Test ojetiny: Subaru Forester je povedené a spolehlivé SUV

Přiznávám, že je to do značné míry zaujatost, ale osobně označení SUV používám na auta spíše jako nadávku. Já ty zvednuté obludy rád nemám. Proč? Protože většinou jsou úplně k ničemu v terénu, jezdí hůř, žerou víc, jsou méně spolehlivá, není z nich vidět, špatně se s nimi parkuje a do okolí křičí: „Všichni se na mě podívejte, jak mám malé... sebevědomí!“

Jenže pak existují auta, která dělají přesně to, co má skutečné SUV dělat. Osobně si myslím, že jsou jen tři. Dacia Duster v tom nejnižším cenovém spektru, naopak Range Rover v tom absolutně nejvyšším. No a v tom středním pásmu je právě Subaru Forester.

Teď mě nenapadá žádné lepší označení než ta nadávka „SUV“, takže to budu muset nějak přehodnotit. Do kategorie SUV budu nadále řadit jen Duster, Forester a Range Rover a ty ostatní zbytečné obludy budu označovat... Třeba jako „ostatní zbytečné obludy“. Čímž oficiálně oznamuji založení nové kategorie vozů: OZO. Ale zpátky k Foresteru, tomu skutečnému SUV.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Subaru Forester s diskutovaným naftovým motorem 2.0 D, kombinovaným s manuální šestistupňovou převodovkou. Vůz z roku 2013 měl v době testu najeto přes 157 000 km a prodejce za něj chtěl 270 000 Kč.

Bazary ojetými Forestery nepřetékají, na inzertním portálu Sauto.cz je aktuálně jen něco přes 30 nabídek na Forestery čtvrté generace. Nejlevnější začínají pod 250 000 Kč, za 350 000 Kč lze mít pěkně vybavený kus s dieselem a rozumným nájezdem.

V nabídce lehce převládají automatické převodovky a benzinové motory. Kdo by chtěl rychlou verzi XT, musí si připravit 450 000 Kč, vzácně lze narazit i na americkou verzi s atmosférickým motorem 2,5 l. Všechny Forestery mají samozřejmě pohon všech kol.

A jak si Subaru stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Subaru je dost specifická značka. Jsou zákazníci, kteří hledají pouze Subaru, a naopak zákazníci, kteří by si ho nikdy nekoupili. I to je důvodem, proč se u nás prodávají spíše v jednotkách kusů. Největší strach panuje z naftových motorů, o nichž se traduje, že nejsou příliš spolehlivé. Proto má většina prodaných kusů benzinový agregát. Forester se dá označit za nejpopulárnější Subaru. V závěsu jsou rovnoměrně rozprostřeny modely Legacy, Outback a XV. Rychle mizí i hezké Imprezy a nejvíce kladných reakcí máme na Levorg. Těch se však v Česku příliš mnoho neprodalo, tudíž ani na prodejní ploše jich nemíváme mnoho.“

Vozů značky Subaru v běžné inzerci a bazarech k dispozici opravdu moc nebývá a já třeba na ojetý Forester s dieselem do testu vlastně čekám od doby, co pro web Garáž.cz píšu, tedy od září 2018. Proto jsem ho teď nemohl nechat v bazaru ležet a konečně zápůjčka vyšla. A dokonce do podmínek, pro které je Subaru jako dělané.

Jak jsem v úvodu naznačil, Forester vždycky dělal to, co má SUV dělat. Je tedy praktický, pohodlný, v terénu či náročnějších podmínkách velmi schopný, lze se na něj vždycky spolehnout a jako jediné auto ve své kategorii opravdu nabízí to, kvůli čemu si všichni ta SUV kupují: lepší výhled na okolní provoz. Ano, Forester je jediné SUV, ze kterého vidíte do všech stran. Když pak jedete po úzké lesní cestě mezi kameny a větvemi, je takový přehled opravdu potřeba. A že se s Foresterem do takových dobrodružných výprav bez obav můžete pouštět!

Osobně si myslím, že dobrý výhled z vozu všemi směry je poměrně zásadní podmínkou bezpečnosti a žádný jízdní „asistent“ ho nemůže nahradit. Z Foresteru vidíte i šikmo vzad díky relativně tenkým sloupkům a velkým oknům. Naopak ve všech těch SUV (tedy spíše vozech kategorie OZO) s klesající střechou a úzkými okny se vám ztratí i autobus. Další skvělou věcí na Foresteru jsou pravidelné a odhadnutelné tvary karoserie, takže se s ním dobře parkuje a vždycky hned víte, kde máte konec auta.

Uvnitř je hodně místa a to i nad hlavou, vzadu je prostor vskutku královský (i když třeba podsedáky by mohly být o něco delší). Na litry možná kufr nevyhraje, ale díky tvaru kvádru je plně využitelný. Navíc se dá snadno udržovat a postačí plastové bočnice jednou za čas utřít mokrým hadrem. Kdo má psa a musel někdy pinzetou lovit chlupy z čalounění kufru, určitě tohle ocení.

