Ford Puma – Není šelma jako šelma

Designově je nová Puma velmi povedená. Ačkoliv nejde o žádný sporťák, proporce vozu ukazují, že se nejedná o žádného beránka. Zaujmou přední lehce vypouklá světla, mohutná maska i sportovní profil vozu, sluší mu také vystouplé blatníky nebo velká nízkoprofilová kola, která auto opticky zvětšují. Sportovní vzhled auta v našem případě navíc umocňuje výbavový stupeň ST-Line X, který drobnými doplňky dělá vůz ještě atraktivnějším a dravějším.

Zatímco zvenčí je Puma něčím exkluzivním, v interiéru se žádná velká překvapení nekonají. A možná můžeme říct, že naštěstí. Současné interiéry od Fordu jsou totiž velmi dobře navržené, ergonomicky příjemné a neurazí ani svým vzhledem. Efektní je virtuální kokpit před očima řidiče, který je přehledný, dobře čitelný a v mladistvé Pumě skvěle vypadá. Navíc umí různé druhy zobrazení, a to podle zvoleného jízdního režimu (Normal, Sport, Eco, Kluzký povrch nebo Nezpevněná cesta).

Nastavit si ale můžeme i tzv. „tichý režim”, který zobrazuje jen nejdůležitější informace, aby řidiče příliš nevyrušoval při řízení. Pěkná je také uvítací obrazovka kokpitu s animací pumy, ze které se po nastartování stanou budíky. Škoda jen, že displej před řidičem neumí také zobrazit navigaci.

Infotainment je rychlý, přehledný a graficky zdařilý, stejně jako v ostatních nových modelech od Fordu funguje velmi dobře. Displej je navíc na ideálním místě, je dobře na očích a zároveň nijak nebrání ve výhledu. Zpracování interiéru je na slušné úrovni, všechno lícuje a nikde nic nevrže, minusem tak je jedině větší množství nevzhledných tvrdých plastů, které kromě výplní dveří najdeme i na středovém panelu či na vrchu palubní desky.

A ještě jedna drobnost k interiéru, která nás zaujala. Čekali byste v módní novince od Fordu elektronickou ruční brzdu, jak je zvykem ve většině současných vozů? Omyl, v Pumě najdete hezky postaru ruční brzdu klasickou mechanickou. Což ovšem neberte v žádném případě jako výtku, spíše jako zajímavost.

Námi testovaná Puma nesla, jak už jsme v úvodu zmiňovali, sportovní výbavový stupeň ST-Line X a k tomu ještě pěknou řádku příplatkové výbavy navíc. Nechybí tak například vyhřívaný volant, vyhřívané čelní sklo, adaptivní tempomat, hlídání mrtvého úhlu v zrcátkách, elektricky ovládané víko zavazadlového prostoru, LED světlomety, bezklíčkový přístup, polokožená sedadla, hliníkové pedály, bezdrátové nabíjení mobilního telefonu či samozřejmě Apple CarPlay a Android Auto.

Co by mohlo být u Pumy lepší, je výhled z vozu, a to zejména dozadu. Při parkování ale pomůže parkovací kamera, jinak by přehled o dění za vozem byl asi dost komplikovaný. I boční okna nejsou zrovna největší, a tak se v Pumě zejména osoby menší postavy mohou cítit tak trochu utopené. To je zkrátka daň za dynamický sportovní vzhled vozu.

Prostoru je ale jinak ve voze na malý městský crossover celkem dost, a to včetně místa na zadních sedadlech. Tři dospělé bychom přesto dozadu posadili raději jen v nutné nouzi. Výtku pak musíme vznést na odhlučnění vozu, které – zejména od vozovky – nepatří k nejlepším. Při dálniční stotřicítce je hluk v kabině poměrně značný.

Co je na kategorii menších městských SUV, nebo chcete-li crossoverů, naopak nadstandardní, je zavazadlový prostor. Jeho rozměry jsou velmi slušné, v případě mild-hybridní varianty činí 402 litrů, pokud zvolíte nehybridní variantu, získáte v kufru dalších 54 litrů prostoru navíc. Důvodem je uložení baterie pod podlahou zavazadlového prostoru. Velmi praktická je přitom schránka pod dvojitým dnem, kam se toho ještě spousta vejde, v případě nehybridní varianty je tato schránka téměř po celé ploše podlahy kufru, u mild-hybridu zabírá přibližně polovinu šíře zavazadelníku. Třešničkou na dortu je pak špunt na dně této schránky, díky kterému je možné ji po převozu špinavých předmětů vypláchnout vodou.

