Švédské Saaby a jejich historie v Československu

Před sedmdesáti lety vyjel první sériový automobil Saab a zrodila se slavná sága švédské značky, která přežila až do roku 2010. Start byl rozhodně působivý, byť se automobily Saab nikdy neprodávaly v závratných počtech.

Po skončení druhé světové války bylo zřejmé, že letecká kapacita je nadbytečná, a proto byla továrna SAAB (Svenska Aeroplan AB) v Trollhättanu přestavěna na automobilku. Značka SAAB (později Saab) dostala do vínku filozofii kvalitní výroby v duchu leteckých tradic, první prototyp 92 001 vyjel v roce 1946, následovaly další tři kousky a při testech najezdily přes 320 tisíc kilometrů.

Určily koncepci sériových vozů, kapalinou chlazený dvoudobý motor před přední nápravou, pohon předních kol a aerodynamicky optimalizovaná karoserie se splývající zádí podle návrhu Sixtena Sasona. Výsledek předčil očekávání, Saab se ujal, od léta 1949 do konce roku 1956 bylo vyrobeno 20 128 automobilů prvního typu 92 a vylepšeného 92B.

Stejnou koncepci první generace Saabu měly všechny typy 92, 93, 95 (kombi) a 96; dvoudobý dvouválec 746 cm3 o výkonu 25 koní (18,4 kW) postupně sílil; od roku 1956 jej vystřídal tříválec 748 cm3 (Saab 93), později zvětšený na 841 cm3 (Saab 95, 96), přičemž tříkarburátorová verze Sport nabízela výkon až 60 koní (44 kW).

Zkušební jezdec a zdatný technik Rolf Mellde získal první vítězství v soutěžích (Saab 92 vyhrál švédské mistrovství rallye už roku 1953), světové úspěchy včetně triumfů v Rallye Monte Carlo 1962 a 1963 následovaly (legendární Erik Carlsson). Automobily Saab se líbily na celém světě, i když byly vždy poměrně vzácné, výroba nikdy nedosáhla magické hranice 200 tisíc ročně, potřebné pro přežití. I tak se Saaby vyvážely do celého světa, od Keni po USA, od Finska po Československo.

Zdeněk Treybal byl vynikající československý závodník, o jehož úspěšné kariéře dnes už málokdo něco ví, jenže jeho třetí místo absolutně z Rallye Monte Carlo 1949 na Bristolu ještě nikdo z našich nepřekonal, a to nemluvíme o bohaté účasti na okruzích (včetně jediné Velké ceny Československa 1949 formule 1).

Slibnou kariéru přerušil nástup komunistů k moci, ale jen se naskytla příležitost, tak ji Treybal využil. Před šedesáti lety přijel do Československa americký režisér Gene Deitsch, oženil se v Praze a zůstal. Jako cizinec si mohl přivézt automobil ze zahraničí, a tak mu Treybal doporučil Saaba! Tím to v roce 1960 začalo, následovaly další kousky, a proto se záhy stalo, že nejen Treybal, ale i jiní jezdci, nasadili Saaby 96 do domácích závodů! Zdeněk Treybal si vedl skvěle v automobilových soutěžích, dobyl tituly 1962 a 1964, zatímco výtvarník Theodor Pištěk zvítězil v listopadu 1963 v kategorii cestovních vozů v obnoveném závodě Zbraslav–Jíloviště. Švédské vozy se staly u nás proslulé a nakonec se objevily nejen v prodejně Tuzexu, ale také ve volném prodeji v Mototechně. Zájemci však čekali před obchodem celou noc, mnohdy marně...

Bylo zřejmé, že dvoudobé motory mají své dny sečteny, a tak konstruktér Mellde se svým týmem upravil německý čtyřválec Ford 1.5 V4 (Taunus 12M), který se díky vidlicové koncepci pod kapotu Saabu 96 dobře vešel. Značku se tak podařilo v roce 1966 zachránit, z osmnácti tisíc prodaných vozů už bylo osm tisíc čtyřtaktů! O rok později klienti odebrali jen 500 dvoutaktů, zbytek produkce tvořily verze V4. Na základě vozů Saab první generace vznikly až sedmimístná kombi typu 95 (třetí řada sedadel obrácena zády cestujících ke směru jízdy), prototypy roadsterů 94 Sonett (1956), sériová sportovní kupé 97 Sonett II (od 1966) a prototyp třídveřového kombi/kupé 98 (1974).

Do roku 1980, kdy výroba končila, vyjelo 730 607 automobilů všech typů první generace. Saab pokračoval i v Československu, v Mototechně krátce prodávali typ 96 V4, závodníci přesedlali na verzi kupé s laminátovou karoserií! Byl to známý Saab 97 Sonett II a na našich tratích s ním závodil v sedmdesátých letech především Zdeněk Mašita. Největším úspěchem českého jezdce na Saabu však navždy zůstane druhé místo posádky Treybal/Sekáč v mezinárodní Rallye Vltava 1964. Treybalův osud byl tragický, zahynul v lednu 1986 v Praze při dopravní nehodě po srážce s tramvají (podobně jako o dvanáct let později další vynikající závodník Zdeněk Vojtěch v Liberci).

To už z výrobních linek v Trollhättanu sjížděl elegantní Saab 99 (později též coby první typy 900 a 90), vůz druhé generace, ale poslední podle původní tradice kvalitní letecké konstrukce.

Protože při poměrně nízkých sériích nebyla opět šance na konstrukci vlastních motorů (i ty první dvoudobé vycházely z německých vzorů), sáhl Saab pro typ 99 pro řadovém čtyřválci Triumph 1,7 litru z Velké Británie. Teprve na základě tohoto stroje vznikly první vlastní motory Saab, když je v Trollhättanu dále upravili a zvětšili jejich objem na dva litry.

Všechny následující automobily Saab 900, 9-3 a 9-5 už vycházely z platformy General Motors, takže pečeť originality byla porušena a značka ztratila svou pověst, od roku 1990 patřila americkému koncernu General Motors. V rámci restrukturalizace Američané podnik v roce 2010 prodali, a tím odsoudili k zániku.

Žádný pokus nizozemského ani čínských investorů automobilku nezachránil. Poslední typ 9-5 Turbo byl velmi zdařilý automobil, ale plná výroba se nikdy nerozjela. Ovšem i poslední Saab můžete potkat na silnicích s českou poznávací značkou, stejně jako legendy typu 96 a 99.