Crossover v jedné stopě: Stylová svoboda pohybu bez řidičáku (na motorku), to je Aprilia SR GT 125. Trochu skútr, trochu dobrodružství

Ano, já vím, že už je říjen a že brzy nebude na motorku ani pomyšlení. Ne nadarmo se o chladném počasí říká, že je venku „zima jako na motorce“. Ale na rozdíl od velkých motorek nejsou klasické skútry na změny počasí zas tak citlivé a jsou lidé, co na nich jezdí skoro celý rok. Tak jsme využili pár posledních teplých dní a podívali se na tuhle zajímavou Aprilii.

Na trhu samozřejmě najdete mnoho skútrů, především pak těchto „stopětadvacítek“. K jejich rozmachu pomohla především legislativa, kdy už nepotřebujete k jejich řízení extra řidičák na motorku a vystačíte si s aktuálním řidičákem na auto. Jistě, pokud je vám 16 let a ještě nemáte řidičák skupiny B, musíte si udělat aspoň skupinu A1. Do ucpaného města představují tyto skútry naprosto skvělý způsob mobility.

Aprilia SR GT 125 se ale od té záplavy skútrů, které se sobě podobají jako vejce vejci, přece jen dost liší. Italský koncern Piaggio vůbec nabízí poměrně širokou škálu designově charakteristických modelů skútrů a motocyklů různých značek. Vedle Aprilie (aktivní i v MotoGP) pak znáte určitě značku Piaggio jako takovou, legendární Vespu, ale také známého výrobce Moto Guzzi. Patří sem i Laverda, Gilera, Derbi a Scarabeo.

Model SR GT není na první pohled klasický skútr. Designéři se nechali inspirovat v moderním trendu crossoverů, a i když je použitá technika poměrně konvenční, oblékli ji do vzhledu módních „adventure“ motorek. Charakteristickým prvkem modelů SR je pak prostřední rám, ve kterém je ukrytá nádrž (zde velká devítilitrová). I když tak přijdete o oblíbený prvek skútrů, tedy rovnou podlahu pro nohy usnadňující nastupování a možnost vozit tašku pověšenou na háčku pod řídítky, zas to propůjčuje stroji zajímavý vzhled a zdá se, že to pomáhá i ovladatelnosti.

Člověk nemá pocit, že by se motorka při jízdě kroutila a kývala odpředu dozadu, jako se tomu děje právě u některých lacinějších obyčejných skútrů. Designu ale nebyla praktičnost podřízena úplně. Pod pohodlným, 799 mm vysoko umístěným sedlem, je docela velký úložný prostor, ovšem klasickou integrální přilbu sem nedáte. Sotva se sem vměstná jen otevřený „kokos“ na skútry. Integrální přilbu ale v pohodě dáte do přídavného kufru z originálního příslušenství, kterým byl vybaven i náš testovaný kus. Škoda jen, že se kufr neotevírá stejným klíčkem, jenž slouží ke startování.

Pod sedlo a do horního kufru nacpete i docela velký nákup, takže se nemusíte bát, že byste nic neodvezli. S uskladňováním chlazeného zboží ale opatrně. Prostor pod sedlem se od jednoválcového motoru o objemu 125 cm3 a výkonu 11 kW docela rychle ohřeje. Čerstvé pečivo tu sice vydrží teplé, ale masné i mléčné výrobky, natož pak třeba zmrzlinu, bychom tu raději nevozili. Horní kufr na to bude lepší.

Nákup ale odložme doma a pojďme se projet. Nožní startér už tu nehledejte, moderní skútry mají startéry elektrické. Doba, kdy člověk musel každé ráno laborovat se sytičem a karburátorem, je dávno pryč. Tady zmáčknete tlačítko a jedete. Motor s elektronickým zapalováním a vstřikováním naskakuje stejně spolehlivě jako auto. V tomhle se moderní motorky obrovským způsobem posunuly k uživatelské přívětivosti, takže osloví i jedince, kteří nejsou technicky zruční a nemají především čas a nervy se pokaždé ve svém stroji hrabat, aby nastartoval.

Zatímco s velkou motorkou bývá manévrování u garáže trochu obtížnější, tento lehký skútr s nízko umístěným těžištěm a velkým rejdem vystrčíte stejně snadno jako jízdní kolo, „hopsnou“ na něj lehce i menší postavy, otočíte plynem a jedete. Motor zvýší otáčky, ozve se klasické monotónní zahučení prokluzujícího variátoru a stroj ochotně vyrazí kupředu.

Na městské padesátce je tahle Aprilia za chvilku, takže od semaforů se loudat nebudete a předjedete prakticky všechna auta. SR GT 125 nabírá rychlost celkem ochotně někam k 70 km/h, kde už začnou převládat jízdní odpory a motoru docházet dech. Technické maximum je 99 km/h (takže stroj smí i na dálnici a nepotřebujete na něj dálniční známku), na tachometru však Aprilia ukáže maximálně 112 km/h.

I když se Aprilia na stovku rozjede, tak pohodlná cestovní rychlost je právě někde kolem té sedmdesátky. V takové rychlosti se ještě dá přidat a zvýšit rychlost pro předjetí, u 90 km/h už s těmito skútry prakticky žádnou rezervu nemáte. Existují samozřejmě kity, jak celý systém převodovky přestavět pro vyšší rychlost, ale přijdete pak zase o část akcelerace. Navíc my tady hodnotíme motorku tak, jak vyjela z továrny. Po záruce si s ní pak dělejte, co chcete.

