Test ojetiny: Seat Leon 1.2 TSI je spolehlivý základ

Co vlastně člověk k tomu, aby se někam autem dopravil, potřebuje? Asi by to chtělo motor a čtyři kola. Když ale vynecháme ty základní technické předpoklady, které definují osobní automobil v souladu s technickými požadavky platné vyhlášky (osvětlení vozu a podobně), co všechno ještě musíme v autě mít?

Dnes jsme si zvykli na klimatizaci, centrální zamykání, elektrická okna a zrcátka a aspoň nějaké slušné rádio a palubní počítač. A potřebujeme nutně něco navíc? Kdo odpověděl, že tohle všechno mu stačí a nic víc v autě nechce, tak tady mu představujeme ojetinu, která ho plně uspokojí: Seat Leon v základní výbavě, jak se prodával přesně v té specifikaci „cena již od…“.

No, ona je to přesněji výbava Reference v základu tehdy za 315 tisíc Kč, která měla navíc klimatizaci, multifunkční volant a rádio s USB portem (a pár dalších detailů), protože ceníkový základ Basis se bez klimatizace snad u žádného dealera nikdy neobjevil. Mimochodem, kdyby vás to zajímalo, tak dnes stojí základní Leon půl milionu.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Seat Leon ve verzi hatchback s motorem 1.2 TSI a pětistupňovou manuální převodovkou. Leon v prakticky základní prodávané výbavě byl z roku 2016, v době testu měl najeto přes 107 000 km a prodejce za něj chtěl 215 000 Kč.

V aktuální nabídce na inzertním portálu Sauto.cz je zhruba 300 inzerátů na Seat Leon třetí generace. Nejlevnější kusy se dají koupit za méně než 150 tisíc Kč. V inzerátech převažují benzinové verze, a to poměrně výrazně. Dieselů je zhruba 70, najdete i pár verzí na CNG. Plynové Leony stojí od 220 tisíc korun.

Poměrně dost aut v inzerátech má také automat (aktuálně zhruba 60 kusů), čtyřkolek je málo (ani ne dvacet a stojí od 250 tisíc Kč). Z karosářských verzí je mírná převaha kombíků. Jinak rozpočet 200 000 Kč by vám měl zajistit slušného Leona s motorem 1.2 TSI a nájezdem do 100 000 km. Za čtvrt milionu bude pěkně vybavené auto s nízkým nájezdem. Na žádaný motor 1.4 TSI s nízkým nájezdem si ale připravte tak 300 tisíc korun. Sportovní verze Cupra stojí od 400 tisíc.

A jak si Leon třetí generace stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Seat Leon třetí generace po technické stránce nabízí srovnatelnou kvalitu, podobnou prostornost a zpracování interiéru jako Golf a Octavia. Od svých koncernových sourozenců se Leon odlišuje emotivnějším designem. Dávají mu přednost zákazníci, kterým Golf připadá nudný a Octavia příliš dlouhá. V nabídce mírně převažují hatchbacky nad kombíky a benzinové verze nad naftovými. Sportovně orientovaní zákazníci volí motorizace 1.8 TSI 132 kW nebo 2.0 TDI 135 kW. Kromě zajímavého výkonu nabízí tyto modely také sofistikovanější víceprvkovou zadní nápravu, která přináší více stability v rychlých zatáčkách.“

Když přišel Leon na trh, bylo to nejlevnější auto segmentu C na platformě MQB. Zatímco Octavia začínala u 334 900 Kč a Golf u 339 900 Kč, tak Seat Leon se jako jediný vešel pod 300 tisíc. Přesně stál 299 900 Kč v základní výbavě se základním motorem. A dá se říci, že přesně takové auto teď máme před sebou. Tohle je zřejmě ten nejzákladnější Leon, který šel koupit. Prakticky se totiž verze Basis u dealerů neobjevovala, minimum byla verze Reference s klimatizací a dalšími detaily. Prodejci je pak často v akci nabízeli za těch tři sta tisíc.

Dnes už jsou i na našem trhu v segmentu C taková auta vzácností, protože zákazníci si připlácejí aspoň za nějaké vylepšující pakety. Testovaný Leon tak měl plastový volant, plastové výplně dveří a vzadu „švihadla“, ale pokud jde o funkci, tak to jeho schopnosti nijak nesnižuje. A už mnohokrát jsme si řekli, že u ojetiny platí, že co není na palubě, to se nemůže rozbít.

