Test ojetiny: Lexus CT200h klidně najede milion kilometrů

Zapomeňte na ojeté diesely. Jestli chcete nejen úsporné, ale také velice spolehlivé auto, právě se na něj díváte. Ano, je to hybrid, ale za chvíli si popíšeme, proč je tahle ojetina ne pouze zajímavou alternativou k dieselům, ale proč je z hlediska provozních nákladů vlastně lepší.

Už je to více než dvacet let, co Toyota začala prodávat svůj hybridní systém. Nejprve se rozšířil v podivných modelech Prius, které svým designem a pojetím spíše potenciální zájemce odpuzovaly. Postupem času se ale hybrid Toyoty dostal i do příbuzných lexusů a dalších modelů značky Toyota, například do civilně se tvářícího Aurisu.

Původně jsme chtěli právě Auris kvůli jeho atraktivnějším cenám a přece jen neutrálnějšímu designu, ale nakonec v Auto ESA, kde si ojetá auta půjčujeme k testům, měli k dispozici jen tento Lexus CT200h. Šlo nám především o tu techniku pod kapotou, takže si tentokrát představíme Lexus, ale základní fakta lze aplikovat i na technicky příbuzný Prius a hybridní Auris. I servisní plán je pro tyto vozy prakticky totožný.

Lexus CT200h se začal prodávat v březnu 2011 a v roce 2014 prodělal facelift. Aktuálně se prodává již druhý facelift a ceny začínají na 750 000 Kč. Malý Lexus ale prozatím čeká na nástupce s technikou nové hybridní Toyoty Corolla. Vypadá to ale, že asi nebude, neboť značka se soustředí na crossovery a SUV.

Testovaný vůz zapůjčený v Auto ESA je z roku 2015 a v době testu měl najeto 133 500 km (ano, někdo s tímto autem najezdil přes 30 000 km za rok). Za auto s prakticky úplnou výbavou chtěl prodejce v době testu 345 000 Kč, což je ale stále spíše v dolní části cenového spektra, když se podíváme do aktuálních inzerátů.

Speciálně Lexusů CT200h na našem trhu moc není a na inzerentním serveru sauto.cz jich aktuálně v nabídce najdeme 11. Ceny začínají u tří set tisíc, což ukazuje, že se hodnota těchto vozů drží docela vysoko. Má to několik důvodů a jedním je i zájem o hybridní ojetiny na západ od našich hranic, zejména kvůli výhodnějším daním z provozu v souvislosti s velmi nízkými tabulkovými emisemi. Ano, hybridní ojetiny mizí z našeho trhu za hranice.

Prakticky totožnou techniku z Lexusu CT200h ještě koupíte v Toyotě Prius a především v modelu Auris, který z těchto tří aut vypadá zřejmě nejobyčejněji. Jestli nechcete vykřikovat do světa svou výjimečnost a ekologickou uvědomělost, Auris je vaším favoritem pro svoji nenápadnost. A z hlediska praktičnosti a ergonomie je asi nejblíže zcela obyčejným autům. Nejen Lexus, ale hlavně Prius má těch zvláštností možná až moc. Auris navíc koupíte levněji než Lexus.

Na úvod si řekněme, že Lexus CT200h není auto, které si koupí nadšenec pro vymetání prázdných okresek v neděli v pět ráno nebo pro dovádění na okruhu. Je to kompaktní hatchback do města, jehož úkolem je spořit palivo, čemuž se podřizuje poměrně dost věcí, především pak konstrukce pohonného systému.

Na druhou stranu dynamika v přímce v legálních rychlostech autu nechybí a i když projev pohonu vyžaduje trochu zvyku, stačí den dva a už víte, co auto bude dělat. Na sešlápnutí pedálu akcelerátoru reaguje hybridní systém okamžitě a celkový výkon hybridní soustavy 100 kW (136 k) a točivý moment 207 Nm bohatě stačí ke svižnému předjetí. Od semaforu vystřelíte velice pohotově.

Díky okamžité reakci systému pohonu je pak předjíždění vlastně velmi komfortní a svižné. Než se průměrné automaty prokoušou ke vhodné rychlosti, nebo než podřadíte, letí už tenhle hybrid dopředu. A znáte to, lidé jsou líní si i pro předjetí podřadit. A pro takové bude tenhle typ pohonu ideální.

Systém pohonu kombinuje atmosférickou osmnáctistovku s nepřímým vstřikováním, která pracuje v upraveném Atkinsonově cyklu, s planetovou převodovkou, ke které je připojen asistenční motor/generátor. Klasický Ni-MH akumulátor umístěný pod zadními sedačkami má skromnou kapacitu 1,3 kWh. Dlouhodobě na elektřinu tohle auto jezdit neumí, ale lze aktivovat plně elektrický režim, který obstará většinu courání se v kolonách a popojíždění městem.

Na elektřinu jede hybrid Toyoty do asi 45 km/h, ale v normálním režimu motor vypíná v rychlostech do zhruba 80 km/h a třeba z mírného kopce si pomáhá jen elektřinou. Záleží na tom, jak je zrovna akumulátor nabitý. Do zásuvky se tohle auto nestrká, nabití akumulátoru řídí elektronika a plně využívá účinnou rekuperaci při zpomalování a brzdění. Zajímavostí je bezpochyby to, že pokud se naučíte brzdit jen elektromotorem, vydrží vám brzdy na autě třeba 250 000 km.

