Subaru XV má v sobě něco specifického. Říká se tomu duše.

Znáte to. V životě každého muže nastane dříve či později okamžik, kdy se musí začít chovat zodpovědně. Hypotéka. Rodina. Děti. Bezpečí. Tyhle chvíle bývají často velmi bolestivé, protože radost z narození potomka může jednomu velmi rychle zkazit zjištění, že se jako celá rodina nevejdou do dvoumístného roadsteru a že nejlepší investicí do auta po dědovi, se kterým jezdila drahá polovička jen v krajní nouzi, je nechat ho sešrotovat. Pak přichází na řadu čistý rozum, fakta a nesmlouvavá řeč peněz. No a právě v ten moment nastává situace, kdy si můžete koupit absolutně nudné a bezpohlavní SUV, nebo trochu méně nudné a bezpohlavní kombi, nebo prostě ukážete, kdo doma nosí kalhoty a pořídíte kombíka, který alespoň trochu dobře jede a na dnešní poměry má něco, čemu se dá s trochou fantazie ještě pořád říkat duše.

Přiznávám, že ten výběr není úplně jednoduchý, protože třeba nové pětkové BMW s naftovým šestiválcem je sice báječné auto, ale pro většinu mladých rodin mimo realitu. A tak je čas porozhlédnout se po něčem výrazně levnějším, ale aby vám to udělalo radost pokaždé, když přijdete do garáže…

Jak už jste dávno pochopili, tímto kostrbatým začátkem mířím k oranžovému Subaru XV, které vidíte na fotkách. Stejně jako každý jiný automobil této značky, tak i nové XV si dělá spoustu věcí po svém - ať už je plochý čtyřválec, pohon všech kol nebo bezestupňová převodovka CVT. Tohle všechno měl i předchozí model a nezasvěcený by si mohl myslet, že jde jen o pouhý facelift karoserie a novou barvu v nabídce, ale ve skutečnosti je XV teprve druhým autem po nové Impreze, které vyjíždí z továrny na nové podvozkové platformě Subaru Global. Ta má mít o sedmdesát procent větší torzní tuhost a v kombinaci s pohonem všech kol v poměru 40:60 mezi přední a zadní nápravou to už na papíře vypadá zajímavě.

Na papíře vypadá víc zajímavých věcí, ale protože vám nechci lhát, tak ne všechny jsou super. Ušetřit 160 tisíc a pořídit si do XV motor s objemem 1,6 l je nesmysl, protože s výkonem 114 koní zrychlí na stovku za nekonečně dlouhých 14 vteřin. Dvoulitr má 156 koní a stovku dá 10,4 s, ale stejně si budete často říkat, že by klidně mohl být o kus silnější. Důvod? XV má prostě skvělý podvozek, který by to bez problémů snesl. Je to podobné, jako když si koupíte Porsche 911 jen jako provedení Carrera, to si pak taky budete neustále uvědomovat bolestivou pravdu, že podvozek je výrazně rychlejší než motor. A Subaru navíc nabízí jen převodovku CVT, která je, jak bych to jen řekl, specifická. Ale o tom až později…

Teď bych vám chtěl říct, že jestli máte japonská auta zafixovaná jako nudná a bez nápadu, pak vězte, že kabina má šmrnc, příjemné sedačky s výrazným oranžovým prošíváním a hlavně vypadá robustně. Nejsou tady žádné zbytečné serepetičky, ale vše je navrženo s důrazem na řidiče a jednoduché ovládání. Já sám jsem nejvíc rád za nízký posaz, který trochu nekoresponduje se světlou výškou auta. Ale buďte bez obav, tohle auto má sice vyšší podvozek, ale zároveň nízké těžiště. Uvědomil jsem si hned po pár metrech, jak perfektně pohlcuje nerovnosti a s jakou lehkostí se proplétá zatáčkami. V kombinaci s příjemným řízením a pevným nástupem brzd je to prostě překvapivě analogové auto, které je skvělé na řízení. Vezměte ho na okresku a budete nadšeni, s jakou chutí se vrhá do zatáček, překvapí vás přitom, jak málo se naklání. No a ve městě přitom zvládne všechny nástrahy v podobě děr, tramvajových pásů nebo nesmyslně umístěných retardérů.

Benzinový dvoulitr bez přeplňování je v dnešní době turbodmychadel a malých objemů něco jako poslední mohykán, ale 156 koní je dostačujících a k motoru samotnému nemám žádnou připomínku. Větším problémem je bezestupňová převodovka CVT, která při krátké testovací jízdě člověka jednoduše zklame. Vy totiž šlápnete na plyn, motor se okamžitě dostane do otáček, ale auto nabírá rychlost postupně, což jednomu trhá uši. Je to podivné a nesnese to srovnání s moderními dvouspojkovými převodovkami. Ale mám pro vás dobrou zprávu - po třech dnech jsem si zvykl. Prostě jsem pracoval s plynem tak, aby to odpovídalo otáčkám. A když jsem potřeboval předjíždět, nebo jsem si chtěl auto víc užít, tak jsem řadil pádly pod volantem, kdy se převodovka chová vlastně docela standardně. Výrobce tvrdí, že díky CVT má auto nižší spotřebu, podle tabulek je to 6,9 l/100 km, já jsem jezdil za 8,5 l/100 km.

Každý prodejce vám řekne, ať si koupíte dvoulitr a pak začne mluvit o systému EyeSight. To je pro Subaru nejdůležitější věc a kromě pohonu všech kol je to něco dalšího, co jej odlišuje od ostatních. Dvě kamery umístěné na čelním okně neustále monitorují silnici před vámi a umí vyhodnotit vzdálenost a rychlost ostatních aut, chodců a řidičů. Zvládnou pak automaticky zpomalit, popřípadě úplně zastavit, samozřejmostí je systém pro udržení auta v jízdním pruhu. Ještě před pár lety mělo Subaru pověst výrobce nekompromisních sportovních automobilů, ale teď se čím dál tím víc profiluje právě do oblasti bezpečnosti.

Pro mě je nové XV jeden z nejlepších kombíků v ceně hladině okolo tři čtvrtě milionu (testované auto ve výbavě Executive SE je za 820 tisíc, základní 2.0i-S Comfort pořídíte za 710 tisíc. Koupil bych si ho raději než Levorg a myslím, že je to aktuálně nejlepší běžné subaru. Můžete namítnout, že třeba Seat Arona nebo Mazda CX-3 jsou v této kategorii lepší volbou, ale podvozek XV a způsob, jakým se tohle auto řídí, mě prostě baví. A jak už jste asi pochopili… Tohle auto má duši.