Do Česka dorazí super plug-in hybrid, který není nutné dobíjet. Namířeno má i na prémiové značky, ale za daleko nižší peníz

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Další Čína dorazila do Česka. Za normálních okolností by tahle zpráva už nikoho nezvedla ze židle, ovšem Voyah Passion je trochu jiná Čína. Poněkud pokročilejší.

Jde o pětimetrový sedan, takže spadá do kategorie vyšší střední třídy, kde se staví například proti Mercedesu-Benz třídy E, bavoráku řady 5, Volvu S90 nebo francouzské buržoazii DS 9.

Jakmile zapnete standardní diodová, a nikoli matrixová přední světla, rozsvítí se spolu s nimi i přední linka s logem Voyah a zadní nápis. Všimněte si také poněkud netradičního vertikálního světla vsazeného do tvarovaného dílu. Vzadu najdete ještě jednu vychytávku, a to aktivní spoiler s nastavitelnou výškou zdvihu.

Pohled na bok ukáže hned několik prvků. Poměrně elegantní siluetu vzadu lehce nahrbeného sedanu s třímetrovým rozvorem doplňují boční aerodynamické prolisy lemované stříbrnými dekory. Boční výsuvné kliky jsou podsvícené, přední i zadní převisy relativně krátké.

Snad jediným neduhem jsou brzdy. Ty jsou opticky zvětšené krycími zadními štíty, ale jinak jde o celkem malé kotouče bez nějakého pokročilejšího chlazení. Ostrý jízdní styl brzda-plyn bez možnosti rekuperace tak pro ně bude spíše likvidační. Ve velikosti kotoučů je srovnatelně výkonná konkurence napřed.

Uvnitř široce prosklené kabiny se dvěma střešními okny oceníte z místa řidiče příjemný rozhled ven, což podporují dvě malá trojúhelníková skla vpředu a zpětná zrcátka přesunutá na dveře.

Dominantou palubní desky je trojice displejů sdružená do 1,4 metru dlouhého souboru. Rozhraní je ryze čínské, protože testovaný Passion není hotovým evropským modelem, nýbrž homologačním kusem (proto má zvláštní F značky), na kterém se zkoušky teprve provádí.

Čínská grafika je jednoduší a některé animace jsou trhavé. Uspořádání infosystému hodnotíme jako spíše složitější, designově méně atraktivní – zejména různá nastavení by mohla být trochu více logicky vyřešená. Řada funkcí včetně těch online samozřejmě nefunguje, protože je vázaná na čínský osobní účet.

Koncová klientela se však dočká úplné instalace v angličtině a bez čínských aplikací (takže sbohem, karaoke) a plné podpory Apple CarPlay i Android Auto, což samozřejmě odemyká rozšířené možnosti pro audio, aplikace a navigace. Později bude v Evropě zprovozněna i online konektivita auta jako takového.

Čtvrtý graficky slabší displej umístěný pod hlavním kinem obstarává ovládání klimatizace (teplota, kvalita, směr), nastavení sedadel, aktivaci výhřevu, masáže i ventilace nebo jízdní nastavení.

Kromě toho zde máte seřizování zpětných zrcátek, kdy pohyb sklíček následně řídíte šipkami na volantu, podobně jako u Tesly. A pokud se bavíme o ovladačích oken, zapomeňte na klasické kolíbky. Jsou tu netradiční vyvýšené spínače.

Jinak nechybí ani ambientní podsvícení lemující kožené čalounění, které je ovšem na první dobrou umělé a vůbec nepůsobí přirozeně. Pozor, prakticky všichni prémioví výrobci používají umělou kůži nebo kombinaci pravé a umělé, ale u nich umělinu spíše nepoznáte. U Passionu na pohled i dotek prakticky okamžitě.

A to samé platí u manuálně, a nikoli elektricky nastavitelného volantu. Ten je vyhřívaný a navzdory podivnému tvaru se skutečně dobře drží. Čalounická umělina včetně perforované části však zážitek lehce kazí. Zrovna na tak vytíženém místě, jako je volant, výrobce kůží šetřit nemusel.

Před očima řidiče ještě pracuje head-up displej s automatickým nastavením výšky a jasu, ačkoli nám auto režim příliš neseděl, proto jsme hodnoty nastavili ručně.

Dvojitá středová konzola s výdechem ventilace dozadu nemá na rozdíl od BMW či Mercedesu vyhřívané područky. Nosiče nápojů bez ohřevu/chlazení jsou pak elegantně skryty pod výklopným víčkem.

Co naopak musíme vychválit, je spolehlivá (nabíjení příliš nevypadávalo) bezdrátová nabíječka mobilů o výkonu 50 W a úložný prostor uvnitř konzoly.

Přední sedadla přes umělé čalounění platí za komfortní i na dlouhé trasy. Líbí se nám tvarované opěrky hlavy, byť by mohly být měkoučké jako třeba v Mercedesu G. Celkově se Číňanům ergonomie povedla, ale dva masážní a celkem slabé programy považujeme za minus. Vzhledem k tomu, co umí konkurence.

Vzadu na vás čeká královský prostor, vlastní ovládací panel pro klimu i sedadla, přičemž pravé zadní sedadlo má nožní podporu jako u limuzín typu Mercedes-Benz S, Lexus LS nebo BMW řady 7.

