Svezli jsme se s otevřeným BMW i8 Roadster

Naše skromná česká skupina se dozvídá, že se její první den odehraje ve znamení otevřeného nebe nad hlavou, a tedy ve znamení inovované hybridní „placky“ i8 Roadster. Rychlý oběd je protkán nervózním nadšením a také obavami nad počasím, které – pokud se nad námi neslituje – odsoudí nás k jízdě se zataženým plátěným panelem místo střechy.

Naštěstí než se dostaneme k připraveným autům, oblačnost nad malebným přímořským městečkem řídne a já tak od hotelu vjíždím do sucha a přes otevřenou střechu ke mně vane prosolená vůně moře. Zejména jste-li alespoň trochu excentrické povahy, je i8 Roadster na pobřežní cesty zcela ideálním vozem. Je ještě před turistickou sezónou, takže na silnici i kolem ní je lidí pouze pomálu. O to víc je ale vidět, kolik vzbuzuje můj stroj rozruchu. Za karbonovým sporťákem, jehož vzezření se pohybuje na pomezí supersportu a batmobilu, se otočí úplně každá hlava, co se na krátkém pobřeží Slovinska nachází.

A ono se je za čím točit. Pod aerodynamickou karoserií, plnou prolisů a průduchů na proudění vzduchu, ukrývá se monokok z karbonových vláken. Chcete někoho opravdu ohromit? Otevřete mu „motýlí“ dveře směrem vzhůru. Na zvýšeném prahu i na dveřích samotných je vidět obnažená struktura karbonové konstrukce. Vyloženě krásný detail a bohužel také důvod, proč se do i8 nastupuje tak těžko. Nasoukat se do nizounko umístěného sedadla vedle vysokého prahu chce jisté akrobatické schopnosti, stejně jako vysoukání z auta ven.

Konečně však opouštím osídlené oblasti směrem do vnitrozemí a na okresních cestách, zasazených do kýčovité okolní přírody, si nechávám od i8 ukázat, zda je něčím víc, než přímořským „showcarem“. Hybridní pohonné ústrojí se dává do práce a začíná zábava v trochu jiném stylu, než na jaký jsme z klasických ne-futuristických aut zvyklí.

Na každé sešlápnutí plynu – takřka nezávisle na otáčkách a zařazené rychlosti – vrhá se i8 Roadster zuřivě vpřed. Bez náznaku sebemenší prodlevy a bez zaváhání, prostě pošlu plyn k zemi a v tu chvíli mohutně akceleruji. Poměrně fascinující chování s přihlédnutím k faktu, že se v prostřední části auta krčí jen maličký tříválec o objemu 1,5 litru, pohánějící zadní kola.

Skromná jednotka má díky přeplňování plných 231 koní výkonu, jenže sama by toho moc nepředvedla, nebýt elektrické výpomoci elektromotoru, pohánějícího pro změnu přední kola. Ten má sám o sobě 143 koní a zvyšuje celkový výkon systému na solidních 374 koní.

Právě síla elektrického motoru zapříčiní, že i8 mohutně táhne prakticky kdykoliv. Ani na výjezdy z utažených zatáček vlastně není třeba moc podřazovat, takže když se přede mnou otevírá klikatá silnice do kopce, nechávám v šestistupňové dvouspojkové převodovce zařazenu jednu rychlost prakticky po celou dobu. Stačí mít otáčky nad třemi tisíci za minutu, aby se i8 vyřítila ze zatáčky tak rychle, jak jenom umí.

Samotné průjezdy doprovází fantasticky tuhé šasi, stojící na tvrdém podvozku. Nizounká i8 se nikam nenaklání, předek bryskně reaguje na tuhé řízení se strmým převodem a chování v oblouku zůstává striktně neutrální. Nedotáčivost vzhledem k rozložení hmotnosti v zásadě neexistuje, přetáčivosti lze dosáhnout pouze hodně hulvátským sešlápnutím plynu na výjezdu. Případný smyk ale hybridní čtyřkolka spíše naznačí, než je předními elektricky poháněnými koly vytažena zpátky do stopy.