Námi testovaný model byl mild-hybrid vybavený 48V baterií, která se dobíjí rekuperací během zpomalování vozu. V praxi asi příliš nepoznáte, kdy elektřina dopomáhá v zátahu spalovacímu motoru (i když to zcela jistě dělá), spíše si všimnete, že když dojíždíte například na semaforu stojící auto před vámi, Puma vypne spalovací motor a posledních pár metrů k němu „doplachtíte“ bez něj. To má papírově snižovat spotřebu až o 0,2 litru paliva na sto kilometrů.

Jinak je Puma v nabídce výhradně s tříválcovými litry, my jsme sedlali tu nejvýkonnější variantu EcoBoost se 114 kW (155 koni) v kombinaci se šestistupňovou manuální převodovkou. A světe div se, Puma není s litrovým tříválcem pod kapotou ve skutečnosti žádná divoká šelma. Motor má poměrně nekultivovaný projev, na volnoběh o sobě dává najevo nehezkým chrastivým zvukem, ve vyšších otáčkách je pak dosti hlasitý. To jsou neduhy, které zlobí tříválcové motorů poměrně často, Puma je však neskrývá tak dobře, jak bychom možná čekali.

V nižších otáčkách není motor příliš živý, naopak řidiči trochu zní, jakoby se trápil. Když ovšem vyženete otáčky, Puma ožije a začne ochotně spolupracovat. Nakonec v autě trochu té šelmy přece jen probudíte, zvuk motoru však ani ve vyšších otáčkách není příliš příjemný, a to je u auta s tímto názvem (a tradicí z minulosti) škoda. Pochvalu naopak zaslouží převodovka, která nabízí relativně krátké a přesné dráhy řazení. Pokud ovšem chcete nechat tuto starost na samotném autě, ještě letos by měla být k dispozici také sedmistupňová automatická převodovka.

A jak je to se spotřebou? Jak to tak bývá, výrobcem slibované hodnoty mezi čtyřmi a pěti litry na sto kilometrů jsou přehnaně optimistické. Reálně jsme s Pumou při normální jízdě během testu naměřili spotřebu 6,8 litru na sto kilometrů.

Povedený je pak podvozek, který je pohodlný a i přes velká nízkoprofilová kola se necítíte na hrbolatých silnicích nijak vyklepaní. Zároveň poskytuje velmi dobré jízdní vlastnosti. A aby ne – vychází totiž z menší Fiesty, která je svým podvozkem přímo proslulá. Hravé okresky tak nakonec byly pro městskou Pumu překvapivě docela příjemným útočištěm, kde jsme si jízdu (s vytočeným motorem) nakonec celkem i užili. V zatáčkách se nijak přehnaně nenaklání, dobře drží stopu, neodskakuje a velmi ochotně zatáčí.

A jaký je tedy závěr? Nedělá nová Puma ostudu té původní roztomilé a hravé? Až na projev motoru, který nás nenadchl, nedělá. Je to stále atraktivní a hravé auto, i když v trochu jiné dimenzi, než byli původní fanoušci Pumy zvyklí. Hodí se do města, ale i na příměstské dojíždění. Nějaké velké honění po dálnicích či delší přesuny nejsou jeho devizou a právě v těchto případech jsou nejvíce znát nedostatky v podobě horšího odhlučnění či nekultivovaného motoru. Všude jinde ale Puma nezklame, a v lecčems dokonce překvapí.

V čem možná nová Puma také tak trochu překvapí, je cena. Ta začíná standardně na 524 900 Kč (slabší 92 kW varianta, výbava Titanium), námi testovanou motorizaci pak pořídíte od 554 900 Kč. Za tuto variantu s výbavovým stupněm ST-Line X si pak připravte minimálně 633 900 korun, my bychom kvůli dodatečným příplatkům platili už astronomických 759 900 korun. Inu, divoké šelmy jsou drahá zvířátka…