Subaru Impreza WRX STi Type RA a nové WRX STi: Zažij Subaru!

Aktuální reklamní slogan značky Subaru jsem si nevypůjčil náhodou. Nový a zatím poslední model WRX STi je jedním ze dvou automobilů pro nadšence, kteří za jeho volantem poznají, o čem „Plejády“ skutečně jsou. Tím druhým by bylo hravé BRZ, ale tohle téma dnes ponecháme stranou. Usadil jsem se do poměrně širokého sedadla Recaro s výplní sedáku a opěradla z broušené kůže aktuálního modelového ročníku. Všude vidím loga STi a dívám se na tu změť čudlíků, ovladačů a displejů. Trochu jsem si povzdechl. To pravé subaru je potřeba zažít ještě jinak.

Je skvělé, že mám známé a kamarády s různými neobyčejnými auty, a moc si toho vážím. Totiž, náš čtenář Libor má doma také modré STi. A v jeho modrém interiéru se skrývá modrá hrdá plaketka, která říká, že jeho vůz je 1551 z 2000 limitované série. Ano, jedná se o „Rallye Applicant“ verzi STi. Do češtiny bychom ono „RA“ mohli přeložit jako „uchazeče o rallye“. Ne, nejde o auto skupiny A na značkách, ale blíží se tomu. Je odlehčené, má zkrácené převody a vodou chlazený intercooler. A bylo vyrobené v té opravdu nejslavnější éře značky. V dobách, kdy humorně přezdívané duo závodníků „Crash and Burns“ (pozn. Colin Mc Rae a Richard Burns) dokázalo přispět k fenomenálním úspěchům Subaru v účasti WRC.

Malý sraz nás, dvou fanoušků a bláznů do modrých subaru s velkými výfuky jsem naplánoval na Kokořínsku, v místě známé rychlostní zkoušky ‚Bezdědice - Březovice‘. Patří mezi to klasické na Rallye Bohemia, letos s názvem „Lobeč“ a cílem v Skramouši. Vloženou částí je nádherný úsek zasekaný do úzkého údolí s klikatící se silničkou do kopce k obci Nosálov. Úsek jsme si oficiálně uzavřít nemohli a na fakt, že tam „skoro“ nic nejezdí, jsme pochopitelně spoléhat nechtěli. I tak mě svrbí ruce a už po krátké seznamovací konverzaci s majitelem usedám do modrých perfektně padnoucích sedadel. Přede mnou civí volant Momo a otáčkoměr s červeným polem až u osmičky. Kousíček vlevo trčí přídavný budík tlaku turba s logem STi. Fakt, že budu řadit levou rukou, protože RA existovala jen v pravostranné verzi, mi nijak radost nekazí. Na řízení aut s volantem na „špatné“ straně jsem zvyklý. Boxer je již zahřátý jízdou do startu naší „RZ“ a nastartovaný. Z výfuku s obrovskou koncovkou se už line charakteristické kakofonické brumlání plochého čtyřválce. Brrrumm, prošlápnu si trošku plyn na zkoušku, uberu a motor si lehce odplivne. „Kluci, berte si klíčky od nového STi a já jedu na pomalou seznamovací jízdu. Dole pod kopcem se pak dohodneme, co a jak dál.“ Říkám fotografu Ráďovi a majiteli auta Liborovi. Mačkám spojku, řadím jedničku a vyrážím kupředu.

Přichází první zatáčka notně zvlněné trati a ihned se dostaví moment euforie. Jo, tohle auto má docela koule. Tedy, chci napsat, že má vyvážené řízení a ihned se mi zamlouvají celkově kompaktní rozměry staré Imprezy. Je celá taková akorát velká. A to se mi líbí. A pak přijde první rovinka, polechtám víc plyn, motor se nadechuje a já už cítím, že to přijde. Fuuuu, turbo IHI se roztočí a katapultuje mě s Imprezou kupředu. Pak chviličku hledám trojku na malinko volnější kulise řazení a šup, turbo se roztočí a otáčky letí rychle k omezovači. Brzdy jsou dost intuitivní a ovládání ostatních pedálů také.