Zvědavý jsem byl hlavně na diesel pod kapotou, protože jsem s ním jezdil zatím jen v rámci testů nových novinářských aut. V ojetinách jsem měl vždycky benzinové motory. Nic ze svého dřívějšího nadšení ale neztratil. Má překvapivě pohotovou reakci na plyn a silný a pružný je opravdu dost. Manuální převodovka má sice trochu delší šestku, takže musíte pro svižné předjetí podřadit, ale pocitově auto působí, jako by mělo tak o třicet, čtyřicet koní víc. Tenhle plochý čtyřválcový diesel jede vážně pěkně.

Ani spotřeba paliva neodpovídá tomu, že sedíte v SUV se stálým pohonem všech kol a aerodynamikou tvárnice. I v zimě, s poměrně vysokým podílem dálničního a městského provozu, se dařilo držet průměr pod 7 litry na 100 km. Mimo město a dálnice šel denní průměr srazit na 5,5 litru na 100 km. Na konci testu ukazoval palubní počítač po skoro 600 km průměr 6,6 l na 100 km.

A to jsem se ještě nedostal k tomu, jak skvěle Forester jezdí. I přes zvednutou karoserii a krabicoidní tvary se ovládá velice příjemně, je předvídatelný a řidičsky velmi vděčný. V řízení je cítit, co se děje s předními koly, a na kluzkém povrchu, kterého jsem si ten testovací týden užil dostatečně, se dá krásně ovládat plynem. S tímhle autem je opravdu zábava a je to z řidičského pohledu nejpříjemnější SUV vůbec.

Vás ale asi bude nejvíce zajímat, jak je na tom ojetý Forester se spolehlivostí, tak se na to pojďme podívat. A nebojte, žádná katastrofa se dít nebude.

Předmětem dnešního testu je především diesel, takže si benzinové motory prozatím odbudeme jen krátce. Základní atmosférický čtyřválec FB20 je spolehlivý, což podporují i přísné servisní intervaly 1 rok nebo 15 000 km, které majitelé, až na pár smutných výjimek, poctivě dodržují. Při přetahování intervalů hrozí zvýšená spotřeba oleje, jak se postupně zapečou pístní kroužky.

Díky nepřímému vstřikování na tvorbu karbonu v sání benzinový Forester netrpí, a pokud nepatříte k dálničním střelcům, mohla by vám vyhovovat i variátorová převodovka Lineartronic. Realistická spotřeba paliva se pohybuje kolem 9 litrů benzinu, a pokud přemýšlíte o přestavbě na LPG, nechte ji udělat někoho, kdo tomu opravdu rozumí. Jinak hrozí, že budete každé dva roky muset řešit ventilové vůle. Někam na hory či pro někoho, kdo často jezdí krátké trasy, je benzinový dvoulitr ideální pohon. S manuálem ani nepotřebujete redukci (kterou už 4. generace Foresteru stejně nemá), protože má poměrně krátkou jedničku. Podobně to řeší třeba Dacie u Dusteru.

Rychlé přeplňované provedení XT (pozor, není to jen turboverze benzinového dvoulitru, je to jiný motor) má opravdu pěkné dynamické parametry a překvapivě rozumnou spotřebu. Při běžné jízdě se s XT dá jezdit za deset litrů, šetřílkové zvládnou osm a půl. Pokud na to rádi šlápnete, počítejte se spotřebou 12 až 14 litrů na 100 km. Přímé vstřikování je náročnější na kvalitu paliva a styl jízdy, nehodí se na courání po městě. Pokud ale rádi využíváte dynamický potenciál motoru, s karbonem problémy mít nebudete.

Forester XT má jiný podvozek (chybí mu třeba samonivelace vzadu) a lepší brzdy, překvapivě nejsou ani problémy se standardně dodávanou zesílenou převodovkou Lineartronic. Možná je to tím, že za XT většinou nikdo netahá přívěs a nejezdí s ním pro dříví do lesa. Pokud má auto pečlivě vedenou servisní historii, měla by to být dobrá koupě.

Diesel od Subaru prodělal komplikované mládí. V prvních ročnících značka řešila problémy se zadíráním, regeneracemi DPF a hlavně vstřikovači, ovšem vše se podařilo napravit a ve čtvrté generaci Foresteru už je tenhle diesel vlastně spolehlivý motor. K dlouholetému bezproblémovému provozu potřebuje jen kvalitní aditivované palivo (vstřikovače jsou lepší, ale stále na kvalitu paliva poměrně citlivé jako u všech moderních dieselů), pečlivý servis (zde naštěstí povinné výměny oleje po jednom roce či 15 000 km) a výlety mimo město, aby se dobře zregeneroval částicový filtr.

Tím neříkáme, že nelze narazit na problematický kus. Zlobí ale především auta, která trpěla pod nataženými servisními intervaly v městském provozu na krátkých trasách se studeným motorem, do kterých někdo lil bionaftu z traktoru a v odborném servisu s diagnostikou nebyl nikdy. Vozy, které nevypadly z oficiálního servisního plánu a Subaru o nich má záznamy od samého začátku, budou vždycky dobrá koupě.

