Test ojetiny: Toyota Auris je synonymem spolehlivosti

Toyota sice ví, jak má vyrobit auto, ale rozhodnout se, jak ho pojmenovat, jí evidentně dělá problémy. Nechápali jsme, proč v Evropě opustila slavné jméno Corolla a nahradila ho jménem Auris, aby se o dvě generace populárního hatchbacku později zase vrátila ke jménu Corolla.

Nástupce druhé generace Aurisu je tak znovu Corolla, v pořadí už vlastně dvanáctá generace. O toyotách se říká, že jsou to spolehlivá auta. Ale platí to i o nových modelech, které se v Evropě podřídily vlně downsizingu, tedy zmenšování objemů motorů a jejich osazování turbodmychadly? Pojďme to zjistit.

Jako příklad nám poslouží hatchback s motorem 1.2 Turbo a šestistupňovou manuální převodovkou, který jsme si půjčili na test v Auto ESA. Velmi pěkně vybavený vůz z roku 2015 měl najeto zatím jen 25 300 km a prodejce za něj chtěl v době testu 300 000 Kč.

Aktuálně je na serveru sauto.cz zhruba 200 nabídek na druhou generaci Toyoty Auris. Ceny nejlevnějších kusů se drží těsně pod hranicí dvou set tisíc korun, ale většina aut s atraktivními motory a rozumným nájezdem začíná u 220 tisíc. Populární atmosférickou šestnáctistovku s nájezdem do 50 000 km koupíte od zhruba 250 tisíc, vozy s motorem 1.2 Turbo po faceliftu začínají na 300 000 Kč.

Jen asi dvě desítky aut v inzerátech mají pod kapotou naftový motor, naprostá většina aut jezdí na benzin. Zajímavé je, že více než padesát aktuálních inzerátů jsou hybridy. Ty začínají někde u 290 000 Kč, ale mají více najeto. Pokud byste chtěli hybrid s nájezdem kolem 50 000 km, budete potřebovat okolo čtyř set tisíc korun.

Toyota se snažila s Aurisem cílit hlavně na evropský trh, čemuž odpovídá i pojetí interiéru a celého auta. V rámci faceliftu se ale značka neubránila módním trendům s dotykovými displeji, takže i když nový centrální panel vypadal moc hezky, jeho obsluha je značně diskutabilní. Absence některých klasických tlačítek je zřejmá, třeba pro ovládání hlasitosti chybí klasické kolečko.

To bezpečnosti moc nepřidá. Místo toho, aby řidič prostě poslepu nahmatal kolečko a upravil hlasitost, tak je donucen se podívat na displej. Stále nedokážu pochopit, jak tenhle ergonomický zločin mohl někdo dovolit. Osobně se mně starší systém líbil víc, aspoň ergonomicky. Jeho grafika sice připomínala starou digihru, která byla zastaralá už v době, kdy Turci obléhali Vídeň, ale aspoň šel systém ovládat skoro poslepu a řidiče nepřiváděl k nepříčetnosti.

Ovšem infotainment je zhruba tak to jediné, co se dá Aurisu vyčítat. Auris totiž dobře jezdí, je kultivovaný a pohodlný a dostatečně prostorný, že i hatchback může fungovat jako rodinné auto. Kombík bude samozřejmě pro klientelu náročnější na přepravní kapacitu ještě o něco atraktivnější.

Jestli hledáte motorizaci, která kombinuje rozumnou cenu, vysokou spolehlivost a nízké provozní a servisní náklady, budete se muset podívat po vozech před faceliftem. Do června 2015 se totiž prodávala výborná atmosférická šestnáctistovka. Ve verzi s manuálem je to mimořádně spolehlivý pohon, který kromě každoročního servisu s výměnou oleje nic nepotřebuje. Můžete mít i automat CVT, ovšem ten z řidičského pohledu už není žádná sláva. Lepší je tenhle motor s manuálem. Jestli kupujete CVT, pohlídejte si, zda v něm majitel po 60 000 km vyměnil olej.

Po faceliftu byla skvělá šestnáctistovka nahrazena přeplňovaným čtyřválcem 1,2 l s přímým vstřikováním paliva. Tento motor jsme právě zkoušeli v testovaném autě a příjemně nás překvapil. Dynamiku má nadprůměrnou, odezva na plyn je slušná a kultivovanost na velmi vysoké úrovni. Spotřebu lze udržet pod 6 l/100 km, za sedm budete jezdit jen ve městě. Proti atmosférické šestnáctistovce má motor 1.2 Turbo přece jen lepší pružnost.

Ani spolehlivosti se zatím bát moc nemusíme. Toyota použila vodou chlazené turbodmychadlo, o řetězových rozvodech zatím nekolují katastrofické historky a ani se nemnoží případy zakarbonovaných motorů. Vypadá to, že tohle malé turbo bude dobrý motor, pokud mu majitel dopřeje pravidelný servis a kvalitní palivo s aditivy.

Další velmi spolehlivou možností je již zmíněný hybridní systém. Jedná se o kombinaci atmosférické osmnáctistovky s elektricky asistovanou planetovou převodovkou. Více jsme se tomuto typu pohonu věnovali v testu ojetého Lexusu CT200h, takže jen připomeneme, že se mechanicky jedná o jeden z nejspolehlivějších typů pohonu, který si vůbec můžete v ojetině koupit.

