Test ojetiny: Hyundai i30 (PD) je dobré auto i s dieselem

Přiznejme si na úvod, že tento test ojetiny vznikl z čistě sobeckého důvodu. Neměl jsem zatím možnost se k aktuální třetí generaci modelu i30 v rámci novinářských zápůjček nových aut dostat. A chtěl jsem zkrátka vědět, jak opravdu současná i30 jezdí a jestli je tak dobrá, jak se o ní všude píše.

Je to také dobrá příležitost si tohle auto představit jako velice zajímavou volbu, pokud někdo shání mladou ojetinu s rozumným nájezdem. Dvou až tříletých aut s nájezdy do 50 000 km je na trhu poměrně dost. Samozřejmě se nejedná o auta v nízké cenové relaci, ale jejich prvotní propad hodnoty zaplatil už někdo jiný a na kupce teď čeká relativně nové auto, které už nebude hodnotu ztrácet takovým tempem.

Současná generace Hyundai i30 (PD) je na trhu zatím krátce. Prodává se od ledna 2017 a bazary se plní zatím spíše vozy z fleetů, operativních leasingů a firem. Soukromníci si svá auta drží a nedivíme se jim. Nová i30 je opravdu povedené auto.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili červený hatchback s motorem 1.6 CRDI a sedmistupňovým automatem. Vůz českého původu po prvním majiteli je z roku 2017, v době testu měl najeto 44 500 km a prodejce za něj chtěl 370 000 Kč. Podle konfigurátoru by i30 v téhle verzi stála nová zhruba půl milionu.

Nabídka na třetí generaci modelu Hyundai i30 začíná u 245 000 Kč za vozy v základní výbavě s motorem 1.0 T-GDI. Celkem už je na trhu na výběr pár stovek aut, neboť se i u nás jedná o oblíbený fleetový kus. Nafťáky začínají u 290 000 Kč.

Pokud by vás lákalo samočinné řazení, moc velký výběr zatím není a nabídka se počítá na jednotky kusů. Testovaný vůz byl v té době vlastně nejdostupnější ojetá i30 třetí generace s dieselem a automatem na trhu.

V segmentu C je dnes hodně těsno a ukázat na jedno nejlepší auto je velmi těžké. Ať už je to Astra, Golf, Focus nebo právě i30 či příbuzný Ceed, všechno jsou to výborná auta a zpravidla se zájemce pak rozhoduje podle toho, kde dostane výhodnější nabídku. I ta nabídka motorizací je vesměs stejná (litrový tříválec nebo naftová šestnáctistovka) a parametry téměř shodné.

Po stránce jízdních vlastností si nelze na co stěžovat a je zajímavé, že Hyundai a Kia se stále ještě drží nezávislé nápravy vzadu, zatímco konkurence už přechází na levnější řešení s vlečenou nápravou.

Ovšem výhody nezávislého zavěšení vzadu poznáte jen při dynamické jízdě a na rozbité silnici, takže spíše je potřeba počítat jen s vyšší servisní náročností kvůli seřizování geometrie. Je ale pravda, že i30 jezdí dospěle a jedná se o komfortní a řidičsky příjemné auto.

Kultivovanost, jednoduchá ergonomie, přehledná přístrojová deska... člověk si tu připadá tak trochu jako v Golfu. A to je asi největší pochvala, kterou může i30 dostat. Je to zkrátka dobré auto, které s naftovým motorem a automatem možná nenadchne po dynamické stránce, ale dělá všechno důležité dobře tak, aby patřilo mezi ta nejlepší auta ve své třídě.

A co spolehlivost? U mladé ojetiny s relativně malým nájezdem nehrozí, že by se měla začít rozpadat. Pohlídejte si ale, aby auto absolvovalo včas předepsané servisní prohlídky. A pro klid na duši přejděte na konzervativní servisní plán s výměnami oleje po 15 000 km nebo jednom roce.

Naftová šestnáctistovka CRDI je sám o sobě spolehlivý motor, který překvapivě dobře snáší natahování servisních intervalů k 20 000 km, ale jestli chcete mít jistotu, jeďte pro olej dříve. Vstřikování je spolehlivé rovněž, ale aditivovanou naftou nic nezkazíte. Regenerace DPF u těchto motorů probíhá spolehlivě a výhodou je, že i30 ještě prolezla emisní normou Euro 6 bez AdBlue.

