CFMoto 700 CL-X Heritage – Silný nástup do nové třídy

Už jsem to někde jednou napsal a napíšu to klidně znovu – retro je ve světě motorek tolik populární proto, že sami motorkáři se na své stroje obrací coby na únik z moderního světa. Sám moc dobře vím, jak moc jsou pro četnou skupinu motorkářů motorky hlavně o tradicích a starých pořádcích, a jak moc téhle skupině nevoní prakticky jakékoliv novátorství. I proto se mnozí tak brání onomu označení „retro“, používanému automaticky pro všechno, co má vpředu kulaté světlo – podle mnohých je motorka s kulatým světlem právě ta „normální“.

Tady můžeme u nového CFMota načít výživnou diskuzi – je vůbec retro? A s ohledem na parametry, o nichž si povíme za chvíli, – je to vůbec scrambler? A já říkám, co kdybychom se vykašlali na škatulkování a koukali na motorku nikoliv jako na shluk tříd a kategorií, ale radši jako na samotný stroj.

Značka CFMoto hrdě hlásá, že nejnovější přírůstek do jejího portfolia získal svůj design v italském designovém studiu Modena 40. A nutno uznat, že tohle studio odvedlo celkem pozoruhodnou práci. Asi nebude úplně pro každého, ale faktem zůstává, že právě design, kombinující futuristické prvky s těmi retro, uhranul už na prvních obrázcích spoustu lidí a vzedmul vlnu diskuze.

Zároveň je to však design, který naplno vynikne až naživo. Teprve když jsem se s CL-X setkal tváří v tvář, tak jsem si uvědomil, jak pozoruhodně „centralizovaná“ je jeho stavba. Odpředu i odzadu působí motorka lehkým a minimalistickým dojmem, protože se veškerá její hmota setkává uprostřed. Je tu vysoko vybíhající nádrž, motor zavěšený coby nosný prvek pod trubkovým rámem, ale i celkem masivní chladič nebo kryty přístupu vzduchu.

Pozornost chytne taky barevné provedení, kde se snoubí ocelově stříbrná a titanově šedá s blankytně modrými detaily, ale i bronzová kola se zlatými vidlicemi a hnědým sedlem. Prostě kombinace něčeho, co se nekombinuje úplně běžně.

Další překvapení, které bych z tiskových fotek rozhodně nevykoukal, je jezdecká pozice. Přehazuji nohu přes prošívané sedlo a zjišťuji, že na tomhle Scrambleru se vlastně nesedí moc jako na Scrambleru. Stupačky jsou relativně vysoko, řídítka pak nejsou nijak extra vysoká a navíc jsou konci lehce „uzavřená“ směrem dolů, což vyvolává pocit „vlaštovek“, podobný jako na mnohých café racerech. Hned se mi vybavuje jedna z prvních motorek této sezóny – Moto Morini Super Scrambler. Byť je to úplně jiná kubatura i cenová skupina, onen dojem scrambleru, na kterém se sedí jako na naháči, mají tyhle dvě motorky společný.

Rozhodně to ale není žádná výtka! Pozici za řídítky bych sice čekal endurovější, ale buďme k sobě upřímní – do terénu na CL-X stejně nikdo jezdit nebude a na silnici jsou vyšší stupačky a uvolněná pozice řídítek naprosto v pohodě.

Právě silnice, potažmo i městské bulváry, budou jedním z hlavních působišť nového CFMota a v tomhle prostředí je jako ryba ve vodě. Plně nastavitelné tlumiče KYB dovolí přizpůsobit motorku pod zadek podle konkrétních potřeb, já jsem jezdil na tužším naladění a asi bych ani nepotřeboval nic měnit. CL-X se chová jistě a stabilně, přitom je parádně hravé, agilní a nevytřásá duši. Na zakroucených silnicích se nechá hravě vodit z náklonu do náklonu a taková nedělní projížďka okořeněná o potahání v zatáčkovitém úseku je úplně optimální způsob použití.

Lví podíl na tom má samozřejmě i motor. Řadová dvouválcová sedmistovka o výkonu 70 koní sice na papíře nezní jako generátor dramat, ale překvapilo mě, jakou radost do života a hlavně do otáček motor má. Nižší a střední spektrum je optimální do města, ale jakmile kostičky na digitálním otáčkoměru přeskočí pětku, v motoru ještě bouchnou saze a rozjařeně letí vstříc červenému poli. Takhle akční jsem sedmistovku snad ani nečekal. Snad jen ta odezva elektronického plynu při přechodu ze zavřené rukojeti by mohla být o něco přirozenější. O dost citlivější je mód Eco, ale ten zase dost rapidně omezí výkon, takže jsem stejně přepnul na Sport a smířil se s tou trochou cukání.

Také ve skříni motoru pracuje velmi precizní převodovka, její kvalty skáčou bez falešných neutrálů a s příjemně mechanickou odezvou, navíc jsou tak akorát odstupňované. V rozletu mě tak vždycky přibrzdila akorát celkem často svítící kontrolka rezervy. Ta se rozsvítí už po nějakých 140 kilometrech, ale s ohledem na to, že má nádrž 13 litrů, je prostě jenom zbytečně horlivá – přes 200 kilometrů na natankování najede CL-X úplně bezpečně.

Má to nějaký slabý článek? Kdybych měl opravdu hodně hledat a rýpat, postěžuji si vedle elektronického plynu snad akorát na přední brzdu s jedním kotoučem. Ta ne že by brzdila nedostatečně nebo příliš rychle vadnula, ale pro pořádný účinek je potřeba se do páčky dvěma prsty pořádně opřít. Po chvíli jsem si nicméně zvyknul, začal za páčku tahat víc, než je zvykem u dvoukotoučovek, a na dobrzďování zadkem tak vůbec nemuselo dojít.

Nejnovější CFMoto zkrátka nese svoje velké „X“ na přídi s hrdostí a má proč. Novinka otevřeně čínské značky je po všech stránkách kvalitní a výborně odladěná motorka pro radost, která nadělá spoustu parády, otočí spoustu hlav, a ještě dokáže pobavit svým elánem a potentním motorem. Kdepak, tady už žádnou „levnou Čínu“ nehledejte – CFMoto ukazuje, že se může bez problému zařadit po bok zavedených výrobců se vším, co k tomu patří.

A pořád přitom nabídne velmi férovou cenovku. První kusy by se měly objevovat u dealerů právě v těchto dnech, na ně si připravte 175 990 korun, plus případně nějaké peníze na příslušenství, pokud si budete chtít motorku víc přizpůsobit. Testovaný kus měl například brašnu, kryt chladiče, zrcátka v koncích řídítek (která fungují pozoruhodně dobře) nebo rozšíření stojanu.