Test ojetiny Škoda Fabia III 1.2 TSI: Nejlepší ze všech?

S masivním nástupem přeplňovaných tříválců se čtyřválcový motor se slušnými dynamickými parametry stává v malých autech stále větší vzácností. Asi nejblíže českému motoristovi má počínání domácí značky Škoda, která už cpe litrový tříválec i do Octavie a nových kompaktních SUV. V malé Fabii ani nic jiného než „tříhrnek“ už nekoupíte.

A právě na Fabii, její třetí generaci, se nyní v testu ojetiny zaměříme. Přece jen je to s Octavií nejprodávanější auto na českém trhu a vedle firem láká hlavně soukromé kupující, kteří za auto dávají své vlastní, už několikrát zdaněné peníze. V mnoha rodinách pak Fabia funguje jako jediné auto na všechno.

Jako příklad nám poslouží Škoda Fabia s velmi žádaným motorem 1.2 TSI, kterou jsme si na test půjčili v Auto ESA. Vůz z roku 2017 ve výbavě Ambition sice nehýřil luxusní výbavou, ale s hezkou modrou barvou a nájezdem 61 500 km se jednalo o velmi slušné auto. Cena 240 000 Kč, kterou bazar za vůz v době testu chtěl, je pak spíše v dolním spektru nabídek. Podobná auta se inzerují i výrazně dráž. O dvanáctistovky je zkrátka zájem, zatímco tříválce TSI nechávají zájemci ležet.

Aktuálně není nabídka na trhu ojetin vůbec špatná a inzerentní server sauto.cz ukazuje více než dva tisíce inzerátů na Fabie třetí generace s rokem výroby 2015 nebo mladší. Drtivá většina vozů má pod kapotou benzinový motor, dieselů je v inzerátech jen něco málo přes jednu stovku. A právě diesely 1.4 TDI jsou nejdostupnější, ceny začínají u 130 000 Kč. Počítejte ale s tím, že Fabia Combi 1.4 TDI za zhruba 130 tisíc bude mít najeto kolem 200 000 km, spíše víc.

Motory 1.2 TSI začínají u 150 tisíc za velmi ojeté kusy, ale koupíte i málo jetou verzi Active s chudou výbavou. Smiřte se ale s tím, že slušně vybavená dvanáctistovka s nájezdem do 75 000 km bude pořád stát minimálně 200 000 korun. Automatů je velmi málo, jen něco málo přes stovku. S motorem 1.2 TSI začínají „automatické“ Fabie u dvou set tisíc.

Proti předchozí generaci se Fabia trochu zmenšila a je to znát hlavně vzadu. Výrobce se příliš zaměřil na redukci nákladů, takže vynechal třeba variabilní a posuvné zadní sedačky, které by se například kombíku značně hodily. Drobnosti jako třeba okénka bez automatických dojezdů ukazují, že se opravdu šetřilo. Aspoň to ale na první pohled nebývá vidět a Fabia působí kvalitně a hodnotně. Auto nevrže, neskřípe a plasty nevypadají, že hned odpadnou. Nemáte z auta pocit, že ho někdo už desetkrát naboural a pak jen slepil kanagomem.

Na menších kolech s vyšším profilem pneumatiky si Fabia dobře poradí s českou silnicí, ale někteří doporučují jistější sportovní podvozek, se kterým Fabia tolik nevlaje. Průměrnému řidiči, který ale nežene auto v každé zatáčce na hranici přilnavosti, to však asi bude jedno. Důležité je, že vpředu je poměrně dost místa, chtějte ale výškově nastavitelnou sedačku řidiče. A jestli jste vyšší postavy, odpusťte si střešní okno – ubírá místo nad hlavou.

Ergonomie ovládání nijak nevybočuje z pořádků koncernu VW a značky Škoda, a zejména konzervativně založení budou ve Fabii spokojeni. Vše je tam, jak jste zvyklí. Ani na kultivovanost si nelze v rámci tohoto segmentu stěžovat, takže jediné, čeho si tak člověk všimne, jsou slabá základní přední světla.

Pokud jde o motory, jsou pod kapotou trojkové Fabie jen dvě jistoty. Buď základní atmosférický litrový tříválec 1.0 MPI nebo přeplňovaný čtyřválec 1.2 TSI. Jestli vám jde o nízké provozní náklady, jednoduchý a relativně levný servis a slušnou zůstatkovou hodnotu, vlastně ani jiné motory nehledejte. Který z nich vybrat? Záleží na vašich prioritách.