Ten motor je ale perla. Je živočišný, je čitelný a je zlý. A to už jsme pomalu dole na křižovatce, kde vylézám z „RA“ vytlemený už jen po seznamovací jízdě. Domlouváme, kde budeme vysazovat fotografa, a pak už se jen bavíme s Liborem o jeho prvních dojmech z řízení nového WRX STi. „Petře, já ti řeknu, že mi to auto ani úplně jako subaru nepřipadá.“ To byla jeho první slova. Moment, tak zlé to snad není a víc se dozvíte za chvíli.

Mezi oběma vozy nás dělí osmnáct let. Nové bude o dost rychlejší, vždy a všude. Že si to myslíte stejně jako já? Nové Subaru WRX STi má od zastoupení značky vzadu pod křídlem jednu moc milou nálepku. Subaru mává rukou s nápisem ‚Ahoj Subaru‘. Tak trochu říká: „Ahoj, já jsem subaru, předjíždím tě a čau čau…“ Takové triky si může zkoušet na různá moderní auta ostatních značek, ale stará Impreza STi RA nemá tu větrací kapličku na střeše jen tak zbůhdarma. Ona by mohla klidně i závodit v rallye. A stačilo by méně úprav, než bychom si mysleli. Každopádně o dost méně, než jakých by se muselo provést na novém WRX STi.

Jezdili jsme ten tříkilometrový úsek ‚rychlostky‘ nahoru a dolů. Vždycky při otočce jsme se s Liborem na sebe lišácky pousmáli a valili to zase dál. V takovém třetím až čtvrtém průjezdu už jsem se s RA sžil vážně dobře. Vlastně už bych neměl psát o způsobu, jakým jsem se řítil lesem na úzké veřejné silnici. Víte co, japonský tachometr s poslední číslicí 180 km/h nám bohatě stačil. Víc radši prozrazovat nebudu. Stejně nebyl čas dívat se na rychloměr. Staré modré subaru se svým ostrým turbokopancem přicházejícím v pěti tisících otáčkách se vždycky na výjezdech ze serpentin začalo vzdalovat tomu novému jedoucímu za ním. Pffuuu, turbo IHI fouklo maximum vzduchu do motoru a já už letěl k dalšímu oblouku. Neuvěřitelně jsem si užíval dvě táhlé rychlejší zatáčky projížděné na trojku. Subaru se zakouslo do asfaltu, a i přes výbušný motor se dalo krásně korigovat, kolik výkonu kam poputuje. Středový diferenciál (DCCD) jsme u obou aut nechali nastavený na minimální svornosti, jelikož jsme se pohybovali na suchém asfaltu. Přenáší se tak spíše víc výkonu na zadní kola. U starého STi je změna svornosti nastavení DCCD hodně poznat. Z těch nejužších vlásenek se mi konečně asi ve třetím průjezdu povedlo vyjíždět mírně bokem. Auto je malé a citlivost pro to, co mi provede pod zadkem je maximální. To je ten trik. Možná je to bestie, ale já se kousnout nenechal. Jenom se musí řídit a člověk se potřebuje soustředit na každičký pohyb, který udělá. A jak se dostávám do tempa, chci jet a začínám na to tlačit a hlavně nesmím ze strachu ubrat někde uprostřed zatáčky. Tohle je právě ta podstata zážitku se Subaru.

„Petře, tohle je maximální radost. Vidět tebe, jak mi ujíždíš v mém RA, a snažit se tě dohnat ve fungl novém STi, to bylo něco. Fakt paráda!“ Takhle nějak to říkal Libor, když jsme postávali u aut při statickém focení a plácali páté přes deváté o legendách, které bychom chtěli ještě v životě okusit. Klábosili jsme o tom, že než umřeme, si musíme pořídit do našich garáží ještě Lancii Delta Integrale Evo a Hondu NS-X a pak ještě dalších padesát řidičských aut pro nás, nenapravitelné nadšence. A na zpáteční cestu do Mšena, kde se naše cesty rozdělily, jsem si opět bez váhání vzal do ruky ten tenký klíček od STi RA. A zase jsem mu docela naložil, protože tohle auto nese logo Subaru!