S i8 jsem tedy na horské silnici značně rychlý a za volantem se bavím, na druhou stranu však celou dobu trochu teskním po točivější povaze pohonného ústrojí. Průběh výkonu je prostě až moc plochý a chybí zde hlad po otáčkách a gradace, zakončená výkonovou špičkou. Tuhle disciplínu přeplňovaný tříválec společně s elektromotorem zkrátka nezvládá.

Co mu jde naopak obdivuhodně dobře, to je zvukový projev. Agresivnímu chrapláku, který se line z výfukových koncovek, bych na první poslech tři válce opravdu nehádal. Dost možná se jedná o první (a zatím jediný) hybrid, s nímž si lze užít trochu nedospělého vytáčení motoru v tunelu. Zkusil jsem to na vlastní kůži a zejména při stažené střeše se dostavuje spousta radosti.

Jenže když na to přijde, může být i8 také dokonale tichá. Horská klikatice končí a já padám zpět k moři, abych překročil italskou hranici do přístavního městečka Terst. Opět jsem na pobřežní promenádě s očima kolemjdoucích upřenýma na můj vůz, jenže tentokrát je nelákám hlukem tříválce, zuřícím za mými zády. Batmobil se teď pohybuje v čistě elektrickém režimu E-Drive, takže rudé budíky digitální přístrojové desky zmodraly a ukazují jak moc mohu šlapat na plyn, abych z akumulátorů o kapacitě 11,6 kWh vymačkal co nejdelší dojezd.

Zajímavostí je, že baterky tichounce plující i8 jsou i po palbě v horských silnicích prakticky plné. Jakmile je auto v režimu Sport, tříválec běží neustále a kdykoliv je to jen trochu možné, dobíjí baterky, aby mu mohl elektromotor pomáhat v zájmu maximálního výkonu. Běžný komfortní režim znamená klasický hybrid, kdy ústrojí samo přepíná mezi elektromotorem a benzínovým motorem. A ve zmiňovaném E-Drive spoléhá i8 výhradně na elektromotor u předních kol.

O několik kilometrů dál jsme zpátky ve Slovinsku, kde se s kolegou střídáme u stánku domorodého Slovince, co prodává u silnice třešně a pálenku z nich. Jeho fascinace naším vozem nezná mezí a tak jeho palce nahoru odměňujeme alespoň pořádným odpíchutím z místa. Ten způsob, jak i8 bez zaváhání vyletí a elektromotor táhne i přes moment, kdy spalovací motor řadí, mě nepřestává bavit.

Cestou zpátky přemýšlím, pro koho se i8 vlastně hodí. Svým designem a (ne)praktičností se placatý bavorák řadí na roveň supersportů, ale i přes velmi solidní dynamiku sem výkonem přece jenom nezapadá. Zároveň se jedná o plug-in hybrid, lákající na velmi nízké provozní náklady, přestože je základní cena nastavena na strašidelných 4 230 200 korun. V konečném důsledku tak i8 nelze řadit do žádné ze stávajících škatulek. Je to hračka pro movité lidi, kteří si nepřestali hrát a fascinují je nové věci. Je to koncept, který se do výrobního programu mnichovské automobilky dostal jakoby omylem a představuje to nejmodernější, co jsou schopní v Bavorsku vyrobit. Je to batmobil se staženou střechou, jenž zajistí spoustu pozornosti a nadšení od širokého okolí.

Hybridní i8 ovšem není jediným sportovním BMW, se kterým jsem se v rámci akce v Portoroži svezl. Druhá novinka je ještě zajímavější a očekávanější...jedná se samozřejmě o M5. První dojmy z manažerského supersedanu očekávejte hned v pondělí!