Článek
Hayabusa se stala legendou už vlastně za svého života. Když přišla poprvé v roce 1999, byl to nejrychlejší produkční motocykl na světě. Oficiálně jel až 312 km/h (na některých trzích 303 km/h) a spolu s očekávanými konkurenčními motocykly od Kawasaki a BMW vedl k tomu, že by se měly rychlosti motorek nějak omezit. Nakonec se výrobci dohodli, že společně omezí nové motocykly na 299 km/h, což se pak následných verzí a generací dotklo. Druhá generace Hayabusy se představila v roce 2007 a už byla omezená na 299 km/h.
Asi víte, že poslední Hayabusa (v Evropě prodávaná pod obchodním názvem GSX 1300 RR) skončila kvůli přísnějším emisním limitům spolu s celou řadou jiných velice zajímavých motorek. Ovšem přišlo nám divné, že by značka Suzuki tento lukrativní trh opustila, zejména nyní po vítězství titulu jezdců a týmů v MotoGP v roce 2020.
Nová Hayabusa (uprostřed) se drží designového stylu zavedeného už první generací v roce 1999 (vlevo)
Nová verze modelu Suzuki GSX 1300 RR Hayabusa dostala celou řadu asistenčních systémů, které mají usnadnit soužití s tak silným motocyklem v běžném provozu
Pro rok 2021 tak přichází zásadně modernizovaná Hayabusa rovnou i na evropský trh. Motocykl tak nyní plní emisní normu Euro 5 a přináší celou řadu drobných vylepšení, které ho mají udržet na špičce mezi sportovně-cestovními motorkami další roky.
Základem je pořád řadový čtyřválec o zdvihovém objemu 1 340 cm3, který ale dostal nové písty a vůbec prošel poměrně zásadní revizí, ne jen s ohledem na emise, ale třeba i zlepšení průběhu výkonu v nízkých a středních otáčkách. Suzuki sice neuvádí výkon, ale minulá generace měla 200 koní a 139 Nm, takže se bude výkon emisně upraveného motoru určitě pohybovat kolem této hodnoty. Nejvyšší rychlost je opět omezena na 299 km/h. Jinak koncepčně se nic zásadního nemění. Převodovka je šestistupňová, nově s funkcí „quick-shift“ nahoru i dolů, zadní kolo roztáčí řetěz.
Ačkoli má čtyřválec stále stejný zdvihový objem, dočkal se celé řady vylepšení. A to nikoli jen proto, aby splnil emisní normy, ale aby měl například lepší průběh výkonu v nejpoužívanějších otáčkách
Pilot si teď může nastavit celou řadu funkcí a jízdních režimů, nechybí třeba tempomat, a dokonce i omezovač rychlosti. Suzuki také nabídne celou řadu originálních doplňků
Suzuki ale zapracovalo také na výbavě, design se změnil jen velmi decentně. Přibyla třeba světla denního svícení, nové blinkry a podobně. Ve výbavě nově najdeme nastavitelný omezovač rychlosti a tempomat. Tempomat funguje v rychlostech od 31 do 200 km/h a musíte mít zařazenou aspoň dvojku. Samozřejmostí je systém bránící blokování zadního kola při rychlém puštění spojky při podřazení či zavření plynu (s nastavitelnou účinností), ale zkušení jezdci si ho mohou vypnout. Další ze systémů zabraňuje nechtěnému „wheelie“, tedy nadzvedávání předního kola (lze ho nastavit v deseti stupních).
Hayabusa má také nastavitelnou (a vypínatelnou) kontrolu trakce, nastavitelný systém launch control a modernizované ABS umožňující intenzivnější brzdění i v náklonu do zatáčky. Další systém zabraňuje nadzvedávání zadního kola při prudkém brzdění, motorka také disponuje asistentem rozjezdu do kopce (což u cestovní motorky s pohotovostní hmotností 264 kg přijde vhod). Další funkce? Třeba automatické varovné blinkry při prudkém brzdění nebo asistent pro jízdu v koloně v nízkých otáčkách.
Jinak nové Suzuki Hayabusa jezdí na pneumatikách Bridgestone Battlax Hypersport S22 o rozměru 120/70 ZR17 vpředu a 190/50 ZR17 vzadu. Vpředu jsou větší čtyřpístové brzdy Brembo s kotouči o průměru 320 mm, vzadu je jeden kotouč s jednopístovým třmenem Nissin. Cestovatelé by určitě uvítali větší než dvacetilitrovou nádrž, ale i tak by snad měla Hayabusa při klidném tempu urazit aspoň 300 km na jedno natankování. Spotřebu zatím výrobce neuvádí, ani cenu. Ale vše se dozvíme v březnu při uvedení na trh. Teď se zatím podívejte na opravdu rozsáhlou fotogalerii.