Článek
Kdo z vás si nepoložil otázku, co se stane po zatáhnutí elektrické parkovací brzdy během jízdy? Pokud jste odkojeni na starších autech, pak jistě víte, že zatáhnutí za mechanickou ruční brzdu může auto krásně poslat do smyku. Ale co elektrika?
K simulaci na polygonu v Hradci Králové jsme použili BMW i4.
Pakliže je zařízení v pořádku, rozhodně se nemusíte ničeho bát. Elektrická parkovací brzda (EPB) totiž dostala ještě funkci nouzové brzdy, o čemž málokdo ví.
V tomto ohledu se obecně uvádí dvě situace, kdy je záhodno po EPB jakožto po nouzové brzdě sáhnout. V prvním případě, když vám nějakým způsobem selžou klíčové komponenty hlavní brzdové soustavy, zkrátka pokud šlápnete na brzdový pedál a nic moc se nestane.
Druhý, daleko častější případ je, když se řidiči daného vozidla např. udělá nevolno, dostane infarkt/mrtvici či křeč do nohy, usne nebo je nějakým jiným způsobem vyřazen z provozu. Tehdy má zbytek posádky (je-li přítomen) možnost auto nouzově zastavit právě zatažením EPB.
Říkáte si, že po zatažení EPB za jízdy musí jít automobil zákonitě do smyku jako u běžné mechanické ručky? Přece jen má i tato brzda obvykle účinek na zadní kola. Ne tak docela. Zatažení a držení EPB totiž v případě nouzového brzdění dá pokyn ABS pumpě, která vyvine dostatečný tlak v hydraulické soustavě, načež auto začne řízeně zpomalovat za pomoci všech čtyř kol.
Pakliže není hlavní brzdová soustava úplně na kaši, je celý proces nouzového brzdění koordinován elektronickou stabilizací i ABS, proto se šance na přetočení celkem razantně snižují i v případech, kdy je vůz v zatáčce nebo na kluzkém povrchu.
Kdy jedoucí auto s EPB brzdí jen zadními?
Skutečně jsou případy, kdy jedoucí automobil po zatažení a držení EPB zastaví jen za pomoci zadních brzd, tedy tím způsobem, že servomotorky přitáhnou zadní brzdiče s destičkami k zadním kotoučům. Děje se tak ve velmi nízkých rychlostech, obvykle nejvýše do 8 km/h.
Zatáhnete EPB a jdete do smyku? Obvykle nic takového nehrozí.
Jedna věc je teorie, ovšem druhá praxe. A právě kvůli reálné zkušenosti jsme společně s tmavě zeleným bavorákem dorazili do dopravně-výcvikového centra Polygon Hradec Králové, které se svým provedením řadí k nejmodernějším v Česku. Tam nám napustili aquaplaningovou vanu, pokropili asfalt vedle a my vyrazili na zkušenou.
Zastavení s překvapením
První testy v nižších rychlostech odhalily, že se absolutně není čeho bát. Nouzové brzdění s EPB sice není tak prudké jako při klasickém dupnutí na brzdový pedál, nicméně celý proces je díky stabilizačním systémům hladký jako čerstvě položený asfalt.
Na mokrém asfaltu probíhalo nouzové zastavení naprosto hladce.
Po zatažení EPB (musí se zatáhnout a držet) je cítit řízené zpomalování, u BMW navíc doplněné aktivací výstražných světel a hláškou na přístrojové desce informující o nouzovém zastavování. Zajímavým bezpečnostním specifikem bavoráku je, že pokud se do šesti sekund od nouzového zastavení za pomoci EPB nerozjedete nebo nestisknete storno na hlavní obrazovce, auto začne vytáčet linku 112 prostřednictvím systému eCall.
Touto volací funkcí mohou být vybavena i jiná vozidla, nicméně ne všechna. Krom BMW jsme testovali nouzové zastavení EPB například u modelů Peugeot 508, Kia Ceed, Dongfeng T5 EVO, Hyundai Tucson a auta po zastavení nikam nevolala.
Jak takové zastavení skutečně probíhá? Koukněte na naše krátké instruktážní video:
Nouzové zastavení s pomocí elektrické parkovací brzdy.Video: Lukáš Kukla, Garáž.cz
Další zkoušky se už nesly v rychlostech mezi zhruba 60 až 80 km/h, kdy jsme střídali průjezd vanou simulující vysokou vrstvu vody na vozovce (silný déšť) a mokrý asfalt. Celkem přirozený rozdíl ve stabilitě byl cítit právě ve vyšší rychlosti při průjezdu vanou, kde se nouzově zastavující auto jen mírně (pozná vesměs jen senzitivní řidič se správně nastavenou sedačkou) zavlnilo.
Ve vaně se auto muselo prát jak s nadbytkem vody, tak s požadavkem na nouzové zastavení na pokyn EPB.
Pokud si nouzové zastavení za pomoci EPB chcete vyzkoušet sami, doporučujeme to provést jen v uzavřených areálech mimo veřejné pozemní komunikace. Ujistěte se také, že vaše brzdová soustava a EPB nevykazují žádné chyby či anomálie. Začněte od nízkých rychlostí, ať nejprve poznáte reakce vašeho vozu.
Rychlost neřešte, brzděte
Jistě vás napadne, do jaké rychlosti je bezpečné nouzové užití EPB? Například u BMW žádný limit nemají, jelikož jde o brzdu skutečně nouzovou, kterou použijete jen za výjimečných okolností, kdy auto prostě zastavit potřebujete, ať je rychlost 60 km/h nebo 150 km/h a povrch hladký, kluzký či rozbitý.
Brzdění s pomocí EPB je určeno do nouzových situací, kdy skutečně potřebujete zastavit, a to bez ohledu na rychlost vozidla nebo opotřebení komponentů.
Pokud byste přece jen potřebovali nějaký limit, tak na vybraných kurzech bezpečné jízdy se užití EPB k nouzovému zastavení řeší na smáčených površích s kluznou vrstvou do rychlosti 70 km/h.
Pakliže jste doteď patřili do tábora, který na elektromechanické parkovací brzdě viděl samé nevýhody, zvažte přehodnocení vašeho stanoviska alespoň z hlediska nouzového zastavení. Na řidičovy pedály totiž ostatní členové posádky nemají obvykle šanci dosáhnout, proto je velmi praktické, ba dokonce život zachraňující, pokud v případě krize postačí jen zatáhnout a držet prachobyčejný ovladač s piktogramem P v kolečku.