Článek
Těch 15 koní ale znamená, že ho můžete řídit s malým áčkovým oprávněním, které dostanete k řidičáku na auto. Vodou chlazený jednoválec i-Get je známý ze spousty dalších skútrů včetně Vespy a ve městě je pružný přesně tak, jak potřebujete, abyste z většiny křižovatek zmizeli jako první. I za městem to stačí, pokud vás nenapadne vydat se na širokou silnici první třídy nebo nedejbože na dálnici. Ne že by Aprilia SR GT neuměla jet stovkou (po rovince a z kopce), ale pružné zrychlení uvadá někde kolem 80-85 km/h a pak už je to spíš nuda. Jenže stopětadvacítkový skútr prostě není stroj na dlouhé cesty po rovných silnicích, je to především obratná věc do města.
Tahle konkrétní Aprilie má navíc výhody v podobě celkem bytelného prostorového rámu, který vás sice donutí trochu víc zvedat nohy, když na něj nasedáte, ale zajistí tužší konstrukci, a tudíž lepší jízdní vlastnosti. Široká řídítka se starají o citlivější ovladatelnost a jsou to opravdu odkrytá řídítka, na která si můžete připnout třeba držák na mobil, zatímco na jiných skútrech máte před sebou jen kus plastového krytu. SR GT vyniká také nadprůměrnou světlou výškou 17,5 cm, takže třeba hupnutí z obrubníku můžete absolvovat bez obav o poškození spodku. U běžných SR GTček se dá mluvit i o lehce terénních schopnostech, protože se dodávají na pneumatikách s vyšším vzorkem, ale to není případ testovaného kousku.
SR GT Replica totiž obouvá silniční sportovní pneumatiky, které připomínají jen lehce prořezané závodní slicky. Jsou perfektní na suchém asfaltu, kdy si můžete dovolit i větší náklony do zatáček bez obav, že vám to ujede, ale jakmile zaprší nebo opustíte asfalt, musíte začít dávat trochu větší pozor. Replica je speciální verze, která se odkazuje na závodní stroje Moto GP, respektive na jejich barevné schéma, ale musím říct, že matná černá s několika červenými, bílými a fialovými polepy velmi sluší i malému skútru. Proti verzi SR GT Sport, ze které vychází, je příplatek pouhé 2 000 Kč.
Mimochodem Aprilii jsem neměl na standardní test, ale na dlouhodobý, jezdil jsem na ní celé tři měsíce. Za tu dobu jsem se s ní stačil sžít natolik, že mi její ovládání naprosto přešlo do krve. Ono to samozřejmě není nic složitého, pokud jde o ovládací prvky, máte pár čudlíků na řídítkách a tím to hasne. Ale protože nejsem motorkář a se skútry mám zkušenosti jen několik posledních roků, ty tři měsíce mě naučily mnohé. Hlavně jsem ale ještě důkladněji pochopil, že v Praze neexistuje rychlejší dopravní prostředek - s trochou asertivity, slušnosti a kreativního přemýšlení pro vás přestanou existovat dopravní zácpy a parkování v centru se z noční můry změní ve vzdálenou vzpomínku.
Samozřejmě se daly najít i nějaké nedostatky - úložný prostor pod sedačkou stačí na otevřenou helmu, ale větší integrálku už tam budete cpát obtížně - a pokud budete chtít vyrazit na nákup, chce to velmi přemýšlet, co všechno skutečně potřebujete. Honda Forza, kterou jsem tu měl asi před půl rokem, měla prostor pod sedačkou skutečně výrazně větší. Dá se to samozřejmě řešit přídavným kufrem za sedačku, stojí pár tisícovek a výběr je velký. Když ale pořídíte příliš velkou boudu, může to nepříjemně ovlivnit jinak výtečné jízdní vlastnosti.
Také se musíte připravit na to, že Aprilia je prostě značka, SR GT je velmi dobře postavený skútr, a tak nemůže stát stejně jako nějaký asijský no name. Verze Replica je bez pár korun za 100 tisíc Kč. Jaké další věci jsem během dlouhodobého testu zjistil, se dozvíte v mém posledním videu.