Článek
Restomody se posledních pár let ve světě těší poměrně velké oblibě, ale u hot rodů už je to jiná – ty mají fanouškovskou základnu převážně spíš na americkém kontinentu. Dalším podstatným rozdílem mezi restomodem a hot rodem je fakt, že v restomodu je prioritou si jízdu především vychutnat. Ale u hot rodu – tam je prioritou sama rychlost.
Tato stavba je založena na Mustangu z konce šedesátých let, zde jde konkrétně o verzi z roku 1969 neboli „po faceliftu“, jak bychom většinou řekli v jednadvacátém století. Tím pádem jde o malinko méně žádané zboží, to však nic nemění na tom, že jejich ceny dnes mohou sahat klidně vysoko přes tři miliony korun
Za tímto výtvorem stojí americká firma Ringbrothers a „překvapivě“ ji založili jistí bratři Jim a Mike Ringovi ze státu Wisconsin. Tito dva chlapíci se specializují převážně na úpravy klasických „amerik“ a nejraději z nich staví právě hot rody.
Tento konkrétní kousek založen na edici Mach 1, což je stále jeden z nejvyhledávanějších Mustangů hned po verzích Bullit a GT500 z let 1967 a 1968. Zde nejprve došlo k renovaci celého auta a pak k namontování plně funkčního bodykitu. Díky tomu mohl být vůz rozšířen na každé straně přesně o jeden palec, takže ve výsledku je tento Mustang Mach 1 v kontinentálních mírách o nějakých pět centimetrů širší. To si nevyhnutelně vyžádalo nové nárazníky vpředu i vzadu, novou kapotu a víko kufru. A jak mají Ringbrothers ve zvyku, většina z toho je vyrobena z karbonu.
A pod onou karbonovou kapotou se ukrývá osmiválec o objemu 520 kubických palců, což je v našich mírách těžko uvěřitelných 8,5 litru – není divu, že motor dává výkon okolo 700 koňských sil. Částečně je to i díky tomu, že motor byl osazen karburátory od špičkové firmy Holley a výfukovým potrubím od firmy Flowmaster. Takže ano, z tohoto úhlu pohledu má tato mašina opravdu blíže k hot rodu.
Motor má však robustní konstrukci, je dokonce stavěn na nelítostné zacházení jako například na závodním okruhu. S tím souvisí i převodovka – je tu moderní šestistupňový manuál ze současných Mustangů, ovšem upravený tak, aby si poradil s tou extra porcí výkonu. Vlastně celé pohonné ústrojí je přizpůsobeno té démonické síle, která se valí na zadní kola – hnací hřídel je z karbonu, diferenciály jsou tlusté jako předloktí a místo pneumatik jsou tu spíš balony navlečené na závodní kovaná kola.
Je asi pravda, že klasický Mustang přestavěný na okruhovou pilu asi není zrovna „šálek piva“ většiny motoristů, ale zaslouží respekt. A bratři Ringovi navíc do tohoto projektu dali kus svojí duše – vůz má pracovní jméno UNKL, což je zkratka anglického slova „uncle“, tedy strýc. A dle dostupných informací vůz postavili na počest jejich strýce, se kterým sdílejí zálibu v pachu spálených gum a benzinu a který stál u zrodu jejich podnikání. Není divu, že ani nezveřejnili cenu!