Terénní nezmar Suzuki Jimny slaví půlstoletí

Dnes je Jimny považováno za jediný „pravý“ off-road těchto rozměrů. Ostatně vyměkli i mnohem větší drsňáci jako Land Rover Defender nebo Mercedes-Benz třídy G, protože dnešní zákazníci chtějí spíš pohodlná SUV. Po jiných malých konkurentech (třeba starý pracant Steyr-Puch Haflinger nebo z nedávné minulosti Mitsubishi Pajero Pinin) se slehla zem. Ale Jimny je tu pořád.

První verze patřila v Japonsku do kategorie nejmenších aut Kei-cars s daňovým zvýhodněním. Na ty se vztahovaly restrikce ohledně vnějších rozměrů i objemu motoru. Zatímco jiné automobilky navrhovaly klasická osobní auta, Suzuki se do této kategorie vměstnalo s malým off-roadem LJ10 s pohonem všech kol vyvinutým v šedesátých letech. Prakticky ihned dostal na domácím trhu i jméno Jimny a první zákazníci se s ním vydali mimo silnice už v roce 1970. Dokázal se brodit až metr hlubokou vodou, ale i vyšplhat se k vrcholku slavné hory Fuji.

Původní třímístná varianta byla otevřená, posádku před nepříznivým počasím mohla ochránit plátěná střecha. Vzduchem chlazený dvoutaktní motor o objemu 359 cm3 nabízel skromný výkon 25 koní. Jenže Jimny vážilo pouhých 600 kilogramů, takže v terénu mu i menší výkon bohatě stačil. První generace vydržela ve výrobě až do roku 1981, postupně se dočkala modernizace v podobě vodou chlazeného motoru (verze LJ20) a nakonec i tříválce o objemu 539 cm3, který poháněl variantu LJ50. Tento typ už se exportoval i do Austrálie a USA. Poslední verze LJ80 dostala čtyřválec 797 cm3, modernizovanou karoserii a dokázala protáhnout výrobu první generace až na 240 tisíc exemplářů.

Hranatý nástupce SJ430 se prodával pod mnoha jmény, ale sluší mu i to evropské Samurai. Karoserii jako kdyby u Suzuki vysekali ostře nabroušenou katanou, tak přísně geometricky působí. Pořád šlo o malé auto s dobrými manévrovacími schopnostmi a skvělými vlastnostmi mimo silnice, jen vypadalo o něco stylověji a mělo silnější modernější motory. Na export zamířilo 70 % všech vyrobených aut této generace. Mimochodem na Dakaru se tato generace objevila na začátku století několikrát v roli českého novinářského automobilu, který řídil Ivo Kaštan.

Tou dobrou byla už na trhu dávno třetí generace JB32, konečně i u nás známá jako Jimny. Malé auto sice o trochu narostlo, ale fungovalo pořád skvěle. Jen mělo o něco pohlednější a přívětivější interiér a elegantnější zaoblenější design. Měl jsem možnost se s touto verzí svézt na Berounsku, a i když jsme se s Honzou Koubkem snažili, stejně jsme nenašli překážku, která by nás zastavila. Za dlouhých 20 let výroby stihlo Suzuki vyrobit 1,7 milionu těchto aut.

Dnes tedy už máme druhý rok v nabídce čtvrtou generaci, která je zase hodně hranatá, aby vypadala víc retro. Tvar masky jednoznačně připomíná původní modely LJ. Pod retro vzhledem ale najdeme moderní techniku, díky které má Jimny stále výhody vyhledávané nadšenci do jízdy po nezpevněném povrchu. Kola v rozích karoserie, slušná světlá výška a patnáctistovka s dostatečným výkonem 102 koní by vás neměly nechat nikde viset. Jen už si u nás kvůli emisím nekoupíte klasickou verzi, ale pouze malý nákladní model. Ten je jen dvoumístný a za sedadly nabízí oddělený mříží nákladový prostor s rovnou ložnou plochou. A my jsme rádi, že je vůz stále ještě k mání.