Článek
Moderní peugeoty jsou zase dobrá auta. Slušně jezdí, zlepšila se kvalita a spolehlivost a jejich diesely patří mezi to nejlepší na trhu. Už jsme si v testech ojetin představili malou městskou 208, která se ukázala v dobrém světle, teď přišel čas na konkurenta Golfu a domácí Octavie, model 308 druhé generace.
U nás to měla (a stále má) tahle 308 těžké, protože když už někdo zůstává u konzervativního hatchbacku a nechce do módního SUV či crossoveru, chce také konzervativní auto. A i když je Peugeot 308 klasický pětidveřový hatchback a kombi jako třeba Focus, Golf či i30, několik jeho podivností potenciální zákazníky odrazuje. Ano, řeč je o tom malém volantu.
Jako příklad ojetiny nám poslouží stříbrný hatchback s motorem 1.6 HDI o výkonu 88 kW a s šestistupňovou manuální převodovkou, který jsme si na test půjčili v Auto ESA. Vůz z roku 2016 prozatím ujel 42 000 km a prodejce za něj chtěl v době testu 220 000 Kč.
Testovaný Peugeot 308 1.6 HDI měl zatím najeto jen něco málo přes 42 000 km. Na trhu je ale poměrně málo aut tohoto typu. Pozor na neprověřené importy s vysokými nájezdy!
Druhá generace Peugeotu 308 je s námi už od září 2013, ale inzeráty ojetin ještě nejsou přeplněné. Aktuálně je v nabídce na serveru sauto.cz něco přes 300 třistaosmiček s tím, že se do nich ještě míchají doprodávané kombíky předchozí první generace. Nejlevnější modely Peugeot 308 druhé generace začínají už pod 160 000 Kč.
Na trhu ojetin zatím menší výběr
Za to ale koupíte hodně ojetá auta, většinou mají najeto kolem 200 tisíc kilometrů. Pokud ovšem chcete kus s nájezdem do 50 000 km, připravte si na něj minimálně 250 tisíc korun. Na slušně vybavená auta pak stále budete potřebovat tři sta tisíc, mladá auta v záruce se pod 350 tisíc sehnat nedají. To už je snad lepší si koupit úplně novou skladovku.
Ale zpátky k testovanému autu. Když přišla druhá generace Peugeotu 308 na trh, byl to dobrý signál, že se po letech bídy, děsu, mizérie a utrpení zase někdo rozhodl u Peugeotu vyrábět normální dobrá auta. Tahle 308 skutečně jezdí o poznání lépe a řidič si tu nepřipadá jako někdo, kdo již splnil svůj reprodukční potenciál a nyní pouze znuděně čeká na smrt.
Tahle 308 je mrštná a na kvalitní silnici jezdí opravdu dobře. I malá 208 ukázala, že se Peugeot vrátil k tradici dobrých aut, kterou opustil někdy v polovině 90. let. Přesto dodnes nedokážu pochopit, kdo u všech čertů mohl dovolit poslat do sériové výroby ten mrňavý neergonomický volant.
Vám se tohle řešení líbí? Osobně ten prťavý volant (a koncentraci hlavních ovládacích prvků do dotykového infotainmentu) považuji za vlastně jediný důvod, proč bych si moderní Peugeot nikdy nekoupil. Techniku mají přitom dobrou a spolehlivou
Na ten by si však i člověk zvykl, ale na co si nezvykne nikdo, je nelogické vnucování otravných dotykových displejů na ovládání všeho. Budiš dobrou zprávou, že aspoň klasický otočný ovladač hlasitosti tu zůstal, ale abyste si přenastavili klimatizaci, musíte se proklikávat obrazovkou infotainmentu.
A to není bezpečné, protože musíte koukat někam do palubní desky a ne na silnici. Aspoň tedy, že se vnitřní okruh klimatizace zapíná samostatně tlačítkem, takže když se před vámi vynoří vydechlý diesel plnící od pohledu tak normu Euro -14, nemusíte panikařit a s návodem k obsluze hledat v dotykovém infotainmentu potřebnou funkci.