Litrový tříválec známe z menšího modelu Citigo a Fabia ho vlastně přebírá bez větších změn, jen má upravenou převodovku. Výhodou litrového motoru je, že má atmosférické sání (odpadá strach ze selhání turba někdy v budoucnu), nepřímé vstřikování (ani při provozu na benzin pochybné kvality nekarbonuje), a pokud jde o celkové náklady na servis, tak levněji asi auto segmentu B na českém trhu provozovat nejde.

Měňte ale olej každý rok, i když najedete třeba jen 10 000 km nebo méně. Snad jen při opravdu malých nájezdech do 5 000 km bychom přimhouřili oko a schválili výměnu až po dvou letech. Tenhle motor se ale hodí jen do města, případně pro sváteční řidiče na courání se mezi vesnicemi. Na dálnici mu dojde dech a předjíždění s ním je trochu adrenalinové dobrodružství.

Kdo chce lepší dynamiku, ať hledá čtyřválec 1.2 TSI. A pospěšte si, nebudou. Z hlediska dynamiky nepředstavuje papírově silnější verze (81 kW proti 66 kW) výraznou výhodu. Snad jen šestistupňová převodovka je trochu robustnější, ale zase dlouhá šestka nevezme všechno a hodí se na rychlosti až nad 70 km/h. Kdo je zvyklý hodit ve čtyřiceti poslední kvalt a pak ho tam celý den nechat, nechť hledá verzi 66 kW s pětistupňovou převodovkou.

Čtyřválec 1.2 TSI se už zbavil dětských nemocí a ve Fabii se nyní jedná o mimořádně spolehlivý pohon. Se starší verzí s rizikovými řetězovými rozvody ve dvojkové Fabii už tenhle motor nemá prakticky nic společného. Je tu zapouzdřený řemen a jestli chcete mít jistotu, tak ho nechte po 180 000 km nebo deseti letech vyměnit.

Přesto jsou tu už některé technické složitosti, které vyžadují pozornost. Předně přímé vstřikování, kterému uděláte dobře aditivovaným benzinem. Vstřikovače se rády zanášejí karbonem a podobné to je se sacími ventily. Nejvíce na to trpí auta s nataženým olejovým intervalem (standardně má Fabia dvouletý interval s limitem 30 000 km). Přejíždění oleje může vést k nahromadění karbonu, zalepení pístních kroužků a spotřebě oleje. V extrému dochází na zakarbonovaných pístech k detonacím a mohou pak i prasknout.

Chtějte tedy znát servisní historii a kupujete-li auto naslepo, aspoň hledejte to s malým nájezdem, na kterém ještě natažené olejové intervaly nenapáchaly tolik škod. Pak nechte motor profesionálně zbavit karbonových úsad a proveďte proplach motoru při výměně oleje. Zkrácením intervalu na rok nebo 15 000 km a tankováním aditivovaného benzinu si zajistíte, že tenhle motor celou Fabii přežije.

V červnu 2017 nahradil povedenou dvanáctistovku tříválec 1.0 TSI. Důvod je prostý, automobilka chtěla snížit tabulkovou spotřebu a emise CO2 (podle nich se na západních trzích počítají dodatečné daně z provozu vozidla), což se jí povedlo. Realita je ale trochu jiná a spoustě řidičů žere tenhle tříválec se schodovitou charakteristikou víc než dvanáctistovka s vyrovnanějším průběhem výkonu.

Dost lidí spálilo spojku, jak trápili tříválec s tendencí v nízkých otáčkách zhasínat vysokými otáčkami při rozjezdu. A motor pak při změně rychlostí působí jako na gumě. Škoda té otravné charakteristiky, protože tříválec je jinak mimořádně spolehlivý a třeba nedávná rozborka litrového Rapidu po 100 000 km v motoristickém časopisu ukázala, že hospodské řeči o nespolehlivosti se nenaplnily. Ale k čemu je spolehlivost, když se s tříválcem nedá ani normálně rozjet? Je to na vás, ale naším doporučením je raději hledat nějakou dvanáctistovku. Je to zkrátka řidičsky příjemnější motor.

