Test ojetiny Opel Crossland X: Pozor na stav tříválce

Opel Meriva byl svého času velice oblíbené kompaktní MPV, které umělo na malém půdorysu nabídnout hodně místa a praktičnosti. Poslední Meriva byla velice zajímavé auto, na poměry Opelu s velice svérázným designem a řešením dveří. Automobilka ale MPV Meriva nahradila v roce 2017 modelem Crossland X s módní SUV siluetou.

Stal se tedy z Crosslandu další zbytečný crossover, nebo si alespoň nějaké užitné vlastnosti Merivy ponechal? Hned si ukážeme, že Opel platformu sdílenou s francouzskými značkami dokázal dobře využít, a i přes „terénní“ vzhled umí Crossland X nabídnout slušný vnitřní prostor a praktičnost.

Na trhu je zatím pár let, takže o něm nemůžeme mluvit jako o plnohodnotné ojetině. Ovšem inzeráty se začínají plnit a lidé, kteří potřebují prostorné kompaktní auto s vyvýšenou pozicí za volantem, by mohli v Crosslandu X najít potenciálního kandidáta.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Crossland X se základním atmosférickým tříválcem 1,2 l o výkonu 82 koní a pětistupňovým manuálem. Vůz z roku 2018 ujel už slušnou porci 40 000 km a prodejce za něj chtěl v době testu 280 000 Kč. Aktuálně stojí nový Crossland X se základním motorem 376 tisíc bez akčních slev.

Trh se začíná crossovery Crossland X docela dobře plnit, takže zájemci mají z čeho vybírat. Na inzertním portálu sauto.cz je už skoro 250 nabídek, i když mezi nimi je i dost předváděcích či skladových nových vozů. Skutečných ojetin je tak zhruba padesát.

Ceny začínají u 280 tisíc Kč za základní dvanáctistovku, takže testované auto vlastně patřilo na úplný start nabídky. Dieselů je v inzerátech minimum a jsou to jen nová auta na skladě. Nejlevnější jsou logicky atmosférické dvanáctistovky, verze s turbem a citelně lepší dynamikou startuje až tak u 340 tisíc. Na verzi s automatem potřebujete pořád přes 400 000 Kč.

Vnímání vzhledu auta je věc silně subjektivní a já rozhodně nejsem estét, jehož názor byste měli brát jako mantru. Obecně se mi líbí věci, které se ostatním lidem nelíbí, a zase obráceně. Takže se teď úplně oprostím od toho, jak tohle auto vypadá, a budu se soustředit hlavně na jízdu a techniku.

Na úvod už jsem naznačil příbuznost tohoto Opelu s francouzskými modely koncernu PSA Peugeot 2008 a Citroën C3 Aircross. Ačkoli dnes už Opel do tohoto koncernu patří také, model Crossland X vznikal ještě v době, kdy byl Opel samostatnou značkou v rámci koncernu General Motors. Naznačuje ale, jak budou budoucí Opely vypadat, a hlavně z čeho se budou skládat.

Značka Opel se ale v rámci koncernu PSA nestala jen bezejmennou montovnou konstrukčních zbytků PSA. Ačkoli platformy moderních Opelů budou pocházet od Francouzů, Opel se na jejich vývoji podílí a má třeba vlastní vývoj motorů, převodovek a elektrických systémů pohonu, který naopak budou ve značné míře přebírat francouzské značky.

Opel si také sám ladí podvozek a řízení a (což je jedna z podstatných věcí u tohoto auta), také si připravuje a konstruuje interiéry vlastní ergonomické koncepce. Z mých článků o peugeotech jste asi mohli zaznamenat, že nejsem velký fanoušek rozvržení jejich interiéru s malým volantem. Naopak tradiční, až konzervativní pojetí interiéru v opelech mi vyhovuje.