Peugeot 308 druhé generace jezdí dobře. Jen na horší silnici vynikne tvrdší naladění podvozku a záď poskakuje víc než je zdrávo
Tyhle ergonomické výstřelky sice dělají z Peugeotu originální auto, ale zase mu, podle mého názoru, ubírají potenciální klientelu. Já bych si prostě jen kvůli tomu volantu a dotykovému displeji jinak velmi slušnou 308 nekoupil. Technika a skladba motorizací totiž špatná vážně není, jak si hned ukážeme.
Žádné velké přešlapy pod kapotou
Atmosférický tříválec 1,2 l prodávaný do března 2017 vás asi moc zajímat nebude, i když je to jednoduchý a spolehlivý motor. Ten sotva stačí na malou 208, v 308 se vysloveně trápí. Přeplňovaný tříválec 1,2 l je zatím slušný, a pokud jej neumučíte nekvalitním palivem a oddalovaným olejovým servisem, měl by vydržet. Svým způsobem to samé platí i pro čtyřválec 1.6 THP, který dostal s přechodem na normu Euro 6 vylepšené písty a už to není takové strašidlo jako dřív. Přesto kupujte opatrně, tyhle motory měly velký problém jednak s karbonováním, ale i s natahováním rozvodového řetězu a v neposlední řadě s vyšší spotřebou oleje.
Doporučený interval výměny oleje až po 25 000 km rozhodně zkraťte. U tříválců na maximálně 15 000 km nebo jeden rok, u motoru 1.6 THP na 10 000 km. Svíčky měňte maximálně po 45 000 km. A u motorů s přeplňováním a přímým vstřikem si k tomu přidejte ještě jednu nutnost: tankování aditivovaného benzinu s vyšším oktanovým číslem.
Tohle všechno ale možná případné zájemce o zážehovou verzi odradí a budou hledat diesel, kterých je v inzerátech dvakrát tolik. Možností je několik verzí motoru 1.6 HDI, kterou v září 2017 začal nahrazovat nový motor 1.5 BlueHDI. Případně můžete sáhnout po dvoulitru HDI.
Tohle je dobrý motor. Jednotka 1.6 HDI vyrostla do spolehlivosti. Je tichá, pružná, umí být úsporná, a pokud ji nezabijete oddalovaným servisem a špatným palivem, dojede na Měsíc a zase zpátky. Zazlobit mohou spíše emisní složitosti po vysokých nájezdech
Naše testovačka měla verzi BlueHDI 120 s šestistupňovým manuálem, volitelně můžete mít i klasický automat s měničem točivého momentu (to je rozhodně dobrá volba a v ojetině nebude měničový automat nikdy takové strašidlo jako dvouspojka). Mechanický základ motoru 1.6 HDI patří nyní k tomu nejlepšímu, co lze na trhu pořídit. Ovšem uživatelé (snad se nedá ani říci majitelé) aut motoru zrovna dvakrát nepomáhají oddalováním olejových intervalů.
Motor slušný, ale „dodělej doma“
Pohled na měrku oleje ukazuje, že testované auto by už nový olej potřebovalo jako sůl; 30 000 km na jednu náplň je pro tenhle jinak dobrý motor vražedný interval. Nepomáhá tomu ani nevhodně tvarovaná olejová vana se zapuštěným výpustním šroubem, neboť celá stará náplň pak nejde kompletně vypustit. Servisy se dost flákají, starou náplň neodsají a v motoru se pak hromadí kaly ze zdegradovaného oleje, které ihned kontaminují novou olejovou náplň a po čase umí napáchat velké škody.
Tohle je ta diskutovaná olejová vana. Zapuštěný šroub způsobuje, že se v ní drží kaly ze zdegradovaného oleje. Nechte ji upravit tak, aby šel všechen olej vypustit. Pak v motoru vydrží třeba 20 000 km. Takhle musíte měnit olej každých 10 tisíc nejpozději
Nechte si u specialisty (dělají to i některé autorizované servisy Peugeot a Citroën) upravit olejovou vanu tak, aby šroub koukal ven. Pak by snad šlo přimhouřit oko nad tím, pokud budete jezdit pro nový olej až po 20 000 km nebo jednom roce. My doporučujeme 15 000 km, v motoru je jen 3,75 litru oleje, což vás finančně nepoloží.
