde o roky prověřený a vesměs spolehlivý motor, co potřebuje jen pravidelný servis a pohonné hmoty. Jinak po vás nic moc nechce.

Dalším důvodem je jeho tažná síla. U nás je v případě tohoto konkrétního modelu (má paket pro tahání) legislativně omezená na 3 500 kg. Zajímavé nicméně je, že ve Spojených státech zvládne Durango 5,7 V8 papírově podle webu výrobce 3 356 kg.

Třetím argumentem budiž zvuk. Hluboký brumlavý orchestr výbavové specifikace Road/Track s paketem Tow N Go, z něhož by nevidomý tenorista Andrea Bocelli ještě navíc ohluchl. Jinak řečeno krásný rámus, zpěv osmi válců, popřípadě obtěžování okolí a honění si trika. Každý tomu zvukovému projevu říká jinak.

Za čtvrté auto prostě jede. Testovaný model sice váží 2 486 kg bez řidiče, ale jakmile na to šlápnete, tak se mocně nadechne, začne hlučet a razí si cestu kupředu. A protože jde o přirozeně dýchající motor, tak je průběh zrychlování krásně lineární.

Hmotnost a především nasazené široké pneumatiky s rozměry 295/45 R20 vpředu i vzadu se pak projeví v zatáčkách a na vlnitých silnicích. Rychlý nájezd do ostřejší zatáčky popíchne vyšší těžiště vozu i fyziku samotnou, zatímco na rozježděných úsecích našich silnic budete bojovat s trochu těžkopádným řízením.

Ony ty gumy o šířce délky pracovního týdne do vyjetých asfaltových nerovností zkrátka úplně nezapadají. A tehdy vám možná přijdou vhod brzdy Brembo.

Říká se, že každá sranda něco stojí. A Dodge Durango si v lehce svižnějším provozním režimu řekne o devět litrů na sto? Kdepak. Tak dvanáct litrů? Ne. Náš dlouhodobý průměr se nakonec ustálil na krásných 13,6 litru benzinu na sto. Ještěže má auto 93litrovou nádrž, jinak bychom si s obsluhou čerpačky začali zakrátko tykat. Alternativně jde motor upravit také na pohon LPG.

Starší americká koncepce automobilu je znát především v interiéru. Už jen třeba tím, že nemá elektrickou parkovací brzdu, ale klasickou mechanickou ovládanou levou nohou.

Přístrojový štít pak není plně digitální, ale polodigitální s analogovými ukazateli po stranách a barevným displejem uprostřed. Můžete tak zapomenout jako u evropských modelů na to, že si před oči pošlete třeba mapu s navigací.

Volant se silnějším věncem disponuje výhřevem a řadou fyzických tlačítek. Světla se rovněž ovládají tradičním kolečkem a středový soubor ovladačů? Krásná ukázka toho, jak se před deseti lety dala většina funkcí ovládat tlačítky, a nikoli jen dotykem.

Takže nastavení klimatizace, aktivace výhřevu/ventilace sedadel, výhřev volantu, distribuce ventilace, jízdní režimy, režimy pro tažení přívěsu, USB porty… Všechno máte krásně a přehledně po ruce.

Někomu může takové řešení přijít strašně nemoderní, protože sdružené dotykové displeje teď hrají nejen v Evropě prim, ovšem za nás je zachování tradičních „knoflíků“ obrovské plus. A máme radost, když je v nějakém autě vidíme, protože ne všichni výrobci se s většinově/plně dotykovým infosystém dokážou poprat natolik úspěšně, aby byl víceméně použitelný jako na úrovni Tesly.

Durango nicméně dotykovou obrazovku má, a dokonce větší, příjemně čitelnou. Výrobce rovněž nasadil vlastní infosystém nabízející uzpůsobení domovské obrazovky pomocí widgetů (jako na mobilu) a celkově se pokusil o větší přehlednost než v minulosti.

Ale upřímně, kromě pár ukazatelů ohledně dynamiky, jízdního výkonu, přetížení a dalších jízdních dat nemáte jakožto Evropan moc důvodů po prvotním nastavení vozidla vně rozhraní dále brouzdat. Vše potřebné vám totiž obslouží Apple CarPlay / Android Auto a bezdrátová nabíječka mobilů.

Durango je navíc možné koupit jako pěti-, šesti- či sedmimístné, nám se do rukou dostala právě „šestka“. Ta nabízí dvě nezávislá prostřední sedadla s opěrkami rukou a středovou konzolou mezi nimi, zatímco vzadu mají své místo další dvě mechanicky sklopná sedadla. Jejich hlavové opěrky, které ve vzpřímené poloze částečně cloní výhledu ze středového zrcátka, jdou dálkově sklopit pomocí jednoho ťuknutí na displej.

Pohodlné, celkem prostorné, designově muskulární, žíznivé, hlučné (Road /Track výfuk a motor, nikoli aero hluk), na své koncepční stáří moderní, ale hlavně upřímně americké SUV, které není prošpikované příliš mnoho hogo fogo cingrlátky, avšak zahraje vám na notičku dynamického luxusu vyšší střední třídy.

A vlastně tvarově ani nejde o tolik nápadné auto jako třeba Dodge Challenger (ten nás hodně bavil), Chevrolet Camaro, Corvette nebo třeba Cadillac Escalade. Pokud Durango nedělá rámus, tak vlastně celkem přirozeně splyne po boku ostatních velkých SUV s evropským davem.

Nakonec jedna ne moc dobrá zpráva. Pokud si na Durango V8 děláte chutě, tak pomalu chystejte koruny, protože osmiválce už nebudou. Skončit ve výrobě mají letos. Prodejci se samozřejmě předzásobili, a to jak ti evropští, tak američtí, proto ještě nějakou dobu bude kde brát.

Dodge Durango (a další modely) do Česka dováží a na test nám zapůjčila renomovaná společnost Tucar Tuklaty. V rámci aktuálně dostupných vozů Durango prodává modely ve střední výbavě Road/Track (v USA má auto aktuálně 15 výbavových stupňů) s motorem 5,7 litru V8 od 1 923 900 Kč. Pro srovnání - základní a nutno říct koncepčně jinak pojatý bavorák X7 s 530koňovým přeplňovaným osmiválcem stojí od 3 360 500 Kč.