Studie vs. realita – markantní rozdíly, obří vize i zklamání

Nissan Qazana je přes čtyři metry dlouhý crossover, který skutečně zaujme svými výrazně svalnatými blatníky a nízkou linií střechy. Pozornost upoutá design přídě s exotickými lampami a maskou chladiče po vzoru Nissanu Murano. Předobrazem zadních svítilen zase bylo stylové kupé Nissan 370Z. V blatnících konceptu jsou 20palcová litá kola s povrchovou úpravou ve stylu černého chromu. Do kabiny se dostanete protisměrně otevíratelnými dveřmi, jež odhalí, že auto nemá centrální sloupek. Designéři kabiny našli inspiraci v motocyklech – povšimněte si středové konzole s řadicí pákou a loketní opěrkou připomínající nádrž a sedlo motorky. Palubní desce dominuje středová obrazovka, která zobrazuje například údaje o plně elektronicky ovládaném pohonu 4 x 4. Poznáváte, o jaký vůz jde? Z konceptu nakonec vyrostl osobitý „žabák“ Nissan Juke.

Mitsubishi Concept XR-PHEV II byl představen jako koncept určený pro dobíjení z domácí elektrické sítě. V jeho útrobách pracuje 163koňový elektromotor pohánějící výhradně přední kola. Systém umí automaticky přepínat z čistě elektrického na hybridní nebo benzinový pohon. Díky tomu mělo auto podle tehdejších měření toxicitu pouze 40 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Mitsubishi Concept XR-PHEV II nabídl délku 4 490 milimetrů, šířku 1 890 milimetrů, výšku 1 620 milimetrů a rozvor 2 670 milimetrů – tedy stejně, jako produkční Mitsubishi ASX. Z konceptu se však vylíhlo něco úplně jiného, a pokud tipujete převtělený sporťák Mitsubishi Eclipse Cross, máte pravdu.

Studie Toyoty C-HR se pohybuje na rozhraní malého kompaktního SUV a cílí především na městský provoz. Koncept vychází z nové architektury japonské automobilky a počítá s hybridním pohonem vybaveným lehkými komponenty. Spodní část karoserie byla navržena v designovém stylu broušeného drahokamu známého svojí mimořádnou tvrdostí. Štíhlá horní část masky chladiče je vyvedená do grafické podoby křídla v pohybu a rozpíná se elegantně kolem předních rohů. Aerodynamické sdružené lampy kombinují moderní technologie i grafickou podobu opět ve stylu diamantu. Z elegantního konceptu nakonec vyrostl stejnojmenný model, který se od původní předlohy zase tolik neliší.

Koncept Kia Soul je výsledkem spolupráce designových ateliérů sídlících v Kalifornii a Jižní Koreji. Soul má stylovou kompaktní karoserii a byl navržen jak pro městský provoz, tak pro dobrodružství v přírodě. Stylové přední lampy doplňují svalnaté blatníky a prosklená panoramatická střecha. Interiér konceptu klade důraz na hudební zážitek, multimédia a v neposlední řadě na integrovaný notebook. Přístup dovnitř usnadní chybějící středový sloupek a protisměrně otevíratelné dveře. Dvoulitrový benzinový motor spolupracuje s pětirychlostní automatickou převodovkou a posílá točivý moment na přední kola. Ve výbavě se objevuje také adaptivní tempomat. No, a dnes? Podívejte se, jak nová generace crossoveru Kia Soul zkrásněla, a na evropský trh přijela dokonce (pouze) v plně elektrické verzi.

Lexus ukázal svoji vizi budoucnosti kompaktních SUV určených pro mladé uživatele v roce 2016 na pařížském autosalonu. Čtyřmístný městský crossover Lexus UX  Concept nabídne prvky terénních vozů 4 x 4, ale také nízkou světlou výšku a polohu za volantem typickou spíše pro sportovní kupé. Netradičně je pojatá jak palubní deska, tak zpětná zrcátka, která návrháři vyměnili za kamery. V přístrojovém panelu najdete průhlednou plovoucí kouli v podobě hologramu, která vytváří funkční uživatelské rozhraní – zobrazuje například data o klimatizaci nebo infotainmentu. Koncepční Lexus UX má elektrochromatická okna, konstrukci s pásy nahrazující sedadla nebo odnímatelný „soundbar“ vestavěný do boku přístrojové desky. Produkční verze Lexusu UX už není tak divoká a designově ladí spíše se současnou modelovou řadou prémiové divize japonské Toyoty.

Za tenhle předvoj koncepčního modelu by se nemusely stydět ani luxusní automobilky, proto v roce 2009 ženevský autosalon uchvátil tenhle rumunský, a tehdy neznámý, model Dacia Duster. Futuristický 4,2 metru dlouhý koncept se narodil v Bukurešti, dostal 21palcové ráfky, nízkoprofilové obutí o rozměru 245/35, prosklenou střechu a místo sedadla spolujezdce jízdní kolo. Dacia totiž auto navrhla s plně variabilními sedadly a 470litrovým kufrem. Pod kapotou to roztáčí naftový čtyřválec s výkonem 105 koní, točivým momentem 240 Nm, zrychlením z nuly na sto za 9,6 vteřiny a spotřebou 5,3 litru na sto kilometrů. Sériový produkt nakonec není špatný, je účelový, nicméně na koncept rumunského supermoderního snu zdaleka nemá.

UAZ 450 je terénní mikrobus vyráběný od roku 1958. Stojí na žebřinovém rámu s pohonem všech kol a byl výsledkem bádání sovětských inženýrů, kteří měli za úkol vyvinout odolné auto s nosností přes 800 kilogramů. Motor byl zpočátku z vozu GAZ Poběda s rozvody SV, měl objem 2,1 litru a třístupňovou manuální převodovku. Maximální rychlost předvýrobního modelu je kolem 90 kilometrů za hodinu a spotřeba asi 14 litrů na 100 kilometrů. Studie se startuje pomocí nožního pedálu, benzin se tankuje do dvou 40litrových nádrží a u některých variant jste se mohli setkat s předními dveřmi otevíratelnými do protisměru. Cekem 55 319 modifikací dalo předobraz současné modelové řadě užitkových aut přezdívaných UAZ „buchanka“. Ptáte se, co se za ty roky změnilo? Vlastně skoro nic, podívejte se sami.

Jaguar slíbil, že svojí finální verzí elektrického crossoveru I-Pace zatopí Tesle na jejich jinak dominantním poli prémiových elektromobilů. Výstavní prototyp sliboval akumulátory s kapacitou 90 kWh, dojezd přes 350 kilometrů, dva elektromotory, pohon 4 x 4, výkon 406 koní, sílu 700 Nm a zrychlení z nuly na sto jen lehce přesahující čtyři vteřiny. Na rozdíl od Tesly mohla britská automobilka vlastněná indickou společností Tata Motors nabídnout propracovanější interiér prošpikovaný kůží a dřevem. Koncept se stal skutečností a jen v rámci decentních retuší spatřil světlo světa nový Jaguar I-Pace 4 x 4 s dojezdem 470 kilometrů, výkonem 400 koní, silou 696 Nm a zrychlením z místa na stovku za 4,8 vteřiny. „Kočka na baterky“ tak vytasila drápky a Tesle pár ran uštědřila, nicméně žádná velká elektrorevoluce se zatím nekoná.

Jak se vám koncepty a jejich sérioví nástupci líbí? Napište nám do diskuze, co si myslíte o prezentování fantastických studií a následné (mnohdy hořké) realitě.