Suzuki Vitara X-90 Philippe Cousteau – Bláznivé auto

Jednou v historii se Suzuki zbláznilo. Asi toho lituje dodnes, ale my se můžeme těšit ze zajímavého youngtimeru. Je jím Suzuki Vitara X-90 (na některých trzích jen Suzuki X-90), které se vyrábělo mezi roky 1995 až 1997. Těžko se zařazuje i do segmentu, takže když si jej u Suzuki CanoCar v Brně vyzvedávám, pořád netuším, kam jej mám zařadit. Díky mechanice Vitary jde možná o off-road, ale taky je to dvousedadlová targa, které po sundání střešních panelů zůstane nad interiérem příčka. Alespoň vidíte, že crossovery nejsou zas tak nová věc.

Začátek příběhu tohoto auta se datuje na tokijský autosalon 1993, kde japonská automobilka vystavovala koncept, který vypadal jako auto pro Mickey Mouse. Návštěvníci byli nadšení a hodně automobilku za tento počin chválili, takže se značka rozhodla využít hospodářský růst a tříprostorový koncept X-90 dovést po dvou letech do sériové výroby a nabídnout jej zákazníkům v pěti barvách (černá, modrá, stříbrná, červená a tato světle modrá). Problém byl, že si jej ale reálně nakonec nikdo nekupoval.

Auto zdobí výrazné oplastování, boční nášlapy a nápadný zadní spojler, které prozrazují akční model Philippe Cousteau Special s maximální výbavou. Dveře jsou bezrámové, jak se na otevřené auto sluší. Celkově bych ale o designu moc mluvit nechtěl, protože z profilu má přesně ten tvar auta, jaké vám namaluje tříleté dítě. Je to prostě taková divná kukaň.

Netradiční model měl často slušnou výbavu včetně dvou airbagů, ABS, elektrických oken, posilovače, imobilizéru, centrálního zamykání a klimatizace. Líbí se mi i to křiklavé strakaté barevné čalounění. Za sedadly je menší zavazadlový prostor, vzadu je ale větší klasický. Do něj se vejdou i skleněné střešní díly, když si chcete užít vítr ve vlasech. Jinak byl ale vlastně téměř k ničemu a nic dalšího se do něj skoro nevešlo, jen dojezdová rezerva (to byla tehdy docela novinka). Bez střechy je v autě ale dost průvan, což jsem nečekal. Doufal jsem, že když jde o targu, nebude vevnitř moc vířit vzduch, ale už kolem šedesátky je jízda kvůli průvanu lehce nepříjemná, začíná se tvořit vír a hází mi vlasy odzadu do očí.

K motoru je v tomto případě napárován pětistupňový manuál s redukcí. Má dlouhé dráhy a připomíná mi páky v autobusech. Suzuki ale nabízelo i automat, který měl o jeden kvalt méně. Techniku dobře znají majitelé první Vitary, ostatně X-90 stojí na jejím žebřinovém rámu, byť světlá výška je jen 160 mm. Zatímco po světě šlo o doplňkový model, v USA jej značka prezentovala jako nástupce malého typu Samurai.

V nabídce byl jediný šestnáctiventilový motor s vícebodovým vstřikováním 1.6 G16B SOHC z Vitary. Auto váží 1,1 tuny, a tak se výkon 97 koní v 5 600 otáčkách nezdá nic moc. Maximální točivý moment 132 Nm najdete ve 4 000 otáčkách. Na rychlou jízdu to ale moc nebylo, na stovku zrychluje speciální Vitara 13,3 sekundy a maximálka je 150 km/h. Alespoň je ale auto dost tiché. Plánovat to chce i tankování, protože nádrž je jen na 42 litrů a průměrně auto konzumuje kolem devíti litrů na sto kilometrů. Přední brzdy jsou kotoučové, zadní bubnové a přijdou mi dost ostré. Naopak řízení jde zlehka a neposkytuje moc zpětné vazby, ovšem parkování a manévrování s ním je snadné. Jen při couvání pípá jako náklaďák (jde o dodělávanou signalizaci), ale na to se dá zvyknout.

Auto se nabízelo i jako zadokolka, ale častěji zákazníci kupovali čtyřkolku. Díky nezávislému zavěšení předních kol McPherson a zadní tuhé nápravě s vlečnými rameny se mimo silnici úplně neztratí, ale slušně funguje i na asfaltu. Tedy slušně na auto s žebřinovým rámem pochopitelně, pohodlná jízda mu ovšem není cizí. Ostatně samo Suzuki jej označovalo za SUV Cabrio. Patnáctipalcová kola a pneumatiky s vyšším profilem zaručují alespoň nějaké pohodlí. Mimo asfalt je velkým limitem menší světlá výška, takže těžší terén, který obyčejná Vitara projede hravě, zůstává stylovému modelu X-90 zapovězen.

S oblibou je používal Red Bull, který na ně dával obří plechovku svého nápoje. Jenže Top Gear vůz v roce 2013 označil za čtvrté nejhorší auto posledního dvacetiletí a zákazníci jako kdyby tomu uvěřili. Dnes si myslím, že tak neotřelé auto si to nezaslouží, ale je pravdou, že prodejně byla Vitara X-90 strašný propadák. Neuvezlo dost lidí ani nákladu, přitom nestálo málo, navíc jej s oblibou kritizovali nizozemští a britští novináři včetně Jeremyho.

Pro Suzuki to po nadšení z konceptu byla studená sprcha a ani nevíme, kolik aut se celkem prodalo. Odhadem jen kolem deseti tisíc do roku 1997, kdy se výroba zastavila. Dva roky se ještě doprodávaly skladovky s výraznou slevou. Dnes se pohybují v rozmezí 30 až 130 tisíc korun, jde ale o zajímavou raritu, která časem určitě poroste na ceně. Navíc je to taková ryzí esence devadesátek s celou ulítlostí a barevností té doby (jen se znovu podívejte na to čalounění) a také s velmi spolehlivou technikou japonské automobilky. Největším problémem je zatékání přes střešní panely, které zmiňují někteří majitelé. Moc jich ale na prodej u nás nenajdete, i když tento konkrétní nejspíš bude hledat nový domov.