Není. Páteční pozdní odpoledne strávené s automobilovou legendou a jejím nadšeným majitelem mi jen částečně zatemnilo mysl. K tomu náš redakční fotograf Ráďa pochází ze Zlínska, kraje nasáklého závody rallye. Všichni tři jsme svorně strhli emoce směrem k bezmála dvacetileté Impreze. Jenže nové WRX STi bylo ve skutečnosti mým skvělým parťákem po celý uplynulý prodloužený víkend. A já ji určitě nechci zítra vrátit v Subaru se slovy: „Je to pěkné auto, ale víte vy co? Před dvaceti lety to vaši inženýři uměli daleko líp. A že jsem tak smělý, kam zmizela bezrámová okna? “

Svět se vyvíjí a je potřeba občas vylézt z našich nostalgiemi prosáklých ulit. Nová auta jsou rychlejší a schopnější než v době STi RA v6 a nové WRX STi má daleko silnější konkurenci kolem sebe, ve které musí obstát. A zde si myslím, se mu daří bravurně. Nebudu psát o tom, že má dobrou výbavu a skvěle hrající audio soustavu od Harman Kardon. Nakonec, takové odstavce se píšou spíš do recenzí vozů Audi. Nové WRX STi se po čase stalo daleko univerzálnějším autem. Je to vidět na těch pohodlných sedadlech Recaro, je to poznat na množství ovladačů a ve velkorysosti výbavy. Podstatné je něco jiného. Nové STi je stále v jádru obyčejné, poctivé, mechanické auto.

Řazení má krátké dráhy, reakce na pedály je výborná a charakteristika plynu je v režimu „S“ docela přirozená. Dobrá, motoru chybí ona výbušnost a živočišnost starého STi RA. Taky mi uměla odpustit pár jezdeckých chyb docela snadno. Co chci říci, že v porovnání se starým STi RA je daleko snazší s ním jet rychle. Na druhou stranu je poměrně velké, těžké a řízení má takový tuhý umělý odpor. Jenže já si na něj za těch pár dní zvykl a nebude se mi vracet příliš lehko. Nastavení podvozku a diferenciálů je takové okruhovější. To je možná ten hlavní důvod, proč se mi dařilo se starým RA na úzkých silničkách vyjíždět ze zatáček divočeji. Byl jsem víc řidičem, posílal to do zatáček akčněji a vůbec STi RA hodně řídit plynem. Minimálně pocitově to takové bylo. Nové WRX STi zase nabídne daleko víc mechanické trakce, která ovšem funguje v takovém čistém, okruhovém stylu jízdní stopy. Tím myslím, že umí být trochu nedotáčivá, a pokud chcete přetáčivost, musíte ji vyloženě vyprovokovat. Během víkendové jízdy na Šumavu po místních opravdu kvalitních silnicích jsem si uvědomil, že právě v takových podmínkách auto dokáže excelovat. Podvozek je dlouho neutrální, brzdy jsou famózní a dají se dávkovat přesně. Auto vyjíždí ze zatáček neuvěřitelně rychle a fakt, že je takhle dobré, tak moc efektivní, jsem si opravdu užíval.

Je to jednoduché. STi RA předvedlo, že i bezmála dvacet let staré, skvěle postavené auto dokáže držet krok s jeho fungl novým bratříčkem. Nic jsme neměřili, ale vsadím krk na to, že bylo navíc ještě rychlejší. Respektive dalo to větší práci v něm být rychlejší. A to se s tím autem důvěrně neznám. Bylo vážně skvělé. Tečka!

Pokud chcete STi a jezdit s ním denně kamkoli, vím, že přijde moment, kdy nebudete chtít slyšet brumlavé staccato z výfuků. Případně vás rozbolí hlava z kvílení diferenciálů a převodovky. Také nebudete chtít vypadat po každé jízdě upocení jako horník vracející se z šichty. Nové WRX STi nabídne daleko širší repertoár triků, které umí. Je mnohem univerzálnější. Přesto mezi novými auty podobných výkonů a rozměrů, která jsem měl možnost v posledních měsících vyzkoušet, vážně exceluje. Nové STi je stále ve formě, je jiné, než kdysi bývalo, a fakt mě hodně mrzí, pokud žádné podobné auto Subaru pro následující roky Evropě nenabídne. Bude to velká škoda.