Celkově mi právě ergonomie v Crosslandu X přijde velmi příjemná a k dokonalosti autu chybí lepší sedačky. Na ty jsem se těšil, protože Opel vždycky sedačky uměl. Ale zřejmě v rámci šetření dostal Crossland X pro základní provedení podivnou lacinou židli, jejíž tvar zřejmě někdo navrhoval podle tělesných proporcí nějakých vyhynulých prehistorických tvorů. Rozhodně ne podle průměrného člověka.

Alespoň že Crossland X nejezdí vůbec špatně. Obratnosti moc nepomáhá vyšší stavba auta s citelnými přesuny váhy, ale řízení je vyváženější a není tak přeposilované a zbrklé jako v peugeotech. Mám dokonce dojem, že je ve volantu více citu. Ačkoli mělo testovací auto ještě obuté zimáky, velice ochotně měnilo směr a překvapilo mne svou agilitou. Až si člověk říká, že takhle slušně odladěný podvozek a řízení marní v téhle kategorii svůj potenciál.

Od základního atmosférického tříválce nelze očekávat dynamické zázraky. Slabý není a třeba na malý Peugeot 208 do města stačí. Ale Crossland X je poměrně velké auto s větším odporem vzduchu, což je znát hlavně na dálnici. Reálně se s tímhle motorem dá jezdit tak do 110 km/h, pak už se autu moc nechce a cokoli nad tím znamená trápení a skokový nárůst spotřeby paliva.

Při běžném příměstském režimu se dá jezdit kolem 5,5 l na 100 km, dálniční provoz znamená spotřebu tak 7,5 l na 100 km. To přeplňovaná verze bude brát stabilně mezi 6 a 7 l na 100 km s výrazně lepší dynamikou a rezervou výkonu.

Ovšem nepřeplňovaný tříválec je spolehlivý a jednoduchý. Má ještě nepřímé vstřikování, což snižuje jeho náročnost na kvalitu paliva. I tak ale lépe funguje na benzin s vyšším oktanovým číslem, za což může vysoká komprese 11,0:1.

Jediným zabijákem tohoto slušného motoru tak může být uživatel, který nejezdí včas do servisu. Servisní interval 25 000 km je prostě moc na motor, který většinu života musí pracovat pod plnou zátěží. Alespoň že předepsaná prohlídka s výměnou oleje je po roce, takže auto, které za rok najede do 15 000 km, by mohlo zrychlené degradaci oleje a riziku zapečení pístních kroužků (a následného vydření válců a nárůstu spotřeby oleje) uniknout.

Zatímco auta u nás s těmito motory provozují povětšinou jen důchodci s nájezdy do 10 000 km za rok (což je pro tento motor rozumný interval pro výměnu pouze 3,25 l oleje), u importů ze zemí, kde se určují daně podle objemu, výkonu a emisí, to může být jinak. Tam může takové auto klidně „nalétat“ 30 000 km za rok. Prověřte tak servisní historii. Alespoň že dřívější problémy s rozpady katalyzátorů a vůlemi ložisek klikové hřídele jsou už dávno vyřešené a Opelů s tímto motorem se již netýkají.

Přeplňovaná verze tříválce 1,2 l má sice mnohem lepší dynamiku, ale také je servisně a provozně náročnější. Předně systém s přímým vstřikováním vyžaduje bezpodmínečně velmi kvalitní palivo s aditivy, aby vstřikovače zůstaly čisté a v motoru se nehromadil karbon.

Motoru 1.2 Turbo také ve velkém praskaly kvůli detonačnímu spalování písty, a i když výrobce postupně přicházel s modifikacemi, nikdy se tohoto rizika zcela nezbavil. Jediným lékem je motor nepodtáčet a tankovat benzin s vyšším oktanovým číslem. Zatímco u atmosférické verze je osmadevadesátka doporučením, zde je naprostou nutností. Při reálně spotřebě okolo šesti litrů by vás snad ani nemělo mrzet, že si u pumpy připlácíte za lepší benzin. Pokud nechcete jezdit pro značkové benziny s aditivy (Verva 100, MaxxMotion 100 a podobné), kupte si vlastní aditivum a dolévejte.

