Lexus IS F – Někdy prostě potřebujete osmiválec

Modely F patří z řidičského pohledu k tomu nejlepšímu, za co můžete své peníze u Lexusu utratit. Jenže malý model IS už se v této sportovní verzi nevyrábí. Poslední IS F vznikalo na základech druhé generace do roku 2012, od té doby musíte zamířit pro větší modely z nabídky. Možná právě proto bude nejmenší eFko v budoucnu pro sběratele a kupce zajímavé.

Vzhled tehdy ještě nebyl tak extravagantní, jako mívají dnešní modely. Líbí se mi ale ta svalnatost s nafouklými blatníky, většími otvory v nárazníku a čtyřmi velkými koncovkami výfuku (bohužel fungují jen dvě, druhý pár je na ozdobu) vzadu. Přesto se na ty úpravy musíte trochu soustředit, jinak ostré IS klidně splyne s davem. Tedy alespoň do doby, než se probudí mohutný vidlicový osmiválec.

Uvnitř najdete prémiové materiály – velmi kvalitní měkčené plasty, dekor imitující karbonová vlákna a prvotřídní kůži prošitou modrou nití. Právě modrá bývala poznávacím znamením divize F. Lexus vždy vynikal i prvotřídní kvalitou zpracování a najít tady chybu ve slícování by se mi asi nepovedlo. Prémiový audiosystém dodala firma Mark&Levinson. Ostrý model nabízí i lépe tvarovaná sedadla s výbornou boční oporou, kterým bych vytknul jen poměrně krátký sedák. Uvítal bych alespoň možnost jeho prodloužení, aby lépe podepřel stehna.

Také bych udělal hlubší držáky kelímků, protože pokud zkusíte nějaký pořádný odpich na semaforu, asi jejich obsah přemístíte na to krásné čalounění, což by byla trochu škoda. Anebo můžete vozit pití v lahvi, ale ani tu nemáte kam dát. Na dveřích jsou totiž vyklápěcí kapsy na ploché předměty, jako bývaly u aut ze sedmdesátých let. Místo vzadu není nic moc, ale malé prémiové sedany většinou nebyly zamýšleny na častý převoz osob vzadu. Kufr je poměrně malý, dá se otevřít klíčkem či klikou, která ovšem funguje pouze, pokud máte klíček v kapse. Smysl téhle pojistky mi tedy trochu uniká, ale vlastně to asi ničemu nevadí.

Když se ale dunivý osmiválec rozezvučí, přestanou vás všechny tyhle věci zajímat. Motor je neúnavný a se zrychlením pracuje v celém spektru otáček. Když se přehoupne přes 3 600, otevře se sání, zadní část se ještě víc přicucne k asfaltu a vy máte pocit, že se propadáte skrz opěradlo do druhé řady. Sakra, to je snad až moc, ale stačí jen pomyslet na brzdy a už se Brembo zakusuje do kotoučů a poslušně zpomaluje malý nenápadný sedan, abych mohl zase klidněji dýchat a trochu se s tím psychicky srovnat. Podobné zážitky sice znám, ale většinou ze závodních aut nebo supersportů, ne ze sedanů. No dobrá, teď už trochu tuším, co se dá čekat, takže šlapu zase na plyn a nechám osmiválec probíjet se nádherným zvukem přes mé ušní bubínky do hlavy.

Při plném sešlápnutí osmistupňový automat samozřejmě podřadí, ale můžete mu pomoct i manuálně. Doporučuji používat pádla pod volantem, protože páka voliče to sice umožňuje také, ale nelogicky s podřazováním k sobě. V manuálním režimu to ale zůstane na vás a klidně si trapte osmiválec v omezovači, automat prostě nepřeřadí. V jeho režii naopak klidně při pomalé jízdě vrazí do skříně osmičku, nechá otáčky na hodnotě 1 200 a jen tak se loudáte, zatímco motor tichounce brumlá.

Podvozek prvních modelů byl kritizovaný jako příliš tvrdý. Proto jej automobilka přepracovala. Pořád má potlačené náklony v zatáčkách a dobře drží ve zvolené stopě, ale už se vám nepokouší přerazit obratle pokaždé, když přejedete mravence. Ostatně i já si na okresce užívám sílu motoru a jeho nádhernou charakteristiku. Asi si jednou budu muset koupit osmiválec i domů, nějak mi ten můj šestiválec prostě nestačí. Od zmíněného přepracování podvozku už IS F fungovalo i na českých silnicích, i když pořád se mnohem lépe hodilo na dálnice. Tam je to pravý dálkový cruiser.

Jediné, na co si musíte za volantem IS F zvyknout, jsou protivné otázky na pumpách. Když se s řvoucím osmiválcem postavíte ke stojanu vedle nějakého nudného naftového auta, bude mít majitel potřebu posměšně se zeptat, kolik to žere. Relativně slušný udávaný dojezd 650 kilometrů se rozplyne, jakmile začnete na plynový pedál trochu šlapat. V tu chvíli se spotřeba pohybuje kolem 13 litrů a dojezd klesne na 400 kilometrů. Kromě spotřeby mi už trochu vadila jen chybějící funkce trojbliku a horší výhled přes vysoký kufr. Se spolehlivostí na tom Lexus špatně není, ovšem připravte se, že namáhané komponenty odcházejí rychleji kvůli opotřebování. To ovšem k silným autům tak nějak patří.

Jak už jsem psal, nástupce se IS F v třetí generaci nedočkalo. Prý jej nahradilo kupé RC F, a kdo přeci jen potřeboval zadní sedadla, ten stejně raději sáhl po GS F. Dnes ještě ostré IS není youngtimerem, ale jde o potencionálně investiční auto. Pokud jste z nějakého důvodu přejedení představou, že máte BMW M3 nebo Audi RS4, tak by mohl být IS F tím pravým pro vás. Nevidí se tak často, má japonský šmrnc, jeho vzhled ještě není tak kontroverzní jako u novějších Lexusů a seženete ho i za rozumné peníze v rozmezí půl až jeden a čtvrt milionu.