Článek
Nějakým fotografickým způsobem jsem chtěl vzdát hold tomuto vozu a domluvil jsem se se současným majitelem na vytvoření jednoho snímku nejstarší stotřicítky, kterou má k dispozici. Během fotografování však došlo i na pár „backstage“ záběrů a dokonce jsem dostal možnost stáhnout plachtu i z dalšího závodního skvostu, který se objevil ve sbírce. Dostat se k takovým raritám je něco neuvěřitelného a pro mě to znamenalo takové malé předčasné vánoce.
Modře lakovaný okruhový speciál lze bezpochyby nazývat raritou. Pětistupňovou převodovkou osazené kupé zkraje fungovalo i jako pojízdná laboratoř pro zkoušení konstrukčních možností a skrz několik prototypových řešení byl plně závodním vozem, který v letech 1975 – 77 sedlal Milan Žid. Tento model se účastnil i okruhového mistrovství Evropy v roce 1981, kde s ním závodníci Ing.Zdeněk Vojtěch – Břetislav Enge, spolu s dalšími jezdci, vybojovali titul mistrů Evropy ve značkách. Automobil se dochoval v relativně dobré kondici a z valné částí je tato legenda v původním stavu, byť by se našlo pár drobných šrámů kosmetického rázu. Na opěvovaný značkový titul dosáhla výše zmíněná dvojice i díky dalšímu vozu, jenž je na fotografiích spíše pro doplnění - přibližně o tři roky mladší 130RS osazená oranžovým spoilerem na přídi.
V druhé polovině osmdesátých let vznikly přímo v AZNP dva vozy vycházející z aktuální modelové nabídky pro třídu H (Hobby) německé závodní série Veedol Cup, jezdící se na Nürburgringu. Důvod účasti byl prozaický – podpora prodejů největšího západoněmeckého prodejce a propagace. Prvním vozem byl roku 1987 typ 742M, ve kterém se za volantem střídal Petr Samohýl spolu s Willi Obermannem a po úspěšné sezóně bylo rozhodnuto i o nasazení kupé. Oba automobily konstrukčně čerpaly z vozů určených pro soutěže rally, ačkoliv třeba duralová ochranná klec značky Heigo byla odlišná jak tvarem, tak zástavbou kvůli získání lepších jízdních vlastností v kontextu snížení těžiště.
FOTO: Petr Bača