Vzácností je pak Fabia s motorem 1.4 TSI ve verzí Edition R5, ale těch je málo, jsou drahé a jejich atraktivitu snižuje výhradně automatická převodovka DSG. Jakkoli je motor 1.4 TSI už dobrý, tak převodovka 7DSG se suchými spojkami je pořádný průšvihář. Lidem, kteří se necourají po městě a rozjíždí se s plynem, vydrží klidně 150 000 km, ale automat si kupujete přece do města a tam narazí suché spojky v DSG brzy na své hranice. V koloně se přehřejí a začnou smrdět jak spojka v autoškole. A kdo jen pouští brzdu jako u klasického automatu a nechá auto popojíždět pouze třením spojek, tomu nevydrží ani 100 000 km. Výměna pak vyjde na minimálně třicet tisíc. A to je pro kupce levné ojetiny prostě obrovský výdaj.

Zatímco druhá generace Fabie měla výborný a nesmrtelný šestistupňový Aisin s hydrodynamickým měničem, třetí generaci už s jiným automatem, než s tímhle nešťastným DSG, nekoupíte. Pokud bude mít Fabia najeto do 50 000 km, ještě se dá předpokládat, že pár let DSG vydrží, ale s nájezdem ke 100 000 km už bychom automaticky počítali s výše uvedenou investicí.

A když jsme u těch investic, asi bude lepší, když si škrtnete tříválec 1.4 TDI. Je to úplně jiný motor než ta katastrofa TDI-PD z dvojkové Fabie a Roomstera, ale pro zájemce o ojetinu nepředstavuje moc výhodnou a bezpečnou koupi. Především ho najdete v autech, která doslova nalétala přes 50 000 km ročně. To je totiž zhruba tak hranice, kdy dává proti velmi úsporným motorům TSI smysl. Diesel bere pět, dvanáctistovka TSI pět a půl až šest. Tak si kalkulaci udělejte sami, ale reálně bere benzinový motor maximálně o litr na 100 km více.

Navíc u prvních ročníků odcházely spojky a dvouhmotnostní setrvačníky, výrobce byl nucen ho nahradit spolehlivějším pevným (jde to předělat i zpětně za asi patnáct tisíc korun, a to si připočtěte jako první nezbytnou investici). A pak je tu ono rizikové chlazení, kdy se zalepí vodní pumpa kvůli špatné chladící kapalině a motor se uvaří. Nevíme, kolik motorů to postihlo, ale podle zkušeností servisů to rozhodně není vzácný úkaz. Prasklé vložky válců jsou asi nejznámějším důsledkem uvařeného motoru. A už jsme zmínili, že naftovým Fabiím po čase začnou skučet převodovky? Tohle je motor, který je lepší nemít. Pokud toho najedete hodně, třeba 40 000 km za rok, kupte si raději Octavii nebo Rapida s motorem 1.6 TDI.

Není toho moc, čím by Fabie majitele trápily. Spolehlivému motoru 1.2 TSI akorát kuny žerou kabely, nejčastěji od lambda sondy, tak se pokuste nějakým způsobem proti tomu zařídit. A bohužel Fabie zase reznou, hlavně kolem lampičky RZ na pátých dveřích. Výrobce byl nucen dokonce lampičku s klasickou žárovkou předělat na studenou LED. Tohle by mělo být asi první místo, na které se před koupí zaměříte. Je na to ještě záruka.

Jinak se ale s Fabiemi zatím nic neděje. Ano, klepou občas tyčky stabilizátoru a některým hučí zadní bubny a podobně, ale jednoduchá technika a dostupnost dílů a servisů dělá z Fabie opravdu atraktivní koupi. Tohle je zkrátka výborné lidové auto, na které všechno seženete a spoustu věcí si pak po záruce uděláte sami. Asi nejdůležitější zprávou ale je, že pokud se vyhnete vyloženě rizikovým kombinacím (1.4 TDI, navíc s DSG), vlastně se nemáte čeho bát. Jen před koupí auto pořádně prověřte. Je to škodovka, a s těmi se u nás vždycky podvádí dost. Nakupujte proto jen u zavedeného prodejce a auto s naprosto transparentní historií. Ideálně takové, které pochází z českého trhu, ať snadno dohledáte jeho minulost.