Článek
V podstatě jakékoli pojízdné bydlení zažívá za poslední rok raketový rozmach. Obytná auta, nástavby, vozíky – všechno jde na dračku. Výrobci nestíhají vyrábět, prodejci prodávat a půjčovnám už zbývají poslední volné termíny.
Jednou z pohodlných cest ke kempování je obytný přívěs, který stačí jednoduše zapojit za drtivou většinu současných automobilů. Poté stačí už jen vyrazit, kamkoli vás srdce potáhne. No jo, jenže tažení takových mobilních garsonek má svoje pravidla a rozhodně nejde o nedůležité aspekty.
Jak se věci mají nám prozradil specialista Jiří Jozíf ze společnosti Caravan Centrum Pardubice, která se už řadu let zabývá prodejem, servisem a pronájmem obytných vozidel.
Obytné přívěsy se v základu dělí podle hmotnosti, přičemž ty nejlehčí (malé) váží kolem 1 200 kg, běžné okolo 1 600–1 700 kg, zatímco ty velké luxusní a dvouosé mají klidně 2 500 kg. U posledních zmíněných však Jozíf dodává, že jsou primárně určeny pro dlouhodobé kempování (u přehrad, na dostizích), na silnicích je tedy moc často nepotkáte. Jak je to s tažením a legislativou se dozvíte podrobněji zde a zde.
Pouhé správné připojení přívěsu není automatickou zelenou k výjezdu, u obytňáků musíte ještě několik věcí takzvaně pošéfovat. Vždy se ujistěte, že jsou všechna okna (vč. střešních), různé zásuvky a přípojky řádně zavřené i zajištěné. Vypněte plynové vařiče, ohřevy vody a další takové spotřebiče, přičemž lednice by měla být už před jízdou přepnuta do automatického režimu, který zajistí její napájení z 12voltové sítě.
Totiž nejste-li s obytným vozíkem připojeni do 230V elektrické sítě, je obvykle tím nejefektivnějším zdrojem energie propan nebo propan-butan (pokud tedy nemáte solární panely a bateriové úložiště). „Jestliže využíváte plynovou energii, doporučujeme spalovat spíše čistý propan, který je efektivnější a k palubním rozvodům i spotřebičům šetrnější,“ radí Jozíf.
Mají-li obytné přívěsy takzvaný crash systém (senzory hlídající tlakovou lahev a rozvod plynu), je dovoleno mít otevřené plynové lahve i za jízdy. Na druhou stranu výrobci samotných plynových spotřebičů nedovolují tyto spotřebiče provozovat za jízdy na plyn. Takže plichta…
Už můžete vyrazit? Ne tak docela. Připojeno máte, zajištěno také, plyn vypnutý, co tedy dál? Než kopnete do vrtule, zkontrolujte správný výhled dozadu. Ptáte se jak? Jiří Jozíf vás naučí efektivní mazáckou vychytávku, jak určit, zdali potřebujete ještě přídavná zpětná zrcátka.
„Srovnejte auto s vlekem do rovné osy a postavte na konec jízdní soupravy k levému a pravému rohu přívěsu dospělou osobu. Pokud ji ve zpětných zrcátkách uvidíte celou (na obou stranách), žádné další zrcátkové pomocníky nepotřebujete,“ vysvětluje Jozíf.
Nezapomeňte též zkontrolovat stav pneumatik a jejich tlak. Pokud je vše v naprostém pořádku, zařaďte D nebo jedničku a vyrazte na silnice.
Spěchejte pomalu
Říká se, že jezdit rovně zvládne každý, ale umění správně a citlivě brzdit nebylo dáno všem, což při vlečení pojízdných garsonek může vyeskalovat v problém. Totiž téměř všechny přívěsy s hmotností převyšující 750 kg mají nájezdovou brzdu, čímž ladně přecházíme k další a velice podstatné zásadě.
„Vlek, například obytný přívěs, totiž začíná brzdit o pár sekund (1–2) déle než samotný automobil. Správná technika zpomalování tedy spočívá v tom, že brzdový pedál nejprve zlehka našlápnete, poté vyčkáte, až ucítíte, že přívěs začal skutečně pracovat (brzdit), a až potom intenzitu brzdění zvýšíte,“ objasňuje principy správného brzdění Jozíf.