Po mechanické stránce není ani potřeba se bát dvouspojkového automatu, aspoň tedy ne teď. Dvouspojková převodovka koncernu Hyundai vlastní konstrukce se jeví jako spolehlivější než sedmistupňové DSG se suchými spojkami od VW, ale přesto je už z povahy věci nutné počítat s tím, že sada spojek bude potřebovat jednou vyměnit. To se ale bavíme o nájezdu 150 až 200 000 km. Škoda, že klasický spolehlivý automat s měničem už v nabídce není. To byla v minulé generaci i30 nesmrtelná převodovka.

A co ostatní motory? Atmosférická benzinová čtrnáctistovka je v bazarech vzácnost (kupují ji hlavně soukromníci, kteří auto obvykle po dvou letech zase neprodávají), ale v zásadě by to měl být spolehlivý motor, pokud se nevykašlete na jeho servis. Přeplňovaný tříválec 1.0 T-GDI je ještě příliš mladý na to, abychom o něm mohli vynášet nějaké soudy.

Každopádně z přímého vstřikování paliva vyplývá jedno riziko, a to tvorba karbonu v motoru – tankujte proto jen aditivovaný benzin. U přeplňované čtrnáctistovky je to stejné. Ta ale proti tříválci aspoň pěkně pojede. Je však ještě drahá a pod 300 tisíc se prakticky sehnat nedá.

Sportovní verze N s dvoulitrem je pak okrajový model a tam bude hlavně záležet na tom, jak se s autem jezdilo a jaký dostávalo servis. Extrémně vytěžované kusy s oddalovaným servisem nebudou mít z dlouhodobého hlediska moc dobrý potenciál.

Předváděčka nebo novinářské auto s nájezdem 20 000 km pak bude vypadat, jako by měla najeto těch tisíců spíše dvě stě. To víte, každý tomu dvoulitru musí hned dát pořádně za studena. Počítejte s nutnou investicí do nových brzd a spojky.

Problémy s mechanikou ale u moderních vozů Hyundai a Kia v zásadě nejsou. Podvozky jsou trvanlivé, převodovky spolehlivé. Ani interiér nepůsobí, že by se měl po každém bouchnutí dveřmi rozletět na prvočinitele. Minulá i30 byla také velice solidní, tak nepředpokládáme, že by se ta nová měla rozpadnout po třech letech.

Pokud jde o ostatní věci, Hyundai i30 zatím žádné opakující se problémy netrápí. Přece jen je to velmi mladé auto a bude hodně záležet na přístupu majitele k servisu. Prozatím byla na třetí generaci i30 vyhlášena jen jedna svolávací akce, která měla napravit problémy s elektrickým posouváním střešního okna – týká se vozů vyrobených mezi zářím a listopadem 2018.

U takto mladých ojetin, které mohou často být ještě v záruce, je nezbytné chtít znát kompletní servisní historii a původ vozu. Servisní knížka (a záznamy v ní ověřitelné přes autorizovaný servis) je nutností, doklady o původu vozu také. Vždyť si kupujete téměř nové auto a toto jsou všechno dokumenty, které pomůžou udržovat hodnotu vozu v budoucnu. Schovávejte si pak servisní záznamy, faktury a podobně, ať můžete dalšímu kupci doložit, že jste se o auto starali. Navíc nevidíme důvod, proč kupovat dvouleté auto, kterému se záhadně ztratila serviska, a není jisté, kde se vlastně na našem trhu vzalo.

Dvou až tříletý Hyundai i30 ještě není žádný bazarový strašák, pokud má za sebou servisní historii. Minulé generace i30 ukázaly, že se Korejci opravdu zlepšili a třeba předchozí i30 s motorem 1.6 CRDI je objektivně snad nejlepší nafťák ve své třídě. Nemáme důvod nevěřit, že by ani nový model nebyl spolehlivý. Jenom se nesmíte vykašlat na servis, protože i sebespolehlivější auto nepořádný majitel brzy zlikviduje.