Test ojetiny: Fiat 500 je spolehlivá hračka do města

Je až s podivem, že se tohle retro ještě neokoukalo. Novodobý Fiat 500 se v polském Tychy vyrábí už od roku 2007 a i když prošel několika modernizacemi, pořád vypadá stejně. Na rozdíl od všech těch Mini, Volkswagenu New Beetle a jiných retro úletů si totiž malý Fiat zachoval roztomilý vzhled a hlavně kompaktní rozměry.

Dnes si tuhle malou pětistovku představíme v testu ojetin. Jako příklad nám poslouží vůz s atmosférickou čtrnáctistovkou o výkonu 100 koní, kterou jsme si na test půjčili v Auto ESA. Auto z roku 2009 prozatím ujelo jen 79 300 km. Má šestistupňový manuál, nezvyklou černou barvu (Fiaty 500 bývají většinou zbarvené veseleji) a docela slušnou výbavu včetně automatické klimatizace.

Pohled na aktuální nabídky ojetin na serveru sauto.cz odhalí něco málo přes stovku vozů na prodej s cenami od nějakých 80 000 Kč. V rozpětí 100 až 120 000 korun je ta nabídka už slušná. Nejvíce aut má pod kapotou základní dvanáctistovku, kusů se silnější a dynamicky nadanější čtrnáctistovkou je docela málo. Začíná se rozšiřovat i přeplňovaný dvouválec 0,9 l.

Dieselů je jen pár a není důvod po nich extra toužit. Zajímavé je, že se u nás prodává docela dost plně elektrických verzí z USA, jejichž ceny začínají už někde u 300 000 korun. Několik aut v inzerátech má také automat, ale jedná se vždy jen o robotizovanou převodovku, která je spíše řešení z nouze. Komfortu automatiky s hydrodynamickým měničem se nevyrovná, ale pokud chce madam za každou cenu tuhle pětistovku a práce se spojkou jí dělá problémy, to pocukávání robotizované převodovky přežije.

Největší problém s Fiatem 500 budou mít dlouháni. Sedačka je vysoko a i průměrně vrostlý jedinec bude mít hlavu skoro až u stropu. Pozice za volantem je spíše zoufalá než ergonomicky příjemná, ale při courání se po městě se to dá samozřejmě vydržet. Nebyl by to Fiat, aby sem tam něco nedrnčelo a některé prvky si nežily vlastním životem.

Přesto se malému Fiatu nedá nic zásadního vytknout. Stav aut se liší kus od kusu a vozy po rozvozech pizzy a autoškolách za sebou budou mít těžký život. Ale zpravidla se setkáte jen s opotřebovanou spojkou, sem tam nějakým ulomeným plastem v interiéru a klepajícími tyčky stabilizátoru na přední nápravě. Vůle v předním zavěšení vznikají až při vyšších nájezdech, ale kdo pravidelně vymetá všechny díry, klidně si přední nápravu vyklepe za pár let. V druhovýrobě je naštěstí dílů dost a ceny nejsou likvidační.

Lepší svezení poskytuje Fiat 500 od roku 2010, kdy dostal vylepšený podvozek shodný s Fordem Ka. Ten se na stejné platformě vyráběl v Polsku spolu s ním. Čtrnáctistovka má pak místo městského režimu City, jenž zvýší účinnost posilovače, naopak režim Sport, který posilovač trochu utlumí a řízení je pak s větším odporem. Nečekejte ale od Fiatu 500 zázračný komfort odpružení. S krátkým rozvorem je sice auto obratné, ale také poměrně výrazně poskakuje.

Pokud jde o motory, žádná velká katastrofa se pod kapotou Fiatu 500 nekoná. Základní dvanáctistovka je spolehlivá a pokud není přestavěná na LPG, pravděpodobně nebudete muset v dohledné době řešit ventilové vůle. To je spíše záležitost nějakých dvou set tisíc kilometrů a takovou porci malá pětistovka sotva brzy najede. Pozor si dejte na úniky provozních náplní, tenhle malý motor normálně olej nebere. Prasklé těsnění pod hlavou je ale záležitost, která se jednou možná objeví.