Nakonec jsme vyzkoušeli také prémiový audiosystém Dynaudio, který hraje poměrně čistě, avšak chybí mu nějaký zesilovač. Pokud si chcete muziku pustit fakt nahlas, tak bohužel. Zkrátka nejde o soustavy od Bowers & Wilkins (např. BMW) nebo Mark Levinson (Lexus).

Za další slabinu ještě považujeme kufr. Není tak velký ani hluboký, jak by se na limuzínu takového formátu hodilo. Jednoduše objem 410 litrů není kdovíjaké terno.

V úvodu jsme naznačili, že jde o super plug-in hybrid, proto vám dlužíme vysvětlení. Pětimístný Voyah Passion je složen ze zážehové přeplňované patnáctistovky o 136 koních a dvou elektromotorů, takže se bavíme o čtyřkolce.

Počkat, patnáctistovky? To přece zní vůči konkurenčním šestiválcům směšně, ne? Pohonné ústrojí nicméně benzinový motor využívá jen jako generátor elektrické energie a prodlužovač dojezdu. Ostatně na stejném principu funguje třeba i Mazda MX-30 s wankelem.

Reálně koly otáčí právě dvojice elektromotorů, což znamená kombinovaný výkon 390 KW (530 koní) a točivý moment mocných 810 Nm. Navzdory tomu automobil dosahuje elektronicky omezené maximálky 200 km/h nebo zrychlení z nuly na sto za necelých šest sekund, což je dané i hmotností přes 2,2 tuny.

Nečekejte tedy vystřelení z kalhot jako u Tesly S Plaid, ale spíše primárně komfortní zrychlení s příjemným zatlačením těla do sedačky. Plus jakmile trochu více přidáte plyn, začne se přehrávat zvuk podobný zrychlujícímu futuristickému trolejbusu. Mrkněte na video.

Ovšem kapacita akumulátoru je na plug-in hybrid impozantní. Ternární trakční baterie pojme 43 kWh energie, což je víc, než nabídne řada kompaktních plně elektrických modelů. Nechybí ani pomalé (do 100 % za 8 hodin) a rychlé nabíjení (z 20 na 80 % za 29 minut), kvůli čínskému konektoru řešené skrze redukci.

Oficiální hodnoty nejsou ještě otypované, ale dle čínské normy CLTC jde o 262 km čistě elektrického dojezdu, což v přepočtu na WLTP dělá 202 km. Kombinovaný dojezd s plnou 51litrovou benzinovou nádrží hlásí Čína 1 260 km, přepočteno na Evropu 969 km. Reálně auto na plně nabitou baterku podle nás zvládne pod 200 km a kombinovaně budeme kolem 800 km. Bezesporu skvělé hodnoty.

V režimu, kdy motor neustále nabíjí akumulátor, se spotřeba pohybuje okolo 7 litrů benzinu a lehce přes 1 kWh elektřiny na sto. Na dálnici pak průměrná spotřeba stoupne k 8 až 9 litrům na sto. Naopak s častějším využitím (a externím nabíjením) elektrické energie průměr na benzin strmě padá. Teoreticky však auto nabíjet nemusíte, i bez toho dokáže fungovat poměrně efektivně.

Palec nahoru putuje za adaptivní vzduchový podvozek, který zůstává reálně pohodlný i po vymetení větších děr. Chválíme rovněž odhlučnění, redukci aerodynamické svistu a celkově snadné řízení.

Voyah Passion není auto bez slabin a je třeba na něj hledět přísněji než na levný rodinný sedan, kterému leccos odpustíte. Také s ním pravděpodobně nemůžete přijet na golf, protože tam vede německá svatá trojice (BMW, Audi, Mercedes) a cokoli jiného do klubu nepatří.

Přesto, že jde o plug-in hybrid, tak jej vlastně nemusíte nutně nabíjet a neztrácíte vlastnosti elektropohonu. Svezení samotné je velmi komfortní a model sám o sobě působí prémiovým dojmem, byť svoje neduhy i z hlediska luxusu rozhodně má.

Prozatím se tak bavíme o exotice, která vyvolává zájem okolí. Lidé se za vozem ohlížejí, fotí si jej, chodci dávají přednost na přechodu vám. Tahle Čína už je prostě slušná a v hlavních ohledech konkurenceschopná vůči současné smetánce vyšší střední třídy.

Neméně zajímavá je i cena, protože výbavou natřískaný Voyah Passion plug-in hybrid stojí od 1 669 900 Kč. Za tyhle peníze tedy dostanete luxusní pětimetrovou limuzínu na vzduchovém podvozku s pohonem 4 × 4, výkonem 530 koní a velkou baterkou.

Kategoricky srovnatelný plug-in hybrid třídy E od Mercedesu s označením 400 e 4MATIC o výkonu bezmála 400 koní, ale s pružnější akcelerací z místa na stovku vyjde na 2 038 850 Kč v základu. Za odcházející 455koňové Volvo S90 T8 Recharge pak zaplatíte od 1 824 900 Kč.

BMW 550e xDrive Sedan s výkonem skoro 500 koní stojí od 1 968 200 Kč, zatímco DS Automobiles DS9 ve vrcholovém provedení E-Tense 4 × 4 o 360 koních vyjde na 2 275 000 Kč.

Tímto rozhodně neříkáme, že se Voyah Passion může přímým konkurentům ve všem rovnat, protože v některých technických, grafických, materiálových nebo dynamických ohledech je slabší. Rozhodně však tvoří luxusně vybavenou a technologicky dobře pojatou alternativu za atraktivní pořizovací cenu.