Čím je to způsobeno? Svůj podíl viny na tomto principu fungování nese teleskopická oj, mechanicky spojená s brzdovou soustavou přívěsu. Během řízeného zpomalování totiž dojde k jejímu pozvolnému stlačení (proto ta časová prodleva) a přenesení sil na samotné brzdy přípojného vozidla.
Co se tedy stane, když brzdíte necitlivě nebo v případě nouze natvrdo? Přívěs do tažného vozu skrze oj zpravidla silně narazí, kolikrát přizvedne jeho zadní nápravu, začne intenzivně zpomalovat, zablokují se mu kola (přívěsy nemají ABS) a ztratí stabilitu.
Nevhodné brzdění nemusí být jediným důvodem, proč se vlečený obytňák náhle roztancuje (vzpomeňme např. větrné počasí), nicméně na tento potenciální malér našla většina výrobců přívěsů efektivní recept – dva druhy stabilizace.
Mechanickou ochranu proti rozkmitání zajišťují dvě keramické čelisti, které permanentně svírají kouli tažného zařízení, čímž redukují nežádoucí pohyby připojeného obytňáku. Pozor, k tomuto stabilizačnímu systému se vážou dvě zásady:
- koule nesmí být šroubovacího typu, mechanické čelisti by ji mohly v podstatě odšroubovat
- koule nesmí být namazaná jakýmkoli tukem či mazivem. Jejích povrch musí být hladký a čistý, jinak systém nebude fungovat správně
Elektronická stabilizace funguje pouze ve spojení s 13pinovou zásuvkou, která musí mít vyvedené napájení pro samotný přívěs. Jestliže má systém požadovanou „štávu“, uvede do pohotovosti bezpečnostní elektroniku umístěnou na nápravě, která reaguje na rozkmitání či rozkývání přívěsu tak, že začne jeho kola cíleně přibrzďovat, čímž celou soupravu natáhne a stabilizuje ji.
„Díky výše zmíněným systémům je cestování nejen bezpečnější, ale i rychlejší, jelikož stabilizací obdařené přívěsy nabídnou vyšší konstrukční (homologovanou) rychlost. Nutno však dodat, že se zmíněná elektronická stabilizace objevuje více méně jen u lepších modelů,“ doplňuje Jozíf.
Sluší se ještě napsat, že vybrané automobily napříč značkami disponují různými režimy pro tažení přípojných vozidel, což rovněž podporuje celkovou směrovou stabilitu soupravy.
Bon voyage
Úspěšně jste dorazili do cíle, tak co teď? Nabízí se hned několik možností, jak karavan zaparkovat:
- jednoduše a mazácky zacouváte tam, kde chce stát
- přívěs dotlačíte na místo ručně (což je leckdy nadlidský úkol)
- použijete takzvaný mover na dálkové ovládání, což je přídavné elektrické zařízení umístěné na rámu přívěsu, které roztáčí jeho pneumatiky, a tím umožňuje snadné a pohodlné (krátkodobé) manipulování s příslušným přípojným vozidlem
„Zaparkovaný vlek se nahrubo vyrovná nájezdovými klínky (aby nebyl nakřivo) a poté ještě doladí (přizvedne) do roviny stabilizačními nožičkami,“ doplňuje Jozíf.
Tak to byla další řidičská alchymie, tentokrát zaměřená na oblíbený segment obytných přívěsů. K jejich vlečení mimochodem nepotřebujete žádný speciální vůz, stačí i běžné auto nižší střední třídy vybavené tažným zařízením.
Hlavní sezona (červen, červenec) už frčí, takže jestli máte zájem využít služeb půjčoven, učiňte tak ihned, termíny skutečně dochází. Z cenového hlediska vyjde jednodenní zápůjčka na 1 500–1 900 Kč, ovšem pokud trávíte v obytňáku více než 30 dní v roce, vyplatí se vám podle zkušeného experta Jiřího Jozífa z pardubického Caravan Centra přívěs rovnou zakoupit (od 500 000 Kč výše).
Ve vzduchu je cítit léto a na silnicích se to obytňáky jen hemží. Myslete na to, že ne každý „karavanista“ je řidičský odborník, především co se týče onoho zpožděného brzdění. Takže ohleduplnost s sebou, bon voyage a příjemné kempování!