Test ojetiny: Ford Fiesta je prima i s tříválcem EcoBoost

„Co prosím vás chcete psát o dva roky starém autě? Vždyť to není žádná pořádná ojetina,“ řeknou si možná někteří z vás. Ale ne všichni hledají v bazarech přes deset let staré vozy, ale naopak zde hledají možnost koupě relativně moderního a málo ojetého vozu za výhodnějších podmínek.

Tahle Fiesta by jako nová stála kolem 400 tisíc korun, ale teď je jako ojeté auto o dost levnější. První a nejrychlejší propad hodnoty už zaplatil někdo jiný a nový majitel už nebude tu amortizaci řešit tak moc. A hlavně ho nebudou trápit takové ty běžné ojetinové věci, protože tahle Fiesta je vlastně skoro nová.

Podobně lákavá mohou být také ojetá auta v motorizacích, které byly slušné, ale automobilky je už nenabízí. Příkladem mohou být všechny Rapidy, Octavie a Fabie s posledními motory 1.2 TSI, když je definitivně nahradil ne zrovna zázračný (i když docela spolehlivý) tříválec 1.0 TSI. Taková auta zmizela z bazarů a inzerátů, jako nyní zmizely roušky, respirátory a dezinfekce z regálů obchodů.

Jako příklad mladého a málo ojetého auta nám poslouží Ford Fiesta s motorem 1.0 EcoBoost o výkonu 74 kW a šestistupňovou manuální převodovkou, který jsme si na test půjčili v Auto ESA. Pěkně vybavený vůz z roku 2017 prozatím ujel jen 22 000 km a prodejce za něj chtěl 289 000 korun.

V aktuální nabídce na inzertním portálu Sauto.cz je necelých 80 Fordů Fiesta poslední generace a dost aut z toho jsou nové skladové kusy. Těch ojetin je ještě docela málo a obvykle mají najeto maximálně kolem 20 tisíc km. „Nejnaběhanější“ Fiesta v inzerátu má najeto teprve 41 000 km.

Fiesta začíná zatím u 220 tisíc korun za kusy se základním motorem 1,1 l, litrový EcoBoost startuje u 290 tisíc. Diesel v inzerátech není na Sauto.cz ani jeden. Zamrzí také omezená nabídka aut se samočinným řazením. Jak začnou český trh postupem času zaplavovat neprověřené importy ze zahraničí (zahraniční inzertní servery už nabízejí auta s nájezdy přes 80 tisíc km) bez servisní historie a mimo oficiální záruku, budou ceny padat. Zatím je ale Fiesta u nás ještě docela drahá.

Legendární hatchback Ford Fiesta asi nějak podrobně představovat nemusíme, protože úspěšný recept se od roku 1976 vlastně skoro vůbec nezměnil. Kompaktní auto s motorem vpředu a pohonem předních kol patří mezi nejoblíbenější auta své kategorie v Evropě. Někde se lze setkat s označením osmé generace, ale technicky je tahle Fiesta vlastně generace sedmá.

Sedmá generace Fiesty využívá stejnou platformu jako ta předchozí, ale přesto prošlo auto důležitými technickými změnami. Pro uživatele je asi nejdůležitější zpráva, že Fiesta opustila čtyřválcové benzinové motory a všechny jednotky spalující benzin už mají jen tři válce. A to včetně sportovního provedení ST (dokonce doplněné o vypínání jednoho válce). Nová Fiesta se chvíli prodávala i s dieselem, k dispozici byla jednotka 1.5 TDCI, ale tu už také v ceníku nenajdete.

My jsme testovali litrový EcoBoost v provedení o výkonu 74 kW. Prodává se i slabší verze o výkonu 63 kW, ale také lze mít silnější s výkonem 92 kW a dokonce až 103 kW. Automatická převodovka se nabízí jen k provedení, které jsme testovali my. A určitě bude spoustu potenciálních zájemců mrzet, že těch ojetin s automatem je velice málo.

Další možností byl již zmíněný diesel, prodával se ve verzích 63 a 88 kW vždy s šestistupňovým manuálem. Dost ojetin má ale také základní atmosférický tříválec 1,1 l, který se prodával ve verzi o výkonu 52 kW, ale také v silnějším provedení o výkonu 63 kW. Atmosférický motor má vždy pětistupňový manuál.

