Článek
Tramvaj samozřejmě není jediným nebezpečím, které na řidiče za volantem číhá. Už jsme na stránkách Garáže probírali železniční přejezdy, soužití s chodci i cyklisty nebo správné chování v blízkosti spěchající sanitky. Tentokrát se ale podíváme na tramvaje, se kterými bohužel dochází ke střetu častěji, než by se mohlo na první pohled zdát.
Z dostupných statistik totiž vyplývá, že jen za rok 2019 došlo v Česku k 2 730 mimořádným událostem tramvají, při kterých došlo k usmrcení 7 osob a ke zranění 485 osob. Nejvyšší počet dopravních nehod tramvají s motorovými vozidly, případně chodci, byl zaznamenán pochopitelně na území Prahy, následovala moravská metropole Brno a dále město Ostrava. Letos jsou zatím čísla o něco příznivější, může za to ale jistě koronavirová karanténa, kvůli které byl celkový provoz znatelně nižší.
I přes letošní příznivější čísla ale není možné střety automobilů s tramvají jakkoliv bagatelizovat: „Závažnost tohoto tématu zůstává nadále aktuální, a to nejen v Praze, kde se nedávná vážná dopravní nehoda vozidla taxislužby s tramvají stala námětem dalšího edukativního videa pro naši kampaň s cílem posílit prevenci proti takovým nehodám s často vážnými následky,“ vysvětluje Lukáš Hutta, výkonný manažér Asociace Záchranný kruh, která dlouhodobě připravuje kampaň s názvem „Ty to zvládneš – Setkání s realitou”.
Na video z kampaně „Ty to zvládneš – Setkání s realitou” na téma tramvají se můžete podívat zde:
Ty to zvládneš: Nehody auta s tramvajíVideo: Záchranný kruh
Praxe ukazuje, že příčin dopravních nehod s účastí tramvaje a motorového vozidla je hned několik. Mezi ty nejčastější patří nepozornost řidiče a také neznalost pravidel silničního provozu. „Pokud jede tramvaj po tramvajovém pásu v úrovni vozovky, může na něj řidič vjet při objíždění, předjíždění, či pokud nemá dost místa mezi okrajem vozovky a tramvajovým pásem. Jestliže je však tramvajový pás nad či pod úrovní vozovky, nebo od vozovky oddělený, může ho řidič přejíždět jen příčně a v místech k tomu přizpůsobených,“ objasňuje jednu z mnoha situací na tramvajových kolejích prezidentka Asociace Záchranný kruh Veronika Krajsová.
Při střetu tramvaje s motorovým vozidlem navíc vstupují do hry také fyzikální zákony. Vysoká hmotnost tramvajové soupravy v řádu desítek tun způsobuje poměrně dlouhou brzdnou dráhu. Například při rychlosti okolo 40 km/h na rovné koleji se brzdná dráha cestujícími neobsazené tramvaje dostává až na hodnotu přibližně 18 metrů. A to je vzdálenost, která k zabránění dopravní nehody zpravidla nestačí.
Dalším problémem střetů osobních aut s tramvají jsou pak následky, které bývají často velmi vážné, a to nejen na majetku, ale také na lidských životech: „Největším problémem při střetu tramvaje s automobilem je jejich váhový nepoměr. Poškození osobního automobilu je tak mnohem rozsáhlejší a tomu odpovídá i poměrně velký rozsah zranění osob uvnitř vozu, kdy dochází k poranění nejen končetin, ale i hlavy a hrudníku z různě deformovaných částí karosérie. Následná péče a rekonvalescence je dlouhá a často mají tito lidé i trvalé následky,“ potvrzuje ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Jiří Smetana. Na závěr tedy nezbývá než apelovat – neberte tramvaje na lehkou váhu!