Ani čtrnáctistovka není špatný motor. Pokud dostává pravidelný servis a řidič je k ní trochu zdrženlivý zastudena, neměla by ničím zásadním potrápit. U všech benzinových motorů platí, že je lepší měnit olej nejpozději po 15 000 km nebo po roce, tankovat kvalitní benzín s aditivy a každé dva roky vyměnit svíčky.

Překvapivě odolný je i downsizovaný přeplňovaný dvouválec 0.9 TwinAir, který při dodržování servisních zásad vydrží a ani ho netrápí karbonování, pokud tankujete kvalitní aditivované palivo. Pozor si dejte na olej. Potřebuje přesnou specifikaci značkového oleje automobilky Fiat. Jediným slabším místem je projev v nízkých otáčkách a schodovitá charakteristika výkonu má za následek poměrně rychlé ojíždění spojky, jak ji řidiči nechávají dlouho klouzat.

Zajímavé jsou verze Abarth s přeplňovanou čtrnáctistovkou, která je sama o sobě spolehlivá, pokud dostává pravidelný servis, správný olej a kvalitní palivo. Jen se připravte na to, že za výkonnější pětistovku ve verzi Abarth dáte pořád zhruba čtvrt milionu, silnější verze stojí klidně přes tři sta tisíc.

Dieselu bychom se raději vyhnuli. K charakteru pětistovky se drnčivá třináctistovka moc nehodí a hlavně nebývá v úplně nejlepším stavu. Oddalované výměny oleje způsobují nadměrné opotřebení, v motoru se hromadí kaly zdegradovaného oleje a z dlouhodobého hlediska nepředstavuje tento motor příliš perspektivní volbu. Nedá se předpokládat, že by s malou a nepříliš pohodlnou pětistovkou někdo najezdil 40 000 km za rok, takže diesel si na své závady a údržbu nevydělá. S kterýmkoli benzinovým motorem uděláte lépe.

Auta s vyšším nájezdem budou už mít také unavenou převodovku, ale občas pomůže v převodovce vyměnit olej. Přesto počítejte s tím, že řazení je spíše gumovější a nesmíte na něj moc pospíchat. Poměrně běžná je také koroze výfuku a částí podvozku, ale spíše si pohlídejte, jestli celé auto nezačíná reznout. Většinou je to důsledek špatně opravené bouračky.

Koroze se může objevovat i na B sloupku a prazích a to z poměrně zvláštního důvodu. Fiatu přestává časem fungovat samonavíjení pásů. Kdo pás odepne, vystoupí a rychle za sebou zabouchne, stane se mu, že západku pásu přirazí dveřmi a vymačká si tak do měkkého plechu dírky. V nich to pak časem začne reznout.

Jinak budete u ojetého Fiatu 500 řešit spíš kuriozity, jako jsou odlomené kousky plastů. Například rozlámané ovládání výdechů ventilace jsou běžnou starostí. Ověřte, jestli funguje a svítí displej před řidičem, jestli hraje rádio a funguje USB port a také vyzkoušejte funkci klimatizace. Zadní sedačky asi k převážení cestujících používat nebudete, ale prohlédněte, jestli nemají potrhané čalounění. Hodně lidí na nich vozí třeba psa nebo náklad a pak se vzadu snadno sedačky poškodí.

Malý Fiat 500 je pořád roztomilé auto a není důvod se ho bát ani na trhu ojetin. Benzinové motory jsou v zásadě spolehlivé a žádné velké pasti tohle auto neskrývá. Na nějaké dlouhé dálniční etapy se samozřejmě moc nehodí, ale pro slečnu na přibližování se po městě je to skvělá hračka, se kterou se dá zaparkovat všude. Pokud se úplně nevykašlete na běžný servis, bude tento fiátek sloužit spolehlivě ještě několik let.