Článek
Na evropské poměry je dost pompézní, v USA platil za kompaktní auto. Přesto trochu známý Studebaker je, byť jeho kariéra netrvala dlouho a nebyla zrovna nejúspěšnější. Model Lark se vyráběl poměrně krátce, od roku 1959 do roku 1966, i tak se ale stihly vystřídat 3 generace, vždy s klasickou koncepcí.
Původně se sedan Lark rodil v době, kdy existovala korporace Studebaker-Packard. Sedan Lark se vyráběl v Ontariu v Kanadě a byl vyvážen do mnoha zemí po celém světě. Koncern v té době byl ve finančních potížích a ztrácel peníze, proto se rozhodl opustit trh full-size sedanů a uvést kompaktní model, který by oslovil více zákazníků. Slovo kompaktní ale chápejte v americkém kontextu, na evropské poměry je stále dost velký. Model Lark měl továrnu zachránit stejně, jako to v roce 1939 udělal model Champion. Počáteční prodejní úspěchy daly automobilce za pravdu.
Základ z původních velkých modelů vycházel, má ale menší rozvor a řádně zkrácenou přední a zadní část. Taková konstrukce byla dost unikátní a rozumnost tohoto postupu oslovila řadu zákazníků. Kabina se svou prostorností ale zůstala zachována. Díky zachované šířce stále pojal v interiéru až šest pasažérů a nabízel slušný zavazadlový prostor. Zvenku byl méně zdobný než auta od velké trojky z Detroitu (GM, Ford a Chrysler), takže vypadal moderněji. Na dnešní poměry je tady ale ozdob a chromu dost, celkově tak auto vypadá hodně elegantně. Studebaker se při navrhování silně inspiroval střídmějšími evropskými auty, které v té době pronikaly na americký trh. Ostatně sama automobilka v té době oficiálně do USA dovážela Mercedesy, takže inspirace je jasná.
První generace se vyráběla krátce, pouhé tři roky. Pro značku ale po letech znamenal obnovení výroby kabrioletů. Mě ale víc zajímá ta druhá z let 1962 až 1963, s jejíž zástupcem mám možnost se dnes setkat. Její výroba byla sice zahájena v Indianě, pár kusů se ale smontovalo i v Izraeli a Austrálii, ke konci produkce pak tento model vznikal v kanadském Ontariu. Testovaný exemplář z roku 1963 je v krásně decentní zlaté barvě s mnoha chromovanými doplňky (včetně kol), což jako celek působí velmi důstojným dojmem.
Modernější vzhled vyladil Brooks Stevens, který se věnoval zejména přední a zadní části. Změny ale nebyly pro automobilku nijak nákladné, takže se to neodrazilo v ceně auta. Výrazným omlazením se ale mohl pochlubit i interiér. Omlazené auto získalo u zákazníků značnou popularitu a prodeje šly okamžitě nahoru. Devadesát tisíc prodaných aut výrazně předčilo statistiky z předchozích let. Pro rok 1963 tak byl Lark upravován opět a změny se týkaly zejména interiéru, kde byl nový přístrojový štít. Stále se sem ale nevešla příplatková klimatizace, která u vybavených aut působila násilně naroubovaná.
Prostornost interiéru nadchne, stejně jako jeho šestimístnost. I když Lark byl kompaktní a nepatřil mezi full-size sedany, působí prostorněji než většina evropských aut. Díky tomu má posádka na širokých lavicích vpředu i vzadu spoustu místa a vejde se sem i slušný počet zavazadel do kufru. Malý je asi jen kastlík u spolujezdce, který je u konkrétního kusu navíc ozdoben nápisem Vanity. Ten značí, že jde o příplatkový tzv. dámský kastlík, který obsahoval zrcátko a mističku na make-up. Řidič má před sebou velký volant s tenkým věncem a logem uprostřed v pryskyřici.
Právě v tomto roce Studebaker nabízel vylepšené jízdní vlastnosti a za příplatek i kotoučové přední brzdy. Kdo si připlatil ještě víc, dostal motor V8 s kompresorem z modelu Avanti. Nad auty velké trojky Lark vítězil svou výrazně nižší hmotností, lepšími manévrovacími schopnostmi a výkony, nižší spotřebou a lepšími brzdami. To vše v autě, které bylo stejně prostorným, což rozhodně bylo pro řadu zákazníků důležité. Navíc byl kladně hodnocen i pro svou solidnost a bytelnost. A samozřejmě, je to americký sedan, takže je úžasně pohodlný a jízda v něm je krásně měkká. To konejšivé houpání si rozhodně zamilujete, navíc i otřesy a vibrace od motoru byly potlačeny.
Nestandardní mezi kompakty je nabídka vidlicového osmiválce. To byl typ motoru standardně vyhrazený pro vyšší třídu a Lark jej mezi malými nabízel jako jediný. Modely s V8 se nazývaly Lark VIII a daly se poznat podle specifických dvojitých koncovek výfuku, šestiválcové pak prostě Lark VI. Nevýhodou byla pouze hmotnost osmiválce, který byl mnohem těžší, než konkurenční Small-block od Chevroletu. Výkon 195 koní u běžné verze s objemem 4,7 litru však byl na auto dostačující a stovky auto dosáhne za méně než deset sekund. To pochopitelně i s třístupňovou převodovkou Overdrive. Právě s tímto motorem se ale prý Lark lépe řídí, byť je nedotáčivější než šestiválcové verze. Kupodivu měl nižší spotřebu a patřil k nejúspornějším V8 na americkém trhu. Typický chraplavý zvuk má ale tenhle velký sedan naštěstí stále, jen se startuje vlevo od volantu. Konkrétní Lark sice čeká oprava chlazení, ale na to má po těch letech nárok stejně jako na ztuha fungující pedál plynu.
Nástupcem námi testovaného Larku se stala třetí generace z roku 1964, která se vyráběla další dva roky. Prodejní čísla se ale nezlepšovala a tak se nová generace vůbec nevyráběla v USA (tam výroba skončila v roce 1963), ale už pouze v kanadské továrně. Tam byla výroba ukončena 16. března 1966, kdy se počet vyrobených Larků zastavil na čísle 8 935 kusů. Lark by ale neměl být opomíjen, má výtečnou reputaci pro svou spolehlivost, ekonomičnost a navíc za jeho volantem řídíte jedno z nejoriginálnějších aut na českých cestách. Možná ho nechcete, i tady majitel původně vybíral jiné auto, ale náhoda tomu chtěla, že u Studebakeru zůstal. Je pravda, že s díly je to trochu horší tím, že nejde o auto z velké trojky. Ovšem dva e-shopy ve státech fungují, takže auto v chodu udržíte.
Avanti
Zatmco Lark nebyl plně špatnm modelem, stejn technika nakonec automobilku zahubila. Technick zklad typu Lark Daytona z roku 1953 totiž posloužil i stavbě aerodynamickho uhlazenho kup Avanti. To se vyrbělo v letech 1962 až 1963 a dosahovalo rychlosti 240 km/h. Jenže pouze na rovince, v zatčkch mělo tak špatn jzdn vlastnosti, že šlo o komerčn propadk. Automobilka už pak nikdy dalš auto nevyvinula a v roce 1967 skončila definitvně. Ne tak Avanti, to totiž nadle vyrběli dealeři Studebakeru a posledn kus sporadick vroby spatřil světlo světa v roce 2006 v Mexiku.