Telefon nebo alkohol? Ne, za nehodu vždy může jen řidič

My víme, že následující čísla nejsou moc veselá a že se vám je vůbec nechce číst. Ovšem berte to jako takovou prevenci nebo možná varování. Jak jistě už víte, v loňském roce celkem na českých silnicích zemřelo 565 lidí. Z toho bylo 420 mužů, 126 žen a 19 dětí ve věku do 14 let. Potvrdila se dlouhodobá statistika, která říká, že ačkoliv se ženy na celkové populaci podílejí zhruba z 51 procent, jejich podíl na celkovém počtu usmrcených při nehodách je zhruba čtvrtinový. Ačkoliv policie, Besip nebo i média neustále upozorňují na to, že poutat se v autě je nejen vyžadováno zákonem, ale hlavně to může zachránit život, nebylo v loňském roce 28 procent usmrcených řidičů připoutáno. V případě jejich spolujezdců to bylo 22 procent. A to už se dostáváme k těm rozhodnutím. Opravdu je tak složité zapnout pás, a teprve potom vyrazit na silnice. Hrozivé číslo na začátku článku mohlo být mnohem nižší.

V loňském roce na silnicích zemřelo 124 seniorů, což je o 6 více než v roce 2017. Ovšem nešlo jen o řidiče. Celkově 40 z mrtvých seniorů byli chodci. I nadále ale platí, že by si každý senior měl dát dobrý pozor na to, jestli na silnice vyrazí či nikoliv. Významně meziročně bohužel narostl také počet usmrcených dětí, a to o rovných 10. Zemřelo tak 19 dětí, což bylo nejvíce od roku 2007, kdy jich přišlo o život 24.

Do statistiky se zapsali i chodci. A opět zbytečně vysokým číslem. Jen před pár dny jsme vám ukazovali, jak snadno může dojít ke střetu chodce s autem, přičemž chyba může být, a často taky bývá, právě na straně chodce. Často rovněž upozorňujeme na to, že chodci mají ze zákona povinnost nosit ve tmě nebo při zhoršené viditelnosti reflexní prvky. Ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to marné. Denně mimo obec potkávám chodce jdoucí po špatné straně vozovky a v tmavém oblečení. Myslím, že jsem sama měla velké štěstí, když jsem si všech, často i díky moderním technologiím nočního vidění v autech, všimla a nesrazila je. Jiní ale to štěstí neměli. Z celkově 113 mrtvých chodců bylo 68 mužů, 37 žen a 8 dětí. Faktem ale je, že každý sedmý chodec zemřel na přechodu vinou řidičů. Za dne zemřelo 55 chodců (meziročně o 7 více). Ovšem za tmy dalších 58 (nárůst o 5) a z toho 28 mimo obec.

Alkohol byl zjištěn u viníků 4 626 dopravních nehod, což je o 375 případů více než v roce 2017. Samotné drogy asistovaly u 260 nehod (nárůst o 29 případů). V 54 případech byla u viníka nehody zjištěna přítomnost alkoholu a drog současně. V celkovém součtu zahynulo při těchto nehodách 76 osob, meziročně o 24 více. Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno 4,4 procenta z celkového počtu vyšetřovaných nehod. Mezi jednotlivými skupinami účastníků silničního provozu však panují enormní rozdíly. Zatímco v případě automobilistů to bylo 4,2 procenta, v případě chodců to bylo cca 14 a cyklistů dokonce ohromujících 27 procent. No, a pak někdo uvažujte o tom, že by bylo prima cyklistům povolit nějaké to promile. Odpověď je snad jasná.

Nejčastěji se umíralo na silnicích Středočeského kraje, zde statistiky zaznamenaly 106 obětí. Meziročně došlo k významnému nárůstu o 43 usmrcených. Druhá příčka s 59 oběťmi patří Jihočeskému kraji, v těsném závěsu je kraj Moravskoslezský s 54 mrtvými. Následují kraje Jihomoravský (49 obětí), Plzeňský (44 usmrcených), Ústecký (37 mrtvých) a kraje Olomoucký a Vysočina (shodně po 35 usmrcených). Naopak nejméně obětí nehod zaznamenaly statistiky v Královéhradeckém kraji, a to 18. Následují kraje Karlovarský a Liberecký shodně po 21 obětech, na Zlínsku zahynulo 22 osob, v Praze 31 a na Pardubicku 33 lidí.

Na železničních přejezdech došlo loni k celkově 171 střetům, což je stejné číslo, jako v roce 2017. Zahynulo při nich 33 osob (pokles o 1) a dalších 78 bylo zraněno. I v tomto případě byl zaznamenán pokles, a to o 5 případů. Nejvíce usmrcených bylo ve Středočeském kraji, a to 11 (meziroční nárůst o 6). Dalších 5 osob přišlo o život v Jihočeském kraji, po 4 v krajích Moravskoslezském a Ústeckém, po 3 mrtvých bylo na Liberecku a Plzeňsku, 2 lidé zemřeli v Jihomoravském kraji a 1 na Zlínsku. Ze statistik Drážní inspekce vyplývá, že při každém 5. střetu zemřel člověk. Pravděpodobnost usmrcení při kolizi se železničním vozidlem je tak více než 100x vyšší než při dopravní nehodě.

U přejezdů je ale potřeba říct, že snad nikdy nemůže být viníkem nehody na tomto místě označen strojvedoucí. Jsou to znovu ta špatná, často spíše extrémně hloupá rozhodnutí řidičů nebo chodců, že na přejezd vjedou nebo vejdou, ačkoliv nesmí. Ani úprava bodového systému, ani sebepřísnější zákony nebo hrozba postihů nám od těchto smutných čísel nepomůže. Hledejme chybu vždy jen v sobě a ve svých rozhodnutích zvednout za volantem zvonící telefon, předjíždět tam, kde nemám nebo usednout za volant, ačkoliv vím, že mně věkem dochází síly. Pamatujme, že nejde jen o naše zdraví a naše životy. Stačí sekunda a zničíme život někomu jinému. Stojí vám ten risk za to?