Svezli jsme se elektrickým jaguarem! Jaký je?

Dostali jsme možnost se jako jedni z prvních v této novince svézt. Na pozvání Jaguaru jsme vyrazili na jih Portugalska, kde jsme I-Pace vyzkoušeli na klikatých horských silničkách nedaleko měst Faro a Lagos. Očekávání byla velká. Tak jaký nakonec I-Pace doopravdy je?

Hned na začátek je potřeba říct, že nejsem přehnaným zastáncem elektromobility. Mám rád zvuk motoru, který elektromobilům chybí, a nechci se nechávat omezovat řídkou sítí nabíjecích stanic. U nás je z hlediska infrastruktury před námi ještě pořádný kus cesty. Na druhou stranu se mi například pro ježdění ve městě elektromobily do budoucna zamlouvají. A tohle má být opravdu dobrý elektromobil. Takže předsudky stranou, očekávání jsou v tomhle případě zkrátka větší než můj konzervatismus.

Už na papíře tohle auto zaujme. Dojezd čistě na elektřinu 480 kilometrů? To už je hodně slušné! Starají se o to 90 kWh lithium-iontové baterie o 432 článcích, které pohánějí dva elektromotory o výkonu 200 koní a točivém momentu 348 N.m. Pro každou nápravu je tu vlastní motor, celkem tedy 400 koní a 696 N.m. Při nabíjení rychlonabíječkou výrobce uvádí, že se vybité baterie nabijou na 80 % za pouhých 45 minut, na ujetí 100 kilometrů pak stačí nabíjet čtvrt hodiny. To už zní trochu jako hudba budoucnosti, ne?

Tohle je vždycky ožehavé. Hodnocení vzhledu je pokaždé tak trochu o subjektivním vkusu a preferencích. I-Pace je podle mě ale povedený. Příď je velice podobná většímu sourozenci Jaguaru F-Pace, zbytek je ale úplně nové auto. Stále vypadá tak trochu jako koncept, ale už se normálně vyrábí. Sluší mu velká 22-palcová kola i elegantní zasouvací kliky od dveří. Naživo je navíc podle mě ještě hezčí než na fotkách.

Psát o tom, že interiér je povedený a najdeme v něm kvalitní materiály, je asi zbytečné. Vždyť je to Jaguar! Sedadla jsou pohodlná, volant padne skvěle do ruky a výhled z vozu je také dobrý. Zaujme odkládací prostor ve středovém panelu, který je částečně krytý dvěma rameny s ovládacími prvky. Líbí se mi, že v Jaguaru nesvěřili kompletní ovládání multifunkčnímu displeji, ale ponechali řadu tlačítek a koleček, která se za jízdy mnohem lépe ovládají.

I-Pace je opravdu hodně tichý. Dokonce tak tichý, že se občas přistihuji, že jedu rychleji, než se zdá. Zejména ve městě je třeba si na to dávat pozor, tichý motor i dobré odhlučnění kabiny lehce způsobí překročení povolené rychlosti.

Akcelerace je fantastická, z nuly na sto I-Pace zrychlí za pouhé 4,8 sekundy. Na lineární zátah elektromotoru si po chvilce zvyknete a už nechcete nic jiného. Byl jsem zvědavý, jak si ale elektrický jaguár poradí s klikatými silničkami v horách. Přece jen díky vysokokapacitním bateriím auto váží 2,2 tuny. A to musí být v zatáčkách znát, říkal jsem si. Obavy ale byly zbytečné, váha auta není takřka vůbec znát a vůz se ochotně vrhá do zatáček i ve větších rychlostech. Může za to umístění baterií co nejníže - v podlaze vozu - a také krátké přesahy karoserie. Vpředu nenajdeme žádný velký a těžký motor, a tak je těžiště vozu uprostřed a ještě velice nízko. A díky těžkým bateriím nízko v podlaze tak auto drží na silnici jako přibité a dokonce ani nedochází k nepříjemnému naklánění v zatáčkách. V kombinaci s elektromotorem schopným v každou chvíli poskytnout maximum výkonu si ježdění v horách opravdu užívám.

Zajímavý je také systém vylepšené rekuperace kinetické energie, což je v překladu do normálního jazyka schopnost auta přetvářet energii vzniklou při brždění na elektřinu. Prodlužuje se tím dojezd a auto při uvolnění plynového pedálu zpomaluje natolik, že při běžné jízdě takřka nepotřebujete brzdový pedál a zpomalujete jen tím, že ubíráte plyn. Zpočátku trochu nezvyk, za chvíli ale nedocenitelná věc.

I-Pace se řadí do kategorie menších SUV, a tak jsme s ním museli okusit i nějaký ten terén. Je to sice další z aut, které pořádný terén nejspíš v praxi nikdy neochutná, ale rozhodně to neznamená, že by ho nezvládl. Však také přebírá některé technologie od Land Roveru! Před vyjetím do terénní pasáže jsem zvýšil podvozek o několik centimetrů a z I-Pace se rázem stalo plnohodnotné SUV. Několik stovek metrů jsem jel korytem potoka, následovaly prudké výjezdy po hliněné cestě i strmé sjezdy na šotolině. Když se po jízdě vodou přede mnou otevřel prudký stoupák s volnými kameny, říkal jsem si, že tohle I-Pace na silničních pneumatikách nemůže dát. A dal to naprosto s přehledem, stačilo jen stát lehce na plynu a auto si i s nejtěžšími pasážemi poradilo samo jako po másle. Tady jsem také vyzkoušel systém ASPC (All Surface Progress Control), který je vlastně takovým tempomatem do terénu a udržuje stálou rychlost v těch nejtěžších podmínkách, a to jak do kopce, tak i z kopce. Vy se pak soustředíte jen na točení volantem, terén zdolává auto samo.

Dálnici, klikaté silničky i terén zvládá I-Pace skvěle. Tak co ho vzít provětrat na okruh? Možná si klepete na čelo - elektrické SUVéčko a závodní okruh? Ale pánové z Jaguaru moc dobře věděli, proč nás tam berou. S okruhem v Algarve jsme se nejdřív seznámili ve sportovních F-Typech a kdo se obával, že následné přesednutí do I-Pace bude zklamáním, ten se mýlil. Akcelerace při výjezdu ze zatáčky je navzdory vyšší hmotnosti vozu fascinující a elektrický jaguar je tak i na okruhu velmi zábavným společníkem.

Po dvou dnech ježdění s I-Pacem se mi ho nechtělo vracet. Všechno to, čeho jsem se na začátku bál nebo to nechtěl přijmout, jsem si během těch 48 hodin zamiloval. Vlastně by se dalo říct, že čím déle jsem s ním jezdil, tím víc se mi líbil. Je hbitý, hravý a i při sportovní jízdě vás nesežere za živa. Jo a ten dojezd? Výrobce s těmi slibovanými 480 kilometry nejspíš ani moc nepřehání - ačkoliv jsem v horách jaguára „trápil“, co to šlo, ujel jsem s ním na jedno nabití 300 kilometrů a ještě mi v cíli zbývalo asi 20 % baterie. Takže jestli takhle má vypadat budoucnost automobilů, tak proč ne. Ještě aby se u nás zlepšila infrastruktura dobíjení a bude to celé dávat poměrně dobrý smysl.