Test ojetiny: Alfa Romeo Giulietta má dobré motory

O italských autech se toho traduje hodně a zaujatý jedinec začne být brzy doslova alergický na všechna ta klišé o nekvalitě, tendencích k samovznícení a náladové elektronice. Ale snad ještě horší je takové to neustálé opakování, že „italská auta nejsou moc dobrá, ale mají aspoň sportovní charakter“. To se člověk úplně oklepe zhnusením, když tohle někde vidí nebo slyší.

Přitom třeba taková Giulietta od Alfy Romeo je vlastně naprosto normální a obyčejné auto, které tu uniformní nabídku hatchbacků segmentu C alespoň příjemně oživuje. Prodejní trhák se z něj nestal. Zatímco Golfů se prodává v Evropě půl milionu každý rok, Alfa dosáhla sotva na desetinu (v nejlepším roce 2011 prodala značka v Evropě necelých 80 000 kusů).

Díky poměrně jednoduché technice bez žádných velkých výstřelků není Giulietta zas až tak riziková ojetina, a možná právě přehnaně špatná pověst italských ojetin tlačí ceny dolů. A to vlastně může být pro zájemce dobrá zpráva. Za slušné peníze lze mít opravdu zajímavé auto, navíc s povedenými motory.

Na test jsme si v Auto ESA půpjčili Alfu Romeo Giulietta s malým dieselem 1.6 JTDM o výkonu 77 kW a šestistupňovou manuální převodovkou. Vůz z roku 2013 měl za sebou už slušnou porci 196 000 km a prodejce za něj chtěl v době testu 145 000 Kč. Srovnatelný Golf 1.6 TDI bývá o 50 tisíc dražší.

V současné době není Giuliett (nebo jak to vlastně máme skloňovat) na trhu ojetin přetlak. Inzertní portál Sauto.cz nabízí jen asi čtyři desítky aut, nejlevnější začínají u 120 000 Kč. Do 150 tisíc korun je velice slušný výběr a s rozpočtem 300 tisíc si doslova můžete hrát. Na sportovní verze QV a Veloce budete ale potřebovat přes 400 tisíc korun.

V inzerátech mírně převažují diesely a ještě se stále dají koupit auta z nájezdem do 100 000 km. Pár aut v inzerátech má i automatickou převodovku, u nás jsou to ale jen diesely. Narazit lze i na tovární úpravu na LPG.

A jak si Giulietta stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Giulietta není příliš známý model, proto bude na místě srovnání s Golfem. Ojetých Giuliett jsou v českých autobazarech jen desítky a Golfů tisíce. Skutečnost, že Giulietta se již nevyrábí a bude nahrazena plug-in hybridním kompaktním SUV, jí dodává u příznivců punc jedinečnosti, protože se vlastně jedná o poslední klasický hatchback značky. Alfu Romeo si u nás často kupují informovaní zákazníci, kteří značku obdivují pro její historii, emotivní design a sportovní charakter. V porovnání s Golfem, který má pod kapotou podobné kubatury motorů, jsou ceny ojetých Giuliett výrazně nižší. Co se týká motorů a speciálně naftových, vyznačují se podobnou spolehlivostí a nízkou spotřebou, jako Volkswagen. Obavy z cen oprav a údržby nejsou na místě, neboť Alfa Romeo sdílí značnou část techniky s Fiatem. Z toho důvodu je dobře pokryta náhradními díly z druhovýroby a mechanici ji znají.“

Pohled na testovací Alfu ukazuje, že už má sice něco za sebou, ale pořád funguje, i přes ten vyšší nájezd. Když jsme kdysi testovali Giuliettu novou, nevkládali jsme moc nadějí do toho, že interiér vydrží dlouhodobé používání. A bohužel se to trochu potvrdilo.

Zatímco třeba v autech koncernu VW vnitřky odolávají zubu času velice dobře, tady se některý z bývalých majitelů dost vyřádil. Ulomené víčko přihrádky v palubní desce, zaseklý výdech ventilace a dokonce nalomená páčka otevírání dveří řidiče naznačují, že s takovým vytěžováním ve vývoji nepočítali.

Na druhou stranu všechno, co má fungovat, funguje. Klimatizace klimatizuje, rádio hraje, z elektrické výbavy bylo funkční úplně všechno, včetně často zlobivého zámku pátých dveří. Slyšitelné hučení od kol by napovídalo na unavené ložisko, v podvozku už nebyla cítit ta dřívější jistota. Ale to bychom na 200 000 km chtěli moc a tohle si pořešíte v rámci prvního servisu.