Dynamiku v přímce této stopětadvacítky nelze moc kritizovat. Jede tak, jak od skútru s výkonem 11 kW čekáte. Osobně jsem byl ale překvapen brzdami. Zatímco některé skútry jsou trochu neochotné, Aprilia po vyvinutí větší síly na páčce opravdu dobře brzdí. Je potřeba za ní ale vzít. Mám pocit, že výrobci skútrů jsou totiž trochu opatrnější. I když tento model disponuje systémem ABS (vpředu), je pro nezkušené jezdce zablokované přední kolo hrozbou. Dávkovatelnost hlavně přední brzdy tak vyžaduje trochu zvyku, ale já mám rád, když není brzda kousavá a pro pořádný účinek je potřeba ji zmáčknout větší silou. Kdo se pak v provozu něčeho lekne a vezme za obě brzdy, co to jde, snad nehrozí, že by sebou hned praštil. Zadní brzda bez ABS pak zkušenějším jezdcům dovolí dělat „blbosti“, třeba zabrzdění smykem a efektní otočku. Ale tohle si u půjčené testované motorky odpustíme.

Aprilia SR GT má slušný podvozek. Řídí se velmi snadno, nekroutí se, je stabilní a hlavně se nebojí zatáček. Ovladatelností připomíná klasickou malou motorku. Dost tomu pomáhají i větší kola (14“ přední a 13“ zadní). Ta se na těchto skútrech stávají standardem a pro ovladatelnost a stabilitu jsou lepší než malá 11 či 12“ kola používaná na mnoha malých městských skútrech. Větší gyroskopický efekt velkého kola je pro stabilitu motorky vhodnější. Také tolik nehrozí, že vám přední kolo „sežere“ například tramvajová kolej.

Tahle Aprilia se dá i po zatočené silnici vodit s jistotou velké motorky a zvládne docela velké náklony. Dokonce si můžete nastavit ve čtyřech polohách předpětí zadní pružiny. Limitním faktorem tak není technika, ale spíše jen strach jezdce. Pneumatiky jsou tu zvláštní „crossoverové“. I když není tahle Aprilia vyloženě terénní, tak hrubší vzorek sice usnadní jízdu v písku, blátě nebo kdekoli mimo asfalt, ale na silnici zbytečně moc hučí. Ale nahradit je vyloženě silniční pneumatikou asi nebude problém, to si pak rozmyslete sami. Pochybuji, že s tímto skútrem budete jezdit do terénu náročnějšího, než je příjezdová cesta k chatě nebo rybníku.

Překvapivě slušný je rovněž uživatelský komfort téhle motorky. Jednoválec je poměrně tichý a kultivovaný, stroj se neklepe a ani v řídítkách nejsou cítit silné vibrace. Kapotáž a přední štítek něco dělají, ale na skútru člověk nejezdí tak rychle, aby ho proud vzduchu unavoval. Na nohy sice trochu fouká, ale hrudník je chráněný docela dobře. Na celoroční provoz to však bude chtít vyhřívané rukojeti, které tahle motorka neměla, a nevidím je ani v oficiálním katalogu příslušenství. Takové věci jdou ale většinou snadno dodělat.

Vyzdvihnout ovšem musím účinnost světlometů. Přední LED světla totiž svítí parádně. Osobně bych si odpustil ten doplňkový ochranný rám s dodatečnými světly a naštěstí nejsou vůbec potřeba. Základní světlomety naprosto stačí a nemusela by se za ně stydět ani rychlejší motorka.

Aprilia SR GT 125 je použitelná i ve dvou, a pokud nenaložíte stokilového kamaráda, zvládne s přehledem i běžné kopce. Podvozek se hned nepropadne na dorazy a stroj si s větším zatížením poradí. Akcelerace od semaforů ve dvou není zoufalá a nemusíte se bát, že byste plně naloženi byli brzdou provozu. I ve dvou vychází poměr výkonu ku hmotnosti stroje zhruba stejně jako u kompaktních aut segmentu A a B. Loudat se tak nebudete a v barrandovském kopci se nadře i naložené Citigo.

A kolik to všechno stojí? Motorka jako taková přijde oficiálně v základu na 109 900 Kč. Spotřeba je pak poměrně nízká. Při konstantní padesátce ukazuje palubní počítač spotřebu okolo dvou litrů na 100 km (resp. 50 km na litr), ale spíše počítejte s hodnotami 2,5 až 3 l/100 km. Záleží na tom, kde a jak jezdíte. Trvalá jízda s plným plynem mimo město velkou devítilitrovou nádrž vysaje za chvíli. I tak lze ale ujet na jedno natankování s rezervou 350 km, což je na jednu stopu moc hezké. Velké motorky s podobně velkými nádržemi musí k benzince každých 200 km. Servis se u těchto kompaktních skútrů dělá obvykle po roce nebo 6 000 km.

Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že na skútrech ve třídě do 125 cm3 nejde vymýšlet nic nového, tak tahle Aprilia je zajímavé osvěžení opravdu široké současné nabídky. S oficiální cenou 109 900 Kč (někde ji mají skladem novou i pod sto tisíc) sice není nejlevnější ve třídě, ale pořád patří spíše mezi ty dostupnější skútry.

Její motor má dost síly, podvozek je opravdu dobrý, skvěle se ovládá, dobře brzdí a s tím dodatečným kufrem je i nečekaně praktická a použitelná. SR GT tak není jen skvělý nástroj do města, jak se „vyhnout“ zácpám a vyřešit problémy s parkováním, ale klidně se s ním můžete vydat i za město na výlet ve dvou a nebojí se ani polní cesty.