Udržovaným autům ani nevadí kilometry a Forester vždycky patřil, bez rozdílu motorizace, k vozům, které velké nájezdy zvládají dobře. Musí tomu ale samozřejmě odpovídat údržba. Před koupí nechte naftový Forester důkladně prověřit u servisního specialisty, který má diagnostiku (samozřejmě to ochotně udělá i značkový servis Subaru).

Z diagnostiky zjistíte stav vstřikovačů (diagnostika ukazuje korekční hodnoty, jak se vstřikovače postupně adaptují na postupné opotřebení), zaplnění částicového filtru, jeho odhadovanou životnost a hlavně kompletní historii regenerací včetně toho, jestli se je podařilo dokončit. Tím si můžete udělat obrázek o minulosti auta (hodně nedokončených regenerací odpovídá městskému provozu na krátkých trasách) a také lze odvodit, jestli někdo vůz nestočil, i když u Subaru se to děje výjimečně. Jinak tohle není výsada Subaru, takhle lze provést diagnostiku u všech moderních aut a určitě byste to u dražších a složitějších vozů měli nechat udělat. V rámci předkupní prohlídky ojetiny vás to bude u servisního specialisty, ale i ve značkovém servisu, stát kolem tisícikoruny.

Také bychom měli rozptýlit obavy o životnost variátorového automatu Lineartronic. Samozřejmě do převodovky nevidíte, ale už ze servisní historie se dá odvodit, jak majitel k autu přistupoval. Diesel a verze XT s turbem mají oproti atmosférickému benzinu zesílený Lineartronic, aby zvládal vyšší točivé momenty. Obě verze jsou ale celkem spolehlivé.

Servisní interval pro výměnu oleje v převodovce je 120 000 km, ale doporučili bychom ho zkrátit na 60 000 km. Navíc je lepší vždy udělat kompletní proplach systému, což vás vyjde na asi deset tisíc korun. Tím se ale z převodovky dostane všechna stará náplň včetně drobných úlomků kovu, které se prostě z třecích segmentů už z principu uvolňují.

Ve srovnání se servisem manuální převodovky (u které je také vhodné měnit po 60 000 km olej, v manuálu je spolu s převodovkou v jednom celku i rozvodovka čtyřkolky), kde se běžně životnost spojky pohybuje kolem 100 000 km, klidně i méně, nemusí vycházet automat na údržbu jako finančně náročnější řešení. Například u dieselu stojí sada spojky včetně dvouhmotnostního setrvačníku kolem třiceti tisíc. Ještě připomeňme, že by se měly provádět i výměny oleje v diferenciálech, rovněž po 60 000 km.

Poměrně snadno opravitelné a jednotlivě rozebíratelné komponenty podvozku pak usnadňují výměny dílů, ale celkově je podvozek Foresteru bytelný a běžně ani po 150 000 km nevykazuje větší vůle. Přesto vás asi u ojetiny nemine seřízení geometrie (pozor, excetrické šrouby umí zareznout, tak s nimi nechte každý rok servisáka během prohlídky pohnout) a větší investice. Je celkem běžné, že pokud za sebou nemá auto větší servis, připravte si bokem tak třicet tisíc na první nutné investice. Dobrou zprávou ale je, že ceny značkového servisu a dílů nejsou přemrštěné a vlastně zhruba odpovídají průměru trhu běžných značek.

S elektronikou problémy nebývají a občas stávkující infotainment obvykle vyřeší aktualizace. Vlastně jediné, před čím bychom měli varovat, jsou evidentně extrémně vytěžovaná auta s nadměrným množstvím kosmetických vad a poškozením podvozku. Takové kusy se moc často nevyskytují – u nás Forestery obvykle kupují soukromníci nebo šéfové firem pro sebe – obvykle se sem dostávají ze zahraničí. U nich se také velmi špatně ověřuje historie, takže je lepší se takovým kusům vyhnout. Tím neříkáme, že dovezené auto je špatný nápad. Pokud pochází z oficiálního programu ojetin značky Subaru, případně má zcela transparentní servisní historii, zakazovat ho nemůžeme.

Čtvrtá generace Foresteru je opravdu skvělé auto a funguje tak, jak od poctivého SUV očekáváte. Nejen, že jezdí dobře na silnici, ale je i praktické a spolehlivé a nebojí se náročnějšího terénu. Rozhodně bychom nezatracovali diesel, který se zbavil počátečních problémů a u servisovaných kusů s ním nebývají problémy. Je to samozřejmě všechno o uživateli, ale kdo jezdí krátké trasy, ten stejně asi bude hledat benzinový dvoulitr. V bazarech možná není Forester tak obvyklé auto, ale své kouzlo má a osobně si myslím, že lepší SUV v téhle kategorii neseženete. Všechna ostatní podobně koncipovaná auta jsou totiž jen zbytečné náhražky.