Ford Fiesta byl vždycky mimořádně talentované auto, pokud šlo o jízdní vlastnosti. A na aktuální generaci se na tom nic nemění. Fiesta vážně jezdí skvěle a s litrovým EcoBoostem je to i příjemně svižné auto. I když lze mít k projevu motoru výhrady (hlavně při změnách rychlostí, kdy se chová, jako by někdo auto natahoval na gumě), síly má dost a i v tomhle stokoňovém provedení se nebojí ani dálničních stoupání. Na zatočené okresce, kde se řadí 2-3, má tahle Fiesta vyloženě sportovní projev. S ještě výkonnějším provedením tříválce EcoBoost to musí být naprostá paráda.

Možná trochu překvapí zbytečně dlouhé zpřevodování šestistupňového manuálu. Sice je prima, že na dálnici se motor netrápí v otáčkách, ale ve městě motor na čtyřku nepříjemně duní a šestka přijde ke slovu až za tachometrovou stovkou. Na pětku se pod 70 km/h pořádně jezdit nedá, ačkoli palubní počítač nutí řidiče i v téhle rychlosti už řadit šestku. Ani některé starší benzinové šestiválce nemají takhle dlouhé převody.

Dobrému dojmu z celého auta pomáhá i velmi ergonomická pozice za volantem a poměrně široké možnosti nastavení sedačky i volantu. A pokud si řidič nelehne jako u zubaře (což je takový zvyk hlavně řidičů BMW a starších Octavií a Golfů), bude i za ním ještě akceptovatelně místa pro dospělého. Fiesta se tak klidně dá používat jako rodinné auto a opravdu není nutné si při očekávání příchodu jednoho potomka hned pořizovat kloubový Ikarus. S vlekem.

Osobně bych si jen odpustil ten centrální dotykový displej, ale já chápu, že je to dneska moderní. Aspoň jsou ikony velké a je to celé docela přehledné, ale když už na tom člověk potřebuje něco naklikat, tak dotyková obrazovka nereaguje moc přesně a komunikace s telefonem vázne. Tohle je ale běžná bolístka těchto systémů a většinou stačí nechat aktualizovat software na novější verzi. Rozhodně ale systém v téhle Fiestě funguje o asi 15 světelných let lépe než první infotainmenty Sync v Mondeu. To byla katastrofa.

Ale pojďme už na techniku. I když před sebou máme relativně nové auto s nepříliš reprezentativním nájezdem, tak už o motorech něco víme, a dá se tak aspoň kupcům napovědět, jak je mohou udržet v dobrém stavu další roky.

Nejprve si odbudeme základní atmosférický motor 1,1 l. I když je to relativně složitý motor, zatím je to servisně nenáročná jednotka, která se díky nepřímému vstřikování spokojí s obyčejným benzinem a stačí, když v ní každý rok vyměníte olej. Systém proměnného časování ventilů ale nebude mít rád, pokud budete olejové intervaly přetahovat. Hromadící se karbon zdegradovaného oleje je pro moderní motory zhoubou. V motoru je 4,1 litru oleje, takže nikoho finančně nepoloží výměna každý rok nebo po 15 000 km.

Pozor na správnou specifikaci maziva, zas tam nemůžete nalít cokoli. Ford má pro své motory (hlavně pro tyto nové jednotky se zapouzdřeným rozvodovým řemenem) přesně specifikované typy olejů a je potřeba stanovené normy maziv dodržovat. Už kvůli záruce, která může ještě u některých ojetin platit. Očekávaná životnost rozvodového řemenu je 200 000 km, ale po 120 000 km už bychom byli opatrnější a kontrolovali ho. Více než deset let bychom ale původní řemen v autě nenechávali.

S přeplňovaným litrovým tříválcem EcoBoost je to dost podobné, hlavně pokud jde o olejový servis a nutnost dodržování správné specifikace použitého maziva. Pak se ale přidávají další, ani ne tak starosti, jako spíše povinnosti.

Jednotky 1.0 EcoBoost mají přímé vstřikování, takže se sací ventily nebudou oplachovat směsí s benzinem. Budou tak náchylnější na hromadění karbonu. Jak tomu zabránit? Tankujte kvalitní aditivovaný benzin, případně dolévejte vlastní čisticí aditivum (například osvědčení VIF). Vyšší oktanové číslo není pro EcoBoost nutností, ale rozhodně jím nic nezkazíte.

Obecně lze říci, že prémiová paliva jako Verva 100 od Benziny, MaxxMotion 100 od OMV či třeba 100Plus od MOLu (vlastně je to tentýž typ benzinu), dělají těmto moderním turbomotorům velice dobře. A když se dá s touhle fiestou jezdit reálně za nějakých 6 litrů na 100 km, snad vám nemusí být líto si ty dvě tři koruny na litru připlatit.

