Test ojetiny: Škoda Fabia II je pořád slušné auto

Když přišla druhá generace Škody Fabia, nemohli jí lidé odpustit kontroverzní design a tříválce pod kapotou. Jenže Fabia nikdy neměla hrát roli stylovky, i když pár vyšňořených verzí se snažila automobilka nabízet. Fabia byl vždycky především nenáročný spotřební přepravník.

Protože se jedná a jednalo o jedno z nejprodávanějších aut u nás, trh ojetin je velmi dobře zásoben. Vlastně ani není moc důvodů tohle auto hledat za hranicemi a přivážet si rizikové kusy bez historie. U nás se fabií prodaly mraky. Leda byste chtěli vzácné verze, například šestnáctistovku s automatem, kterých je v Česku málo.

Je ale důležité si uvědomit, že nejstarším fabiím už je přes dvanáct let a prostě už budou vykazovat stopy opotřebení. Pokud ale budete pečlivě vybírat, dá se stále i mezi těmi staršími koupit slušný kus, který kromě trochu pečlivější údržby nebude nic navíc potřebovat. Koroze ještě není takový strašák, i když už nějaká auta reznout začínají.

Jako příklad nám poslouží krátká verze Fabie II, kterou jsme si půjčili na test v Auto ESA. Vůz z roku 2010 měl pod kapotou žádanou benzinovou čtrnáctistovku a prozatím ujel jen 62 000 km. Prodejce za něj chtěl v době testu 150 000 Kč.

Velmi širokou nabídku ojetin prozrazuje i inzerentní server sauto.cz. Odhadem je aktuálně v nabídce skoro patnáct set ojetých fabií druhé generace. Nejlevnější už začínají pod 50 000 Kč. Za zhruba 70 tisíc koupíte chudě vybavený tříválec 1.2 HTP s nízkým nájezdem do 100 000 km. V nabídce drtivě převažuje benzin, dieselů je jen něco málo přes tři stovky. V inzerátech je také více kombíků než krátkých verzí.

Atmosférické benzinové čtrnáctistovky začínají pod 70 tisíci za hodně ojeté kusy. Do 100 000 km už má najeto jen pár desítek inzerovaných aut a na slušnou Fabii s motorem 1.4 16V budete pořád potřebovat přes sto tisíc korun. Naprostou vzácností je pak verze 1.6 16V s automatickou převodovkou, kterých je u nás na prodej jen pár kusů a pod 100 tisíc už několik let nepadají.

Od Fabie by nikdo neměl očekávat nějaké dynamické vlastnosti, snad s výjimkou verze RS s motorem 1.4 TSI o výkonu 132 kW. Tohle je přece jen hlavně pohodlné a praktické auto, které takovou roli plní velmi dobře. I v krátké verzi je dost místa, a pokud si řidič hned nepoloží sedačku, i za něj si sedne dospělý bez problémů. Ve fotogalerii můžete vidět, že i za mnou (měřím 180 cm) je ve Fabii dost místa, když mám sedačku nastavenou správně tak, jak by se mělo v autě za volantem sedět.

Pokud někdo potřebuje kufr, určitě udělá lépe volbou kombíku, ale považuji za důležité zdůraznit, že očekávané narození potomka ještě není důvod k tomu, abyste hned kupovali kloubový Ikarus s přívěsným vozíkem. Pak totiž jen začnete v autě vozit zbytečné krámy. Například jeden kamarád. Pořídil si vůz Superb Combi, protože se jim mělo narodit první děcko.

A co myslíte, že pak při víkendových výletech s rodinou vozil? Nafukovacího žraloka k bazénu. V nafouknutém stavu. A divil se, že je mu i Superb Combi malý. Teď má tuším VW Multivan... Naše rodina měla vždycky skromnější nároky a vše jsme odvozili krátkou Fabií II i s kočárkem. Stačí s sebou na víkend u vody nebrat nafukovací žraloky, gymnastický balón a modelové kolejiště.

Vy se ale asi ptáte, který motor je do Fabie nejlepší a kterému je lepší se vyhnout. Jestli chcete opravdu nejlepší a nejméně rizikový motor, hledejte Fabii právě s tím motorem, který jsme testovali. Šestnáctiventilová čtrnáctistovka je to nejlepší, co v tomhle autě můžete mít.

Standardně má Fabia pevný servisní interval 15 000 km nebo jeden rok, který provozovatelé víceméně dodržovali, takže vyloženě zanedbaný tenhle motor nebývá. Jedinou servisní nutností je výměna řemenů ventilových rozvodů, toto je jediný takový benzinový motor ve Fabii (ostatní mají řetězy). Interval je 10 let nebo 150 000 km, ale jestli kupujete auto, u kterého nejsou servisní historie, a hlavně kilometrový nájezd snadno ověřitelné, raději vyměňte rozvody preventivně. Bude to stát kolem deseti tisíc, ale máte pak klid.

Tahle čtrnáctistovka jinak jede příjemně a na krátkou Fabii, která nejezdí v plném obsazení, naprosto stačí. Na dálnici to samozřejmě není pohon, se kterým byste si mohli vybudovat respekt v levém pruhu, ale pokud nebudete motoru „stát na krku“, dlouhodobě si zajezdíte za šest litrů na 100 km. Tenhle motor byl tak oblíbený, že ve Fabii vydržel až do jejího konce, když už se prodával modernější downsizovaný motor 1.2 TSI.