Jelikož Leon kopíruje vlastně všechna auta na modulární koncernové platformě, je dostatečně prostorný a má velice široké možnosti nastavení sedačky a volantu, takže si v něm řidič najde přesně tu správnou polohu za volantem. S autem se pak jezdí příjemně a ergonomie je opravdu dobře zvládnutá.

Motor 1.2 TSI stačí i v tom základním provedení o výkonu 86 koní, protože holý Leon bez zbytečností, jako je střešní okno a další nesmysly, váží ani ne 1 200 kg. Samozřejmě ta silnější verze motoru 1.2 TSI (nejprve 105, později 110 k) je o něco přesvědčivější. Pětistupňový manuál pak pobere všechno, a pokud jste klidnější řidič, bude vám tohle auto naprosto vyhovovat. Spotřeba se pak dá s přehledem držet u 5,5 l na 100 km. Silnější model měl šestikvalt, ale tam už šestka padesátku v obci nepobere. Stejně není zdravé tyhle motory podtáčet.

Osobně se nemůžu zbavit dojmu, že vedle těchto malých benzinových motorů diesely 1.6 TDI vůbec nedávají smysl. V reálném provozu se spotřeba liší maximálně tak o litr na 100 km a benzinový motor je prostě řidičsky příjemnější a komfortnější. Jediné, co bych dokázal odsouhlasit, je možnost příplatku za pohon všech kol, který se jinak k základním benzinovým motorům nenabízel, k dieselu 1.6 TDI ale ano. Pokud ale čtyřkolku nepotřebujete, vážně nevím, proč si kupovat diesel na roční nájezdy pod 30 000 km.

Jelikož koncern Volkswagen udělil Seatu stejnou roli sociální budgetové značky jako škodovce, musel se Leon v těch civilních verzích obejít bez luxusních prvků výbavy a techniky. Možná to nepůsobilo moc vábně v prospektu nových aut, ale teď na trhu ojetin je to vlastně bonus. Technika je opravdu jednoduchá, levná na údržbu a vlastně velmi spolehlivá.

Stejně jako u Octavie tak u všech motorizací s předním pohonem a výkonem do 110 kW včetně najdete vzadu jednoduchou vlečenou nápravu, u které opravdu nebudete muset řešit nic, jen zhruba jednou za 200 000 km tlumiče a pružiny. Navíc díky kratšímu rozvoru je Leon o něco mrštnější než Octavia, i když pocitově možná na běžné silnici o trochu víc drncá. Pokud si ale nedáte na auto nesmyslně velká kola s nízkoprofilovými pneumatikami, je komfort jízdy akceptovatelný.

Údržbu zjednodušuje také mnoho společných dílů napříč celým koncernem, celková povědomost servisů s touto technikou, a hlavně velmi slušná spolehlivost. Příklady služebních Octavií s třistatisícovými nájezdy a jen základním servisem dokazují, že tahle obyčejná auta na platformě MQB se povedla a krom běžné údržby a sem tam nějaké drobnosti nechtějí nic navíc. A platí to i pro Leon.

Z benzinových motorů tak můžeme doporučit prakticky všechny verze jednotek 1.2 TSI a 1.4 TSI generace EA 211. Samozřejmě záleží na vašem rozpočtu, ale pokud můžete, chtějte 1.2 TSI o výkonu 81 kW (verze CYVB, prodej od března 2013). Ten jede pěkně, žere málo a nezlobí. Motor 1.4 TSI lze doporučit v jakékoli verzi, i když provedení se systémem vypínání válců (výkon 110 kW, prodej od dubna 2014) bychom nechali být, protože je to naprosto zbytečná složitost a komplikace bez reálného přínosu pro spotřebu paliva.

Případy extrémní spotřeby oleje u vadné série motoru 1.4 TSI a vadná montáž nastavovače vačkové hřídele u 1.2 TSI se podařilo vyřešit v zárukách, takže pokud má za sebou auto pravidelný značkový servis, nemělo by být už postižené. Nejlepší bude zavolat do značkového servisu a podle VIN kupovaného auta se zeptat, jestli se ho takový problém může týkat a zda byl řešený.

U obou motorů TSI doporučujeme tankování aditivovaného paliva, klidně s vyšším oktanovým číslem. Určitě přejděte na konzervativní servisní plán s výměnami oleje po roce nebo maximálně po 15 000 km. Svíčky měňte raději po 45 000 km (a jen za schválený typ, žádné experimenty!), včas měňte všechny filtry.