Diskutovanou problematikou je regulace emisí. Peugeot (a Citroën) používají s normou Euro 6 u tohoto motoru komplikovanou kombinaci dvou aditiv. Jedno pro zrychlení regenerace filtru pevných částic a pak ještě dnes už povinné AdBlue. Kontrolky vám řeknou, kdy je potřeba hladinu doplnit, ale doplňování regeneračního aditiva obvykle stačí v rámci servisních prohlídek.
Nádržka na AdBlue je trochu na ráně, ale zatím se s tímto systémem vyskytují potíže spíše sporadicky. Otázkou je, co to začne všechno dělat, až bude mít auto najeto 300 tisíc a na údržbu budou majitelé kašlat
Životnost filtru pevných částic je kolem 200 000 km a nový na tenhle motor stojí asi 17 tisíc. Ano, je to hodně a budete to muset řešit, zejména pokud si kupujete kus s vyšším nájezdem. Ale chcete diesel, který jezdí za pět litrů, a ne benzin, který jezdí za šest a půl, tak si prostě spočítejte, jestli se vám to vyplatí. Nápověda: na každých 100 km vás bude palivo do benzinové verze stát o asi 50 korun víc.
U testovačky mě potkala taková malá kuriozita. Při jednom předjíždění, když se motor na plný plyn na trojku vytočil někam za 3 000 otáček, spadlo auto do nouzového režimu (to potěší). Po zastavení a vypnutí a opětovném nastartování sice omezení výkonu zmizelo, ale zůstala dál svítit kontrolka motoru.
Protože jsem zrovna jel za naším dvorním mechanikem Petrem Dorotovičem do Kolína (pomáhá nám hlavně s ojetými bavoráky), tak jsme se na to podívali přes diagnostiku. Rychlý test ukázal chybu P2563, což je problém s ovládáním regulace tlaku turba. Nové turbodmychadlo se tak snad kupovat nemusí, často to totiž bývá jen problém s měničem tlaku turba. A to je díl za asi šest stovek. Jen je k němu horší přístup.
Motor 2.0 HDI je do Peugeotu 308 už docela luxusní pohon, ale třeba v praktickém kombíku SW a s automatem bychom si ho dovedli velmi dobře představit. Na rozdíl od menšího motoru nemá tu podivně tvarovanou olejovou vanu. Mechanika je příkladně spolehlivá u obou. Pokud vám to rozpočet dovolí, bude dvoulitr také dobrá volba.
Každopádně je dobrou zprávou, že dřívější problémy s elektronikou už tady nejsou na takovém denním pořádku. Občas u 308 stávkuje dotykový infotainment (zejména u prvních ročníků v teplotách pod nulou vysloveně zamrzal a nereagoval), ale to je asi tak všechno. Nové moderní peugeoty také nereznou a modelu 308 by se problémy s korozí týkat neměly ani ve vyšším věku a po vysokých nájezdech.
V zahraničí si jen majitelé na fórech různě stěžují na výdrž brzd (tady bude hodně záležet na stylu jízdy) a na bouchání a poskakování zadní nápravy (to je vlastnost a daň za levnější kontrukci s torzní příčkou a tvrdší naladění podvozku).
Celkové hodnocení: Ojetý Peugeot 308 II 1.6 HDI
Žádná katastrofa se nekoná. Druhá generace Peugeotu 308 je velmi dobré auto a docela perspektivní ojetina. Hledejte mladá auta, ideálně českého původu s naprosto jasnou servisní historií. Přistupujte pečlivě k servisu a nebojte se nechat u specialisty upravit tu olejovou vanu motoru 1.6 HDI, jak píšeme výše. Pokud si chcete auto déle nechat, není důvod, aby při základní údržbě nevydrželo mnoho set tisíc kilometrů. Moderní peugeoty vám totiž nezreznou po třech zimách jako Mazda. Jen vám nesmí vadit ten protivný volant a dotykový displej.