Preventivně bychom asi vyměnili ještě spojku, samozřejmě nechali udělat kompletní servis motoru se vším a můžete jezdit. A to se netýká jen tohoto konkrétního motoru, protože prakticky všechny jednotky pod kapotou jsou velmi povedené a spolehlivé. Vás ale asi bude spíše zajímat nějaký benzinový motor.

Alfa Romeo nasadila výhradně přeplňované jednotky. Základní verze měly čtrnáctistovku, sportovní QV osmnáctistovku (přesněji řečeno je ten objem 1742 cm3). Motor 1.4 TB s výkonem 88 kW (a později i v podladěné verzi 77 kW) platí za velmi spolehlivý. Samozřejmě záleží na přístupu bývalých majitelů k údržbě, ale nezanedbané motory fungují dlouho a nemají tendence ke spotřebě oleje a závadám.

Díky nepřímému vstřikování motor nekarbonuje, ale i tak mu dopřávejte vysokooktanový benzín. Se spotřebou okolo 8 litrů na 100 km to sice není úsporný cestovatel jako třeba srovnatelné jednotky 1.2 a 1.4 TSI od VW, ale alespoň italskou jednotku netrápí prakticky žádné systémové závady a potíže. Ne snad, že by generace EA 211 motorů TSI od VW byla vyloženě problémová, ale s přímým vstřikem tu citlivost na karbonování a ředění oleje benzinem bude vždycky.

Problémy nejsou ani se zajímavým systémem ovládání ventilů MultiAir u silnější čtrnáctistovky. Ta má ve vrcholné verzi 125 kW (prodávala se i verze 110 kW) a je to opravdu příjemně dynamický motor, navíc umí být i úsporný. Klidně jezdí za 7 litrů na 100 km, a to i s použitím nepřímého vstřikování paliva.

Největší problém ale bude v tom, jak kdo přistupuje k servisu. Základní servisní plán totiž uvádí prohlídky až po dvou letech a 30 000 km, včetně výměny oleje. To je ale opravdu moc. V návodu výrobce sice uvádí, že při použití v náročnějších podmínkách (časté krátké trasy, jízda s vlekem, městský provoz, nepravidelné používání auta a pod.) by mělo jet auto na prohlídku a výměnu oleje každý rok, ale nedá se spoléhat na to, že bývalí majitelé byli tak opatrní (a četli návod).

Benzinový motor 1.4 TB má jen 3,1 l oleje, verze MultiAir 3,5 l. To je opravdu malá zásoba, a i když tyto motory nemají tendenci k ředění oleje benzinem, určitě ho vyměňte nejpozději po roce, za nás už ideálně každých 10 000 km, pokud jezdíte spíše dynamicky. Používejte ale jen předepsaný olej SAE 5W-40 ACEA C3 plnící normu Fiat 9.55535-S2. Výrobce dodává servisům vlastní oleje Selenia.

Ačkoli hraniční interval pro řemenové rozvody je 140 000 km a 8 let, Alfa Romeo uvádí, že při provozu v náročnějších podmínkách by se měly rozvody včetně pomocného řemenu pohonu příslušenství měnit každých pět let. Pětiletý interval pro rozvody je obecně doporučovaný jako dobrá prevence. Svíčky se mění každé dva roky nebo po 30 000 km, používejte výhradně schválený typ NGK IKR9F8.

Motor 1750 TBI (občas se setkáte i s označením 1.8 TBI) ve sportovní verzi QV a Veloce se drží „dieselových“ prohlídek dva roky nebo až 35 000 km. Olej se má měnit ale každý rok, není uveden kilometrový limit. Motor má větší zásobu oleje (5,1 l), ale kvůli použití přímého vstřikování bude mít tendenci ředit olej benzinem při krátkých trasách. Ani u něj tak nepřekračujte interval 15 000 km. Navíc používejte výhradně benzin s čisticími aditivy, ať zůstávají vstřikovací trysky čisté.

Větší benzinový motor má interval na výměnu rozvodového řemenu a řemenu příslušenství pevně stanovený na 5 let nebo 105 000 km. Svíčky se u něj mají měnit ale až po čtyřech letech nebo 70 000 km. Určitě to zkraťte také na 30 000 km nebo dva roky jako u 1.4 TB. Používat se mají svíčky NKG ILKAR7D6G.

