Subaru BRZ Final Edition – Soumrak sporťáků v Evropě

Když v roce 2012 představily automobilky Subaru a Toyota modely BRZ/GT86, bylo to skoro na megalomanskou oslavu. V těchto časech, kdy se do popředí hnaly přeplňované tříválce, SUV a EU začala jistojistě strašit emisní normou Euro 6, vznikly nevídané sporťáky s atmosférickými motory a pohonem zadních kol. Ačkoli nešlo o prodejní trháky, všichni milovníci řízení jásali.

Najednou bylo reálné koupit si nově vyrobený, pravověrný a snadno ovladatelný sportovní vůz, který je schopen vykouzlit široký úsměv (doslova rohlík) po každém ujetém kilometru. Žádné turbo, čtyřkolka nebo jiné složitosti, slova se chopila čistá radost. A v Česku byla tak velká, že se naše malá země stala velkým odbytištěm těchto báječných vozítek.

Z toho důvodu nám automobilka ze 157 kusů speciální edice přidělila rovnou 43 vozů. A není to jen plaketa, díky které se BRZ Final Edition odlišuje od svých sourozenců.

Specifika BRZ Final Edition

Můžete namítat, že se za milion korun dají pořídit levnější, a dokonce výkonnější auta, ale žádné z nich nebude stejné jako Subaru BRZ. Tahle 200koňová zadokolka je krásně hravá, poslušná, přiměřeně přetáčivá a pro začátečníky nebo technické řidiče naprosto ideální. Tady si musíte výkon nebo drift zasloužit, ale pak si vše i náležitě užít.

Vzpomeňme na mnohé čerstvé držitele řidičáků, toužící po automobilu se zadním pohonem. Tito adolescenti nemají zpravidla dostatek zkušeností, peněz a pokory, takže to dopadne většinou tak, že si pořídí nějakého starého bavoráka, kterého v zimě rozvěsí o strom.

Netvrdíme, že s BRZ by to vždy muselo být jiné, přece jen fyzikální zákony není možné přelstít, nicméně málokterý sporťák poskytne takovou vyváženost, stabilitu a jízdní vlastnosti. Proto jestli si nutně potřebujete koupit zadokolku a nejste příliš vyježdění, sáhněte po BRZ/GT86. V rukou zkušenější borců pak tyto vozy předvádí až neuvěřitelné manévry a skutečně k tomu nepotřebují výkon 500 koní.

Nedalo nám to a o poslední projížďku jsme se podělili s naším dvorním fotografem a jeho ženou. Přečtěte si tedy pohledy dvou obyčejných lidí, jak oni vidí odcházející etalon cenově dostupného sporťáku.

Tomáš Kopečný: „Design vozu je nadčasový a praktický. Především v aktuálních měsících se karoserie špiní minimálně. Projel jsem opravdu kdejaký marast a BRZ stejně nevypadalo jako stroj z řepné kampaně. Interiér je sice trochu spartánský, nicméně přesně dělaný v duchu auta. Nejsou tu žádné zbytečnosti, prostě jen sednete, nastartujete a užíváte si to.“

„Volant a celé vozidlo příjemně padnou do ruky a jako u každého Subaru je z něj velmi dobře vidět. Dokonce i menší zpětná zrcátka vlastně nijak neomezují výhled dozadu. Oceňuji přesné řízení i ladné zatáčení. Kolikrát mám pocit, jako by mě BRZ zdravě vybízel zvládnout příští zatáčku rychleji.“

„Ačkoli jsem zastáncem automatických převodovek, na šestirychlostní přesný manuál jsem si zvykl poměrně rychle. Dráhy jsou krátké, spojka zabírá spíše výše. Velkou radost mám z pružného a dynamického motoru, který svoje kouzla dávkuje plynule. No a ten zvuk! Kovová mechanika plochého dvoulitrového čtyřválce zní jako motoristický symfonický orchestr. Nepatřím k závodníkům, spíše se kochám, takže spotřebu 6,7 litru na sto považuji za ekonomicky adekvátní.“

Jak vidí Subaru BRZ Tomášova žena? Dámský pohled odhalí slova Dity Kopečné: „Na první pohled se mi auto líbí, ladí k němu i předmětná černá barva. Esteticky mi k vozu z některých úhlů nesedí zadní křídlo, nicméně vím, že u čistých sporťáků je jeho přítomnost skoro povinností. Posez hodnotím jako komfortní, interiér reflektuje starou dobrou klasiku, tedy žádné vesmírné výstřelky – to mám ráda.“

„Čtyřmístný vnitřek je vzhledem k rozměrům trochu stísněný, a když za sebe nainstalujete ještě dětskou sedačku pro potomka raného školního věku, vaše kolena si popovídají s palubní deskou. Nastupování a vystupování do nízko položené placky taktéž není moc komfortní, ovšem BRZ zkrátka není rodinné auto, nýbrž sportovní náčiní.“

„Manuální převodovka sem patří, obzvláště v kombinaci s přesným řízením a faktem, že auto na silnici prostě drží. Obecně vzato mi tohle sportovní Subaru připomíná mi klasické angličáky, které má (skoro) každý rád.“

Ukončení prvního BRZ bychom za normálních okolností tolik neoplakávali, protože na světě je jeho pokračovatel, který se drží totožných hodnot a v lecčem svého předchůdce předčí. Jenže s druhou generací se na evropském trhu nepočítá, tedy alespoň ne pod křídly Subaru.

Určitou nadějí je japonská Toyota, která sourozeneckou GR86 ještě oficiálně nepředstavila a také se nevyjádřila, zdali nám pravověrného nástupce čistých řidičských zážitků vůbec do Evropy dodá.

Tak či onak jde o další ránu pro sportovní vozy. A bude hůř. Starý kontinent se už nedočká nového Lexusu IS a RC, fungl nové Zetko od Nissanu též zůstane pouhým evropským snem, automobilka Bentley oznámila přechod na čistou elektřinu, Hyundai se netají tím, že jedny z příštích generací modelů N budou minimálně hybridní, bohužel jistý není rovněž pokračovatel Toyoty Supry a v neposlední řadě to vypadá, že se skupina Volkswagen zbaví Bugatti.

Takže co s tím? Rozbít prasátko a neprodleně pospíchat do autosalonu pro BRZ – skladovky ještě jsou. Do Subaru posíláme vzkaz: Děkujeme, nezapomeneme, radost v našich srdcích bude už navždy.