Navzdory hospodským pověrám není úplnou katastrofou ani modernizovaná dvanáctiventilová verze tříválce 1.2 HTP. Motor plnící normu Euro 5 měl vylepšený katalyzátor a už nedocházelo k jeho vypalování při dálničním kalupu. A také motoru skokově nerostla na dálnici spotřeba, takže se dá dlouhodobě jezdit za šest na sto. Na cesty mezi vesnicemi je to slušný pohon, ale pozor na rozvodový řetěz. Některým už začal chrastit, ale sada dílů stojí do pěti tisíc, což není nic hrozného. Od věci tedy nebude ani preventivní výměna.

Rozporuplné zkušenosti jsou s motorem 1.6 16V. Některým lidem bere olej a vytahal se jim rozvodový řetěz, ale to se týká především verzí s manuálem. Osobně mám s verzí s měničovým automatem Aisin dobré zkušenosti a po nějakých 120 000 km nám tahle automatická Fabia v rodině nebere ani deci oleje mezi ročními intervaly a automat funguje, jak má. Se spotřebou je to horší, ale nějakých 8,5 litru na 100 km není na většinou městský provoz nic hrozného. Při delších cestách mimo město jezdí auto i díky dlouhé šestce (manuál má jen pěti rychlostí) zhruba za sedm litrů.

Motor 1.2 TSI byl nejprve zdrojem problémů, ale automobilka v červnu 2011 zavedla do výroby pevnější rozvodový řetěz a od druhé poloviny roku 2011 už by tenhle motor zlobit neměl. Navíc i starší provedení jde přestavit na širší a odolnější řetěz. Berte ale manuál, dvouspojka 7DSG je po letech drahé strašidlo. Jestli nechcete řadit, budete muset hledat právě starší šestnáctistovku s klasickým automatem Aisin. V něm je jen potřeba každých 60 000 km vyměnit olej.

Poslední benzinovou verzí je provedení RS. To mělo motor 1.4 TSI TwinCharger s turbem a kompresorem a vždy dvouspojku DSG. Jako nová byla tahle Fabia velmi zajímavé auto, ale na trhu ojetin to může být past. Hledejte jen kusy s naprosto transparentní historií, ale počítejte s tím, že levné na provoz a údržbu tohle auto nebude.

S diesely je to těžké. Jejich konstrukce je přece jen složitější a v ojeté Fabii pod 100 000 korun možná budou ta rizika zbytečně velká. Ruku na srdce, kdo z kupujících ojetiny je tak bohatý, aby se mohl na prvním servisu Fabie vydat za třicet až padesát tisíc?

Vyhněte se tříválci 1.2 TDI, který se prodával hlavně v Německu jako „ekologická“ verze. Nejede, má úzké spektrum použitelných otáček a opravy jsou drahé. Reálně bere stejných pět až šest litrů jako ostatní diesely. Motor 1.4 TDI je příšerné chrochtadlo a těžko dnes seženete nějaký, který bude v dobrém stavu. Extrémně rizikové jsou importy s filtrem pevných částic. Ty nechtějte ani zadarmo.

Motor 1.9 TDI je léty ověřený, a pokud nemá filtr pevných částic (verze BSW), bude to solidní pohon. Některé fabie z Německa a dalších západoevropských zemí ale částicový filtr mít mohly i s tímto motorem, poznáte je podle kódu motoru BLS. Ty nebrat! Otázkou ale je, jestli by vážně nebylo bezpečnější koupit benzinovou verzi, která bude stát na údržbě méně. Komu totiž motor 1.9 TDI ve Fabii funguje, nemá moc důvodů ji prodávat.

Modernější motor 1.6 TDI se vstřikováním common-rail je kultivovanější a dynamicky schopný, ale rizika spojená s filtrem pevných částic, vstřikováním a zlobivým EGR ventilem za to asi nestojí. Navíc takové fabie klidně budou mít už po pěti letech najeto dvě stě tisíc. Je to na vás, ale já osobně bych se dieselu ve Fabii bál.

Slabším místem modelu Fabia II jsou mechanické převodovky, ze kterých rád uniká olej. Prověřte proto spodek auta, zde nikde nic neteče. Podvozek zpravidla drží, maximálně budou klepat tyčky stabilizátoru (stovková záležitost) a vrzat horní uložení předních tlumičů. Originální výfuk vydrží dlouho. Pokud se někde začne objevovat koroze, tak v přední části prahů a pak na pátých dveřích kolem lampiček osvětlení SPZ, které u vozů bez denního svícení topí do soli a vlhkosti po celý den.

I po letech je Škoda Fabia druhé generace pořád dobré a praktické auto. Není to žádný krasavec, ale vzhled pařezu na funkci vliv nemá. Na svou velikost je to vlastně prostorné a dobře využitelné auto, na které se dá sehnat plno dílů relativně levně. Motor si vyberte podle potřeby  – doporučuji benzinovou čtrnáctistovku, neboť postačí na všechno a snese i delší cestu po dálnici. Hlavní ale bude vybrat dobrý kus, čímž mám na mysli auto s naprosto transparentní historií a ideálně českého původu. Je to škodovka a s těmi se vždycky podvádělo „o sto šest“. Prakticky každý pochybný import bez dokumentace bude stočený minimálně o sto tisíc dolů.