Pár majitelů si u motoru 1750 TBI stěžovalo na pokles tlaku mazání a také na protékající benzinové vstřikovače po delším odstavení vozu. Nepodařilo se nám dohledat, že by to byl systémový problém všech aut s tímto motorem, ale přeci jen na tohle pozor.

Diesely platí rovněž za spolehlivé motory, a to i při původních dvouletých servisních intervalech s limitem 35 000 km. My opět doporučujeme interval zkrátit na jeden rok a 15 000 km. Těch 4,2 l oleje přeci jen po dvou letech už dost zdegraduje. Používat se má opět olej plnící tovární normu Fiat 9.55535-S1 a doporučená je specifikace SAE 5W-30.

Diesely mají interval pro řemenové rozvody 140 000 km nebo osm let, ale je otázkou, jestli by nebylo lepší měnit rozvody rovnou po pěti letech nebo 105 000 km, kdy se má stejně měnit pomocný řemen pohonu příslušenství. Interval pro výměnu palivového filtru zkraťte u dieselů ze čtyř let na maximálně dva roky, filtr sání bychom měnili každý rok a ne až po čtyřech letech.

U dieselů provozovaných pravidelně mimo město nebývají problémy s regenerací částicového filtru, za spolehlivé lze považovat i vstřikování a další periferie. Pozor jen na funkci olejového čerpadla u dvoulitru, Opel a další vozy koncernu GM s tím měly u tohoto motoru problémy. Zajímavé je, že u Alfy Romeo se tento problém tak často nevyskytuje, ale asi to bude dáno celkově nižším počtem vozů v provozu.

Pokud sháníte Giuliettu s automatem, dejte si na funkci dvouspojkové převodovky TCT pozor. U vozů s vyšším nájezdem ověřte, jestli bývalý majitel nechal vyměnit v převodovce olej (jsou tu dvě náplně - jedna pro ozubené soukolí a druhá pro ovládání převodovky). V případě předešlé výměny sady spojek (obvykle nutné po zhruba 150 000 km) je potřeba také nastavit rozsah spojek přes diagnostiku. Je to odborná práce.

Při testovací jízdě se soustřeďte na to, jestli převodovka neprokluzuje a při záběru z nižší otáček otáčky motoru nekolísají a převodovka neškube. I tak bychom raději dali přednost klasickému manuálu a dvouspojku brali případně jen u mladých a málo jetých aut, kde není šance, že by se neodbornými servisními zásahy podařilo převodovku zničit.

Podvozek s nezávislým zavěšením vzadu bude náročnější na servis a vyžaduje pravidelné kontroly a seřizování geometrie, nejpozději po dvou letech. Majitelé si také stěžují na zrychlené sjíždění pneumatik, ale to bude dáno zřejmě kombinací jízdního stylu a přeci jen trochu agresivnější geometrie podvozku hlavně vpředu.

U nejstarších a hodně ojetých kusů pozor na korozi, objevuje se na pátých dveřích. Reznout budou i špatně opravená místa po ťukancích a bouračkách a náchylnější budou zanedbaná auta s ucpanými dutinami. Zvažte, zda by nebylo od věci nechat autu dutiny vyčistit a ošetřit ochranným nástřikem.

S elektronikou zas až takové problémy nebývají. U prvních ročníků systémově zlobí již zmíněný zámek pátých dveří (nefunguje otevírání klíčkem ani spínačem pod znáčkem na dveřích, poškozený ale může být celý kabelový svazek do pátých dveří), nefunkční světla bývají důsledkem zlomeného konektoru nebo kabelů po neopatrné výměně žárovky. Občas zmatkuje pozdější dotykový infotainment, ale jinak není elektrická výstroj zas až tak problémová, pokud se v autě někdo nehrabal.

S malým dieselem není tahle Alfa žádný sportovec a trhač asfaltu, ale je to zajímavé a hlavně docela spolehlivé auto. Spotřebu udržíte mezi 5 a 6 litry na 100 km. Nebojte se ani benzinových verzí, i když u nich bude hodně záležet na servisní historii. S motorem 1.4 MultiAir o výkonu 125 kW je tahle Alfa asi nejlepší. Pěkně jede, má rozumnou spotřebu, a pokud byl v motoru včas měněn olej, problémy s ním nebudou. Giulietta možná nemá extravagantní technické výstřelky, ale to je z pohledu zájemce o především spolehlivou ojetinu asi dobře.