Určitě se ptáte na spotřebu. Pokud jezdíte jen po městě, dá se díky velmi účinné rekuperaci a asistenci elektřiny při rozjezdech srazit spotřeba někam ke čtyřem litrům. Reálně se příměstská spotřeba s nějakým tím předjížděním a kratšími trasami po dálnici pohybuje kolem pěti litrů na 100 km. Řidičský dobytek bude jezdit dlouhodobě za šest.

Dlouhé etapy po dálnici stotřicítkou ale nejsou něco, pro co by byl tenhle hybrid ideální. To pak bere klidně sedm až osm litrů. Pokud se naopak budete hodně snažit, rekuperovat a dovolí to provoz, lze se dostat na absurdně nízké hodnoty na palubním počítači, jako třeba 2,7 litru/100 km a podobně. V reálném provozu se tak ale jezdit nedá. Počítejte tedy tak se čtyřmi litry i při snaze o úspornou jízdu.

Dovolte malou odbočku k nedávno testovanému hybridnímu Fordu Mondeo. To mělo silnější elektromotor a větší baterii a díky tomu zvládalo jezdit na elektřinu klidně stovkou. U něj systém mnohem více využíval elektřinu, tento starší systém Toyoty se na ni tak často spolehnout nemůže. Na druhou stranu rozměrné Mondeo se do města zrovna moc nehodilo. Ve srovnání s malým Lexusem působilo trochu jak kloubový Ikarus.

A jak je to se spolehlivostí? Obecně vozy značky Lexus a Toyota figurují ve statistikách velmi vysoko a ani tento kompaktní hatchback CT200h není výjimkou. Člověk by řekl, že ten složitý hybridní systém bude časem zlobit, ale opak je pravdou.

Příběhy o taxikářských Priusech, které najely milion kilometrů, už se mezi fanoušky staly legendami. Americká fóra majitelů hybridních toyot a lexusů zase hlásí nájezdy kolem půl milionu kilometrů jen s běžnou údržbou a výměnami spotřebních záležitostí. Tohle je opravdu spolehlivá technika a pokud se nevykašlete na servis, vážně tohle auto může najet klidně milion kilometrů. Proč to tak je?

Právě systém pohonu bez jakékoli třecí spojky je jedním z hlavních důvodů. Planetová převodovka ale nemá předepsaný interval výměny oleje, jen se kontroluje. Přesto servisy doporučují po 90 000 km olej vyměnit. V motoru se olej mění po roce nebo po 15 000 km. Lexus během ročních prohlídek kontroluje také akumulátor. Když už budete v servisu, nechte si vypnout to otravné varovné pípání při zařazení zpátečky.

Standardní záruka na pohon je pět let nebo 100 000 km, ale pravidelnými prohlídkami lze záruku na akumulátor prodloužit až na deset let. Pokud jde o motor, tak osmnáctistovka s nepřímým vstřikováním nebude tak citlivá na kvalitu paliva, přesto aditivací nic nezkazíte. A samozřejmě pořád tenhle motor potřebuje pravidelně v předepsaných intervalech měnit svíčky (90 000 km), filtr sání (každé dva roky nejpozději) a s nájezdem kolem 200 000 km se obvykle ozvou zapalovací cívky (1 800 korun za kus, mění se ale raději všechny).

Z těch servisních zvláštností je snad jen nutná výměna chladícího média hybridního systému, ale ta se dělá až po 240 000 km, pak každých 90 000 km. Doporučujeme to spojit s první výměnou chladící kapaliny motoru po 150 000 km, protože její interval se pak také zkracuje na 90 000 km.

Pokud se ptáte na akumulátor, tak ten se za normálních okolností nemění a jeho životnost je kalkulována na celou životnost vozu. Přirozeně jeho kapacita časem klesá, po zhruba 500 000 km a deseti letech je někde na 60 % původní kapacity. To poznáte na trochu vyšší spotřebě, jak už nebude ta dodávka elektřiny tak velká. Ale pohon jako takový bude fungovat pořád.

Kdyby snad bylo nutné akumulátor vyměnit, stojí oficiálně 42 000 Kč včetně daně. A to jak na Prius, tak na příbuzný Auris nebo Lexus. Ale obvykle se mění jen při mechanickém poškození a vzhledem k umístění baterie uvnitř auta by pravděpodobně takové poškození při nehodě znamenalo i totální škodu na autě. Považujme tedy akumulátor za věčný s tím, že kdybyste si ho snad chtěli po deseti letech vyměnit pro dobrý pocit, bude vás to stát zhruba stejně jako nové DPF na turbodiesel.

Na různé ergonomické zvláštnosti si člověk rychle zvykne a na dojíždění do města je tenhle hybridní Lexus, nebo příbuzný Prius či Auris od Toyoty, vlastně skvělé auto. Má velmi nízkou reálnou spotřebu, je kultivovaný a tichý. Asi největší výhodou je téměř absolutní spolehlivost hybridního systému pohonu, které se žádný jiný současný systém se spalovacím motorem asi rovnat nemůže. Škoda jen toho, že je aut v nabídce tak málo. Pro lidi, kteří jsou už otráveni drahými opravami dvouhmotových setrvačníků, dvouspojkových převodovek, EGR ventilů a filtrů pevných částic by tenhle hybrid byl pohlazením na duši. Jezdí také za čtyři až pět litrů jako diesel, ale nestraší těmi šíleně drahými závadami. A navíc se s ojetými hybridy Toyoty a Lexusu prakticky vůbec nepodvádí a nekradou se.