Hlavní obsah

Systém nouzového brzdění zachraňuje životy. Pokud funguje...

Foto: IIHS

Systém zabraňující srážkám s chodci instalovaný v Mitsubishi Outlander očividně selhal

Všechny automobilky se chlubí dlouhým seznamem sofistikovaných jízdních asistentů na palubách svých aut, ale realita ukazuje, že ne každá automobilka je dokáže vyladit do zcela bezchybného stavu. Nejnovější nezávislý test prověřil funkčnost systému nouzového brzdění s detekcí chodců instalovaný v 11 kompaktních SUV různých výrobců a výsledky byly velmi rozdílné – některá auta uspěla na výbornou, jiná byla slabší a některé kusy vyloženě propadly.

Článek

Systém nouzového brzdění za jízdy sleduje prostor před autem a rozeznává možné překážky – auta, cyklisty i chodce. Při hrozící kolizi řidiče nejprve akusticky nebo vizuálně upozorní (a natlakuje brzdovou soustavu pro vyšší brzdný výkon), při jeho neaktivitě začne samočinně brzdit (starší systémy dokázaly jen upozornit). Systém tak zabraňuje nehodám z nepozornosti, nebo přinejmenším zmírňuje jejich následek.

Foto: Ssangyong

Při hrozící kolizi systém nejdříve upozorní řidiče, a pak začne samočinně brzdit

Taková je teorie, ale praxe je u různých automobilek rozdílná. Nejde jen o to, že některé automobilky spoléhají na radarový detektor (umožňuje i funkci adaptivního tempomatu) a jiné na kamery (umožňuje detailnější přečtení situace a lepší rozeznání objektů – často pracují oba systémy v součinnosti pro co nejlepší čtení situací), liší se i to, v jakých rychlostech systém pracuje (někde pouze do 30 km/h, jinde až do 50 km/h), a testy ukazují, že se liší i svou spolehlivostí v reálném světě.

Foto: Volvo

Naladit systém tak, aby detekoval reálné hrozby a dokázal na ně včas reagovat, a přitom neobtěžoval falešnými poplachy, je dost náročné a některé automobilky to zvládají lépe, jiné hůře

Americká organizace pro silniční bezpečnost IIHS (Insurance Institute for Highway Safety) podrobila 11 kompaktních SUV třem modelovým zkouškám, které vycházejí z reálných situací: člověk přecházející ulici, dítě vybíhající za řadou podélně stojících aut a člověk jdoucí podél silnice po pravé krajnici. První dva testy proběhly v rychlostech 20 a 40 km/h, poslední test v rychlostech 40 a 60 km/h. Výsledné výkony aut byly překvapivě dost rozdílné…

Nejlépe tyto zkoušky zvládla čtveřice Toyota RAV4, Volvo XC40, Honda CR-V a Subaru Forester, která podala bezchybný výkon. Velmi dobře si vedl i Hyundai Kona, Kia Sportage, Mazda CX-5, Nissan Rogue (v Evropě se jmenuje X-Trail) a Chevrolet Equinox (ten v Evropě nepořídíte). Zásadně ale zklamalo Mitsubishi Outlander, které dokázalo pouze zpomalit rychlost, a BMW X1, jež bez snahy o brzdění nebo jen s minimálním zpomalením efektně sestřelilo testovací figuríny ve všech třech situacích.

Tento test ukázal, že auto vybavené nějakým asistentem, není automatickou zárukou jeho bezchybné funkce. I přes mizerný výkon X1 a Outlanderu je ale celkový obraz docela dobrý, když si 9 z 11 aut v sérii zkoušek vedlo velmi dobře až bezchybně. Systém nouzového brzdění tak v reálném světě skutečně dokáže zabránit nejen řadě zbytečných ťukanců, ale především život ohrožujícím srážkám s chodci. Není divu, že se tento systém v Evropě postupně stává standardní výbavou aut všech velikostí (na jeho přítomnosti závisí udělení nejvyššího hodnocení v nárazových zkouškách Euro NCAP, což je pro výrobce velká motivace).

Rozhodně to ale neznamená, že řidiči vozů s tímto systémem mohou za volantem ve městech číst smsky a postovat selfíčka při řízení – základem bezpečnosti je stále opatrný a pozorný řidič. Je ale uklidňující vědět, že v autě sedí ještě elektronický anděl strážný, který vám může v kritické chvíli zachránit situaci.

Načítám