Převodovka bez třecích segmentů přežije celé auto a příklady taxikářských priusů, které najezdily přes milion kilometrů, ukazují na opravdovou provozní spolehlivost tohoto typu pohonu. O životnost akumulátorů se není třeba bát a i po deseti letech mají stále slušnou kapacitu. Navíc i kdyby investice 42 000 Kč do nových baterií byla nutná, tak ve světle desetitisícových oprav dieselů je to vlastně stále rozumný servisní výdaj. Hybrid má nespornou výhodu ve spotřebě hlavně ve městě, na dlouhé dálniční etapy se ale moc nehodí.

Naopak diskutabilní je malý motor 1.33 VVTi, který v prvních letech trpěl na vysokou spotřebu oleje a na větší Auris už dynamicky moc nestačí. Navíc se s tímto motorem dodával Auris jen s vlečenou zadní nápravou. Ono by to asi bylo většině lidí jedno, ale s jednašestkou jede Auris opravdu výrazně lépe a spotřebu má reálně i nižší. Zatímco podvyživená třináctistovka se pod sedm skoro nepodívá, jednašestka umí jezdit za 6,5 litru s přehledem.

Žádná velká výhra není ani malý diesel 1.4 D-4D, který by měl sice spolehlivý mechanický základ, ale jeho emisní systémy jsou značně rizikové. Především filtr pevných částic představuje hrozbu u aut, která jsou provozována jen po městě. Nestačí se dostatečně regenerovat. A i tento motor má vzadu pouze jednoduchou nápravu s torzní příčkou.

Stejně tak nepředstavuje moc velkou výhodu ani dvoulitrový diesel. Ten má také mechanicky spolehlivý základ, ale opět jsou jeho emisní systémy zdrojem potíží, navíc je tento motor servisně náročný a drahý. Reálně se dá více ušetřit s hybridem, zejména pokud jezdíte často po městě a blízkém okolí. Snad jen v kombíku, který naběhá ročně přes 30 000 km výhradně po dálnici, by mohl dvoulitrový diesel dávat smysl. U dvoulitru D-4D pozor na úniky oleje, pracně se to řeší.

Je jen jeden motor, kterému se ale vyhněte. Je to naftová šestnáctistovka, kterou Auris dostal v červnu 2015 v rámci faceliftu a nahradil s ní právě dvoulitr. Motor označený jako 1.6 D-4D pochází od BMW a Toyotě ho byl čert dlužen. Natažené servisní intervaly výměn oleje jsou pro jednotku smrtelné a pochybujeme, že v těch fleetových a služebních kusech někdo měnil olej poctivě po maximálně 15 000 km. Navíc má tato jednotka choulostivý systém EGR – jestli nějakému motoru v Aurisu začnou chrastit rozvody, tak právě tomuto. Selhává i drahý systém vstřikování. Bude lepší se zmíněnému motoru vyhnout.

Zajímavé je, že o Aurisu druhé generace zatím nekoluje moc katastrofických historek ani zpráv o stále se opakujících problémech. Stejně jako u všech moderních aut už pár lidí potkal vybitý akumulátor, případně nějaký šotek na motoru (zapalovací cívka, řídicí jednotka a pod.). Na systémové závady ale Auris netrpí, což je rozhodně dobrá zpráva.

Zmiňujeme to jako zajímavost, neboť vždycky, když vyleze nějaké nové auto koncernu Volkswagen, hned jsou za půl roku internety plné zpráv o potkaných motorech, spotřebě oleje či spálených spojkách a cukání po přidání plynu. Značce pak vždycky několik let trvá, než sjedná nápravu. Toyotě se Auris evidentně povedl hned od začátku a jediné, na co si lidé stěžují, je povrchová koroze podvozkových dílů, která ale na funkci vliv nemá.

Toyoty mají také ještě jednu výhodu. Téměř vůbec se s nimi na trhu ojetin nepodvádí. Zatímco prakticky všechny neprověřené importy škodovek, volkswagenů, peugeotů, volv a bavoráků mají tachometr stočený, Toyoty jsou celkem bezpečné.

Samozřejmě opatrnosti není nikdy dost, proto nakupujte jen u zavedených prodejců a ideálně auta s přesně zmapovanou historií. Nejlépe se historie sleduje u aut koupených u nás. Také pátrejte sami a pomocí kódu VIN si nechte auto ověřit ve značkovém servisu. Většinou jsou servisy Toyoty ochotné sdělovat aspoň základní informace a kupované auto vám pomohou prověřit.

Toyota Auris druhé generace je povedené auto. Jeho spolehlivost je značně nadprůměrná a se správným motorem je to velice lákavá volba pro někoho, kdo je ochotný řešit jen běžnou údržbu. Ta je to jediné, co Auris bude potřebovat. Naprosto neprůstřelná je pak spolehlivost motoru 1.6 Valvematic, případně hybridní verze, která dává mnohem větší ekonomický smysl než diesel, zejména pokud jezdíte často do města. Testovaný motor 1.2 Turbo nás pozitivně překvapil a prozatím nevidíme důvod, proč bychom vám ho měli rozmlouvat.