U těchto základních motorizací se vyhněte automatické převodovce. Sedmistupňové DSG v těchto aplikacích není z dlouhodobého hlediska moc spolehlivé řešení, navíc vyžaduje po letech a kilometrech drahý servis. K tomu všemu se jeho charakteristika pro městský provoz moc nehodí, takže jestli nechcete řadit, buď si kupte verzi s „větším“ DSG (pro motory s točivým momentem nad 250 Nm, například 2.0 TDI nebo 2.0 TSI), ale ideálně úplně jiné auto, která má automat s klasickým hydrodynamickým měničem. Nebo s jiným řešením převodovky (třeba hybrid od Toyoty).

Když už „suché“ 7DSG musíte mít, tak nechte v diagnostice ověřit stav spojek (nová sada stojí zhruba 18 000 Kč) a do 100 000 km nechte vyměnit olej jak v ozubeném soukolí, tak i v mechatronice. Jsou to dvě náplně. Životnosti převodovky to prospěje, ale stejně tu sadu spojek budete muset někdy udělat. Pokud tohle nikdo během posledních 50 000 km nedělal, nechte takový servis se spojkami a oleji udělat najednou jako prevenci.

Motor 1.8 TSI je tak trochu zbytečnost, i když samozřejmě třeba verze XPerience může mít něco do sebe. Osobně bych ale za ty peníze raději rovnou vzal „plnotučnou“ Cupru, která má opravdu výraznou dynamickou převahu, zatímco 1.8 TSI se v reálném provozu od silnějších verzí motoru 1.4 TSI moc neliší.

Diesel 1.6 TDI jsme si přiblížili v testu ojetého Leonu před rokem, tak jen připomeneme základní věci. S manuálem má jednoduchý pevný setrvačník a celkově je to slušný motor, který pohřbí jen zanedbaný servis, špatné palivo a necitlivý uživatel.

Zvedněte kapotu, a jestli má auto černou nádobku chladicí kapaliny, ruce pryč. Po kilometrech bývají také dost zanesené vstřikovače (za to může hlavně nekvalitní nafta) a je otázka, co s motorem udělají natažené třicetitisícové intervaly, na které většina bývalých služebáků a aut z operativních leasingů jezdí. Jestli ročně najedete třeba 30 000 km, tak proč ne, ale na nájezdy do 20 000 km bych koupil raději benzinový motor.

Diesel 2.0 TDI sice jede hezky, ale se stářím a kilometry to také nebude žádný levný zázrak. Jeho smysl je snad jen tehdy, pokud za každou cenu chcete Leon a musíte mít automat. DSG dodávané k tomuto motoru má spojky v oleji (náplň se musí po 60 000 km vyměnit) a je při popojíždění příjemnější než „malé“ DSG se suchými spojkami dodávané k motorům s momentem do 250 Nm včetně.

Celkově ale skromně vybavené Leony s jednoduchou technikou nemají nějaká vyloženě slabá místa. Když auto nemá složitou zadní nápravu a adaptivní tlumiče (s cenou 10 000 Kč za kus), řešíte jen běžné věci ve zcela standardních cenových relacích. Podvozek je opravdu trvanlivý, budete se potýkat maximálně s klepajícími tyčkami stabilizátoru, což je taková klasika z českých silnic. Brzdy vydrží v závislosti na stylu jízdy klidně 100 000 km, ale to je spíše budete měnit kvůli korozi.

Karoserie je kvalitní, nerezne ani po vysokých nájezdech u hodně vytěžovaných kusů a palubní elektronika obvykle nezlobí. Občasné šotky dotykového infotainmentu obvykle vyřeší reset auta, opakující se potíže napraví až přehrání softwaru. Stav, kdy nefunguje čtečka USB, ovladače oken či zámky, jsou spíše náhodné vady jednotlivých kusů. Leon je prostě slušný a spolehlivý.

Už jsme si to řekli u nedávno testované Octavie 1.2 TSI, že k běžnému životu člověk nic moc víc nepotřebuje. Dnes už i v těchto autech dostanete klimatizaci, centrální zamykání a takové ty nezbytnosti, bez kterých se žije špatně. Vše ostatní jsou už rozmazlující zbytečnosti. Jistě, zrovna teď v minus patnácti stupních by se vyhřívané sedačky hodily, ale těch pár týdnů v roce to člověk přežije. Pokud tedy nutně nepotřebujete Octavii a její gigantický kufr na každodenní transport ledniček a nafukovacích žraloků, kupte si klidně takovýto obyčejný Leon. Je to stejně dobré a spolehlivé auto.