Článek
Společnost TomTom celkem mapuje ve své statistice dopravu ve 416 městech, která se nachází v 57 zemích na 6 kontinentech. Coby podklad jsou použita anonymní data od více než 600 milionů řidičů, kteří používají jakoukoliv navigační pomůcku od TomTom. Ať už se jedná o externí navigaci, vestavnou navigaci nebo aplikaci v mobilu.
Všechna data jsou uvedena v procentech coby takzvaný „Congestion Level“ – v češtině „úroveň zahlcení“. Je to hodnota, která ukazuje, o kolik procent déle vám bude cesta trvat oproti stavu, kdy jsou silnice zcela volné. Tedy pokud je u nějakého města úroveň zahlcení 50 %, znamená to, že průměrná cesta tu trvá o 50 % déle, než by trvat musela. Jedná se o průměrnou hodnotu. TomTom totiž bere v potaz veškerá data, získávaná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu po celý rok.
A teď už konečně k městům jako takovým. V čele žebříčku všech měst celého světa se umístil indický Bengalúr, u nějž je úroveň zahlcení 71 %. Na cestě tu tak strávíte v průměru o 71 % déle, než kdyby byly silnice volné. U Indie obecně představuje hustota dopravy ve velkých městech problém. V první desítce měst se země objevila hned čtyřikrát.
Pokud se omezíme pouze na Evropu, pak žebříčku neblaze vévodí Rusko s Moskevskou oblastí, kde je úroveň zahlcení 59 %. Celkově je Moskva v celosvětovém žebříčku na šesté příčce. Následuje turecký Istanbul, ukrajinský Kyjev a rumunská Bukurešť.
Česká města se v žebříčku objevují tři – Praha, Brno a Ostrava. A s úrovní zahlcení 30 % vede o jeden procentní bod Brno, které je mezi světovými městy na 119. příčce, Praha má s 29 % celkové umístění na 136. místě. Ostrava pak s 20 % patří mezi málo zahlcená města, celkem na 306. příčce. A co naši východní sousedé? Na Slovensku „vede“ Bratislava, která se 36 % strčí do kapsy nemalou část evropských metropolí a celkově je 55. na světě.
Statistika dále poukazuje na celkový trend stoupající zahlcenosti dopravy. Tisková zpráva TomTomu ke statistice za loňský rok uvádí, že 239 (57 %) měst má úroveň dopravy horší než v datech za rok 2018. Pouze u 63 sledovaných měst lze potom pozorovat měřitelné zlepšení. Zhoršující se plynulost dopravy samozřejmě poukazuje na rostoucí ekonomiku, zároveň však paradoxně znamená obrovské časové a finanční ztráty, dotýkající se všech.