I pro přeplňovanou verzi platí doporučení měnit olej včas, ideálně po 10 000 km. Je totiž náchylnější na ředění oleje benzinem, pokud se neustále couráte na krátkých trasách se studeným motorem. Kontaminace oleje benzinem je riziková hlavně pro životnost rozvodového řemenu, který se „koupe“ v oleji.

S tím souvisí i nutnost dodržování předepsané specifikace oleje dle typu motoru. Neexperimentujte a používejte výhradně ten typ oleje, který výrobce schválil. Případy, kdy se řemen naleptal a praskl, jdou právě na vrub nesprávnému oleji a jeho ředění benzinem.

Servisní intervaly se také liší podle verze a typu a doporučujeme provést následující: před koupí vozů s vyšším nájezdem nechte v odborném servisu ověřit stav rozvodového řemenu a u přeplňovaného motoru změřit kompresní tlaky. Ať máte jistotu, že vás hned nečeká vysoká investice do generálky.

Olej výhradně schválené specifikace měňte po 10 000 km (u atmosférické verze po 15 000 km, pokud jí neustále nestojíte na krku). Svíčky měňte nejpozději po 50 000 km (u turbo verze klidně dříve). A u turbo verze tankujte pouze benzin s vyšším oktanovým číslem a aditivy. Také přeplňovanou verzi pravidelně projíždějte na delší cestě, ať se olej nezředí benzinem.

I Opel Crossland X dostal naftové motory, ale za původním označením 1.6 CDTI se skrývá jednotka 1.6 HDI od PSA. V zásadě je to stejný motor, který známe z peugeotů a citroënů. Je mechanicky spolehlivý, ale pro dlouholetý bezstarostný provoz potřebuje rozumného majitele, který mění olej po 15 000 km nebo jednom roce a tankuje kvalitní naftu. Doporučujeme, po vzoru ostatních modelů, nechat upravit olejovou vanu tak, aby z ní šla vypustit celá stará náplň.

Opel také převzal od PSA celý emisní systém včetně nutnosti kontrolovat aditivum pro zlepšení regenerace filtru pevných částic. Podle servisního plánu se ale hladina kontroluje v servisu po 100 000 km, takže to nemusíte řešit každý rok. Dalším nutným aditivem je AdBlue, u tohoto motoru už povinně. Nádrž na 17 litrů vydrží dle stylu jízdy. Naše doporučení je vynechat verzi s označením ECO, která má delší převody a pocitově hůře jede. Jinde než na dálnici smysl nemá.

Novější motor 1.5 CDTI se do Crosslandu X montuje od července 2018 a ještě je moc nový na to, abychom o něm mohli vyvozovat nějaké závěry. Má jednodušší emisní systém, ovšem také menší nádržku na AdBlue. Zajímavý by mohl být ve verzi 88 kW, kombinované s klasickým měničovým automatem.

Automat se samozřejmě nabízel i k turbo verzi benzinového tříválce a lze takové provedení doporučit, především s ohledem na mizernou přesnost pětistupňového manuálu. Ani šestistupňový manuál není žádný zázrak. V automatu ale každých 60 000 km vyměňte olej, ať slouží. Jinak ještě připomeňme tovární verzi 1.2 na LPG, která má, na rozdíl od konkurence, plnohodnotnou benzinovou nádrž na 45 l a ne ošizenou na 9 l kvůli homologaci . Nádrž na LPG pojme 36 l.

Crossland X možná není tak vzdušný jako předchozí Meriva, ale místa je v něm dost a špatné auto to není. Zamrzí jen několik hodně laciných detailů, především pak opravdu mizerné základní sedačky. Technika je ale slušná s potenciálem dlouholeté spolehlivé služby, pokud se budete o auto alespoň běžným způsobem starat. Teprve až za pár let uvidíme, jak je na tom Crossland X například s antikorozní ochranou, i když soudobé Peugeoty zatím nereznou, takže vyhlídky má dobré. Osobně bych dal Crosslandu přednost před koncepčně shodným Peugeotem či Citroënem díky konzervativnímu interiéru, ale vy si vyberte, co je vám milejší.