Ačkoli má litrový EcoBoost slušnou zásobu oleje (4,6 l je na dnešní poměry docela dost), nepodceňujte včasné výměny. Servisní plán je v tomhle bohužel dost benevolentní a rozhodně bychom se nedrželi dvouletých výměn nebo po 30 000 km. Právě tohle šponování olejových intervalů na maximum stojí za většinou problémů jinak spolehlivých EcoBoostů.

Ačkoli se Ford po počátečních problémech s chlazením a úniky kapaliny už poučil a ve Fiestě už budou vylepšené verze tříválce, je to tepelně namáhaná jednotka (hlavně když ji dáváte za uši) a olej v ní bude degradovat rychleji. Pak se začne v motoru hromadit karbon a zaděláte si na problém. Úsady mohou zalepit pístní kroužky a motor začne brát olej. Nahromaděný karbon na pístech pak začne způsobovat samozápaly a v extrémním případě může prasknout píst.

Zatím jsou to spíše vzácné případy a rozhodně nejsou pravidlem, ale určitě péči o tenhle motor se solidním základem nepodceňujte. Ve fleetových focusech litrový ecoboost najíždí spolehlivě klidně 150 000 km a víc, takže potenciál v něm je a byla by škoda ho popravit zanedbaným servisem. Opět pozor na specifikaci oleje, mazivo musí splňovat normu Ford WSS-M2C948-B a viskózní třídu 5W-20. Pět litrů takové oleje přijde na eshopu na asi 700 korun, ale v servisu si k tomu samozřejmě přihodí nějakou marži.

Jestli někdy něco litrový EcoBoost bude trápit, tak maximálně unavené turbo po vyšším nájezdu. Občas se stane, že praskne podtlaková membrána ovládání turba, ale to se bohužel zatím řeší výměnou celého dmychadla za nějakých třicet tisíc. Fiesty, která obvykle nenalétá 50 tisíc kilometrů za rok, se to ale jen tak týkat nebude. Po letech bychom se také trochu báli o vysokotlakou palivovou pumpu, ale zatím je vše v pořádku.

Kdyby měl snad někdo pocit, že by pro něj byl vhodný diesel, tak o čtyřválci 1.5 TDCI zatím není ve Fiestě moc servisních zkušeností, protože se jich prodalo jen pár. Motor má ale slušný základ, jen je potřeba mu pomoci jak kvalitním palivem, tak hlavně včasným servisem. Těch 3,8 litru oleje je akorát málo na to, aby po dvou letech a 30 000 km zůstala v motoru jen černá kaše bez jakýchkoli mazacích schopností. A neděláme si iluze o tom, jak první řidiči auta na operák nutili majitele, aby je nechal olej vyměnit dříve.

Ford Fiesta je ještě dost mladý na to, abychom mohli vyvozovat nějaké sáhodlouhé závěry o celkové spolehlivosti. Podvozek je konstrukčně jednoduchý a vždycky na Fiestách vydržel docela dlouho. Snad se jen připravte na to, že některé ojetiny s motorem 1.0 EcoBoost mohou mít už po 40 000 km po smrti spojku, ale to bývá vina prvního řidiče, který se neuměl na schodovitý průběh výkonu foukaného tříválce adaptovat a spojku při každém rozjezdu pálil jak čarodějnici.

První ročníky se potýkaly se záhadnou kolísavou kvalitou zpracování, kdy se dalo setkat s uvolněnou sedačkou řidiče, horším slícováním plastů v interiéru a dalšími ostudně lacinými detaily. Fiestu už postihly tři svolávací a servisní akce. Jedna se týkala posilovače brzd (auta z prosince 2017), jedna posilovače řízení (vozy z května a června 2019) a poslední uchycení zadních sedadel a bezpečnostních pásů (auta ze září 2019).

Současná Fiesta je ještě mladé auto a na trhu ojetin jsou zatím spíše roční či velmi málo ojetá auta. To má ale spoustu výhod. Některé kusy mohou být ještě v záruce a především se nebude jednat o unavená fleetová auta, která někdo umučil prodlouženými servisními intervaly. Kdo nepotřebuje obří autobus a vystačí si s kompaktním hatchbackem, určitě najde ve Fiestě velmi příjemné a plně vyhovující auto na každý den. Skvěle jezdí, má povedený design, a když se na ni nevykašlete, měla by ještě dlouho zůstat spolehlivá. Zcela upřímně: kdybych potřeboval nějaké auto na dojíždění, které si pak několik let nechám, byla by tahle Fiesta horký kandidát.